Amphicyonidae

Jak číst taxoboxAmphicyonidae
Stratigrafický výskyt: eocénpleistocén, před 46,2–1,8 miliony lety
alternativní popis obrázku chybí
Daphoenus, zástupce skupiny
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Podřádpsotvární (Caniformia)
ČeleďAmphicyonidae
Haeckel, 1886
Území, kde byly nalezeny fosilie zástupců čeledi Amphicyonidae
Území, kde byly nalezeny fosilie zástupců čeledi Amphicyonidae
Území, kde byly nalezeny fosilie zástupců čeledi Amphicyonidae
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amphicyonidae je zaniklá čeleď šelem od období eocénu do pleistocénu. Vyskytovaly se v Severní Americe, Evropě, Asii a v Africe.[1] Někdy bývají označováni jako "psi medvědovití", a to na základě jejich příbuznosti s psovitými a medvědovitými. Pozůstatky rodu Amphicyon byly nalezeny i na území České republiky.

Popis

Rekonstrukce vzezření druhu Amphicyon ingens

Tato čeleď zahrnovala mnoho druhů různých velikostí. Nejmenší vážily kolem 5 kilogramů, největší zástupci měli až 600 kg. Všichni byli masožravci, často na vrcholu potravního řetězce a to zejména v období oligocénu a počátku miocénu. Od pliocénu začali ubývat, než na počátku pleistocénu úplně vymřeli. Není jisté proč, ale je možné, že kvůli konkurenci jiných šelem, například kočkovitých.

Zástupci

  • Agnotherium
  • Amphicyon
  • Amphicyonopsis
  • Adilophontes
  • Brachycyon
  • Cynelos[2]
  • Cynodictis
  • Euroamphicyon
  • Gobicyon
  • Guangxicyon
  • Haplocyon
  • Haplocyonoides
  • Haplocyonopsis
  • Harpagocyon
  • Adilophontes
  • Ischyrocyon
  • Paradaphoenus
  • Pericyon
  • Pliocyon
  • Proamphicyon
  • Protemnocyon
  • Pseudarctos
  • Pseudamphicyon
  • Pseudocyon
  • Pseudocyonopsis
  • Symplectocyon
  • Ysengrinia
  • Borocyon
  • Brachyrhyncocyon
  • Daphoenictis
  • Daphoenodon
  • Daphoenus
  • Paradaphoenus
  • Mammacyon
  • Temnocyon

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amphicyonidae na anglické Wikipedii.

  1. Julien van der Hoek, Aslı Karabaşoğlu, Serdar Mayda & Lars W. van den Hoek Ostende (2022). Caught in travertine: computed tomography reveals the youngest record of Amphicyon giganteus from the travertine deposits of Karacalar (late middle Miocene, central Anatolia, Turkey). PalZ. doi: https://doi.org/10.1007/s12542-022-00610-0
  2. Robert M. Jr HUNT & Daniel A. YATKOLA (2020). A new species of the amphicyonid carnivore Cynelos Jourdan, 1862 from the early Miocene of North America. Memorial to Stéphane Peigné – Carnivores (Hyaenodonta and Carnivora) of the Cenozoic edited by Louis de BONIS & Lars WERDELIN. GEODIVERSITAS, 42(5): 57-67. doi: https://doi.org/10.5252/geodiversitas2020v42a5.

Literatura

  • Gema SILICEO, Jorge MORALES, Mauricio ANTÓN & Manuel J. SALESA (2020). New fossils of Amphicyonidae (Carnivora) from the middle Miocene (MN6) site of Carpetana (Madrid, Spain). Geodiversitas, 42 (15): 223-238. doi: https://doi.org/10.5252/geodiversitas2020v42a15.

Externí odkazy

Identifikátory taxonu
Autoritní data Editovat na Wikidatech