Adolf z Auerspergu

Adolf Karel Daniel, kníže z Auerspergu
Prezident nejvyššího účetního dvora Předlitavska
Ve funkci: 1879 – 1885
Panovník	František Josef I.
7. ministr vnitra Předlitavska
Ve funkci: 4. července 1878 – 15. února 1879
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Adolf z Auerspergu (zároveň)
Předchůdce	Josef Lasser
Nástupce	Eduard Taaffe
9. předseda vlády Předlitavska
Ve funkci: 26. listopadu 1871 – 15. února 1879
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Ludwig von Holzgethan
Nástupce	Karl von Stremayr
Zemský prezident (místodržící) Salcburska
Ve funkci: 1870 – 1871
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Arnošt Gourcy-Droitaumont
Nástupce	Zikmund z Thun-Hohensteinu
Nejvyšší zemský maršálek Českého království
Ve funkci: 1867 – 1870
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Edmund Hartig
Nástupce	Albert Nostitz-Rieneck
Narození	21. července 1821 Vlašim Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	5. ledna 1885 (ve věku 63 let) zámek Goldegg Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	pohřební kaple Auerspergů ve Vlašimi
Choť	I. (1845) Johana Aloisie Mladotová ze Solopisk (1820–1849) II. (1857) Johana Festetics de Tolna (1830–1884)
Rodiče	Karel Vilém II. z Auerspergu (1781–1827) Frederika Luisa Henrieta z Lenthe (1791–1860)
Děti	1. Karel Maria Alexander (1859–1927) 2. Johana, provdaná z Rohanu (1860–1922) 3. Arnoštka (1862–1935) 4. Aglaë, provdaná Kinská (1868–1919) 5. František (1869–1918)
Příbuzní	bratr: Karel Vilém z Auerspergu (1814–1890) vnuk: Adolf z Auerspergu (1886–1923) vnuk: Karel z Auerspergu (1895–1980) vnučka: Johana z Auerspergu, provdaná z Meranu (1890–1967)
Sídlo	Praha III (od 1868) a Praha III
Profese	politik a státní úředník
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna (1878) Nejvyšší řád Kristův rytíř Řádu sv. Řehoře Velikého
Commons	Adolf von Auersperg (1821-1885)
1871 čestný občan Salcburku
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Vilém Karel Daniel princ z Auerspergu (německy Adolf Wilhelm Carl Daniel Prinz von Auersperg, 21. července 1821, Vlašim^[1] – 5. ledna 1885, zámek Goldegg) byl česko-rakouský šlechtic, v letech 1871–1879 byl ministerským předsedou Předlitavska, liberálně a protiklerikálně orientovaným.^[2] Jeho starší bratr kníže Karel Vilém (1814–1890) byl rakouským ministerským předsedou v letech 1867–1868.^[3]

Pocházel z knížecího rodu Auerspergů, narodil se na zámku Vlašim jako třetí syn knížete Karla Viléma II. z Auerspergu. Studoval práva, ale v roce 1841 vstoupil v hodnosti podporučíka do rakouské armády, v níž sloužil do roku 1859 (aktivní službu opustil v hodnosti majora). Poté byl zvolen do Českého zemského sněmu jako člen Konstituční strany velkopanské (1860). Roku 1867 byl jmenován Nejvyšším zemským maršálkem (Oberstlandmarschall) Čech a v roce 1870 byl jmenován zemským místodržícím Salcburska. Coby administrativní centralista nahradil roku 1871 Adolf z Auerspergu Karla von Hohenwarta ve funkci ministerského předsedy pro předlitavskou polovinu císařství, poté, co se Hohenwartovy plány na větší slovanskou autonomii nepodařilo naplnit. Roku 1873 schválilo Auerspergovo ministerstvo zákon o volební reformě a přistoupilo k programu protiklerikální legislativy.

S dílčími úspěchy, ovšem definitivně znamenaly obrat původní vládní politiky o smír s Čechy. Politické skandály a vnitrostranické rozepře ohledně rakouské okupace Bosny a Hercegoviny jej v roce 1879 nakonec přiměly k abdikaci. Auerspergova rezignace znamenala konec německého liberalismu v rakouské politice po zbytek trvání císařství.

Od roku 1868 měl hodnost c. k. tajného rady a v roce 1869 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny. Za zásluhy obdržel velkokříž Leopoldova řádu a v roce 1878 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.^[4]

Adolf z Auerspergu byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1845 v Praze s baronkou Aloisií Mladotovou ze Solopisk (1820–1849), dámou Řádu hvězdového kříže, která pocházela ze staré české šlechty. První manželství zůstalo bezdětné, podruhé se Adolf oženil v roce 1857 ve Vlašimi s uherskou šlechtičnou hraběnkou Johannou Festeticsovou z Tolny (1830–1884), která se později stala c. k. palácovou dámou a také dámou Řádu hvězdového kříže. Její mladší sestra Ernestina se již předtím stala manželkou Adolfova staršího bratra knížete Karla Viléma z Auerspergu. Z druhého Adolfova manželství se narodilo pět dětí.^[5]

• 1. Karel 9. kníže z Auerspergu (26. února 1859 – 19. října 1927), c. k. tajný rada, plukovník, dědičný člen panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatku Vlašim, manž. 1885 Eleonora Breunner-Enkevoirth (28. července 1864 – 20. ledna 1920)
• 2. Johanna (17. září 1860 – 17. února 1922), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, nositelka Alžbětina řádu, manž. 1885 Alain Benjamin kníže Rohan (8. ledna 1853 – 24. února 1914), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen panské sněmovny, poslanec českého zemského sněmu, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatku Sychrov
• 3. Ernestina (1862–1935), nosistelka Alžbětina řádu, čestná dáma Ústavu šlechtičen v Brně
• 4. Aglaja (28. března 1868 – 10. května 1919), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1892 Ferdinand Vincenc hrabě Kinský z Vchynic a Tetova (8. září 1866 – 3. února 1916), c. k. tajný rada, komoří, podplukovník, nejvyšší štolba císařského dvora, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Horažďovice a Moravský Krumlov
• 5. František Maria (11. prosince 1869 – 19. ledna 1918), MUDr., c. k. poručík, manž. 1899 Florence Ellsworth Hazard (25. prosince 1882 – 10. prosince 1960), rozvedli se v roce 1915

Díky sňatkům svých starších sester byl Adolf spřízněn s několika dalšími významnými osobnostmi, jeho švagry byli c. k. generál jezdectva hrabě Heřman Nostic-Rieneck (1812–1895) nebo český a říšský poslanec Kristián Koc z Dobrše (1806–1883).

Adolfovým majetkem byl zámek Goldegg v Dolním Rakousku, kde také zemřel. Pohřben byl v rodové hrobce Auerspergů ve Vlašimi.

• 1052. rytíř Řádu zlatého rouna^[6] (rakouského, 1878)
• komtur Královského uherského řádu svatého Štěpána
• rytíř velkokříže Císařského rakouského řádu Leopoldova
• rytíř Řádu svatých Mořice a Lazara
• komtur Řádu svatého Ferdinanda a za zásluhy
• rytíř Nejvyššího řádu Kristova (Vatikán)
• rytíř Řádu svatého Řehoře Velikého (Vatikán)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Karel z Auerspergu na Wikimedia Commons
• Adolf Prince von Auersperg (Adolf kníže z Auerspergu) na www.britannica.com
• Rodokmen (Miroslav Marek)
• Princ Adolf z Auerspergu na webu rakouského parlamentu dostupné online

Ministerští předsedové Předlitavska
Friedrich Ferdinand von Beust (1867) • Karel Vilém Auersperg (1867–1868) • Eduard Taaffe (1868–1870) • Ignaz von Plener (1870) • Leopold Hasner von Artha (1870) • Alfred Potocki (1870–1871) • Karl Sigmund von Hohenwart (1871) • Ludwig von Holzgethan (1871) • Adolf Auersperg (1871–1879) • Karl von Stremayr (1879) • Eduard Taaffe (1879–1893) • Alfred August Windischgrätz (1893–1895) • Erich von Kielmansegg (1895) • Kazimír Felix Badeni (1895–1897) • Paul Gautsch (1897–1898) • Franz Thun und Hohenstein (1898–1899) • Manfred Clary-Aldringen (1899) • Heinrich von Wittek (1899–1900) • Ernest von Koerber (1900–1904) • Paul Gautsch (1904–1906) • Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (1906) • Max Wladimir von Beck (1906–1908) • Richard von Bienerth-Schmerling (1908–1911) • Paul Gautsch (1911) • Karl von Stürgkh (1911–1916) • Ernest von Koerber (1916) • Heinrich Clam-Martinic (1916–1917) • Ernst Seidler von Feuchtenegg (1917–1918) • Max Hussarek von Heinlein (1918) • Heinrich Lammasch (1918)

Nejvyšší maršálek Českého království
Albert z Nostitz-Rienecku (1861–1863) • Karl von Rothkirch-Panthen (1863–1866) • Albert z Nostitz-Rienecku (1866–1867) • Edmund z Hartigu (1867) • Adolf z Auerspergu (1867–1870) • Albert z Nostitz-Rienecku (1870–1871) • Jiří Kristián z Lobkowicz (1871–1872) • Karel Vilém z Auerspergu (1872–1883) • Jiří Kristián z Lobkowicz (1883–1907) • Ferdinand Jiří z Lobkowicz (1907–1913)