Čitská oblast
| Čitská oblast Читинская область | |
|---|---|
 Čita | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Čita |
| Status | zaniklý subjekt |
| Souřadnice | 52°2′ s. š., 113°30′ v. d. |
| Rozloha | 431 500 km² |
| Časové pásmo | Yakutsk Time |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 155 346 |
| Hustota zalidnění | 2,7 obyv./km² |
| Jazyk | Ruština, Burjatština |
| Národnostní složení | Rusové, Burjati |
| Náboženství | pravoslaví, buddhismus |
| Správa regionu | |
| Stát | Rusko Rusko |
| Nadřazený celek | Rusko Rusko |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 28 rajónů, 10 měst, 38 osad městského typu, 308 vesnic a osad |
| Vznik | 26. září 1937 |
| Zánik | 2008 |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | RU-CHI |
| Telefonní předvolba | 302 |
| Označení vozidel | 75 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čitská oblast (rusky Читинская область, Čitinskaja oblast) byl federální subjekt Ruska (oblast) v jihovýchodní Sibiři. Jejím administrativním centrem byla Čita. Měla hranice s Čínou (998 km) a Mongolskem (868 km) a vnitřní hranice s Irkutskou a Amurskou oblastí, s Burjatskou a Jakutskou republikou. Na jihu ležel Aginský burjatský autonomní okruh, s nímž byla k březnu 2008 oblast sloučena do nového subjektu – Zabajkalského kraje.
Historie
Území, kde dnes leží Čitská oblast, bylo poprvé prozkoumáno kozáky vedenými Pjotrem Beketovem v roce 1653. Lidé se sem začali stěhovat a na příkaz ztužovat ruské hranice s Čínou a Mongolskem a těžit nerostné zdroje. Roku 1891 se začala budovat místní část Transsibiřské magistrály. V roce 1920 se Čita stala hlavním městem Dálněvýchodní republiky, která se sloučila s Ruskem v listopadu 1922, měsíc před vyhlášením Sovětského svazu. Poté byl v roce 1923 založen Zabajkalský kraj, který se v roce 1937 přeměnil v dnešní Čitskou oblast. V referendu k 11. 3. 2007 bylo rozhodnuto o spojení Aginského burjatského autonomního okruhu s Čitskou oblastí za vzniku staronového Zabajkalského kraje.
Průmysl a zemědělství
V oblasti se nachází hodně železných, neželezných, vzácných, a drahých kovů, uhlí, dřevěného uhlí (výroba), a minerálních vod. Ruské odhadované zásoby rud s vysokým podílem uranu jsou 145,400 tun. Mnohá z těchto nalezišť leží nedaleko Krasnokamensku, druhého největšího města oblasti (55 600 obyv.), kde se nacházejí také Priargunské doly a chemický kombinát PMCC. Lesy pokrývají asi 60 % rozlohy. Tím pádem je v oblasti hlavním průmyslem kromě hutnictví také palivový průmysl a dřevařství. Také je zde na vyšší úrovni potravinářský a lehký průmysl. Místní zemědělství se soustřeďuje na chov dobytka, ovcí, a sobů.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čitská oblast na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (rusky)
Portály: Rusko
