Antonín Klír
Antonín Klír | |
---|---|
Antonín Klír, před rokem 1925 | |
Narození | 14. prosince 1864 Strašice Rakouské císařství Rakouské císařství |
Úmrtí | 29. ledna 1939 (ve věku 74 let) Praha Československo Československo |
Povolání | inženýr, skladatel šachových úloh, pedagog a technik |
Děti | Marie Mervartová |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ing. Antonín Klír Dr. Techn. (14. prosinec 1864 Strašice[1] – 29. leden 1939 Praha) byl český konstruktér vodních staveb a profesor vodního stavitelství na Českém vysokém učení technickém v Praze. Pro akademický rok 1914–1915 byl zvolen rektorem.
Život
Absolvoval císařskou a královskou českou vysokou školu technickou v Praze. V letech 1890–1896 pracoval u Státní stavební služby v Čechách. Poté v letech 1896–1909 v Komisi pro kanalisování řek Vltavy a Labe v Čechách, postupně ve funkcích vrchního inženýra, sekčního stavebního správce a zástupce stavebního ředitele. Podílel se například na splavňování Labe mezi Mělníkem a Roudnicí nad Labem, na stavbě zdymadel v Klecanech a v Tróji.
Po smrti profesora Kristiana Petrlíka suploval jeho přednášky a 1. ledna 1909 by jmenován profesorem vodního stavitelství na ČVUT. 31. prosince 1928 zemřel.
Členství v organizacích a spolcích
- řádný člen Československé akademie
- Masarykova akademie práce, v letech 1920–1923 byl prezidentem této akademie.
- Spolek architektů a inženýrů v království Českém (SIA) resp. Spolek československých inženýrů, předseda spolku v letech 1911–1922, v roce 1921 jmenován čestným členem SIA
Spisy
- Stavitelství vodní I., (spoluautor František Klokner), Praha : Čes. matice technická, 1922
- Stavitelství vodní II., (spoluautor Břetislav Tolman), Praha : Spolek posluchuchačů inženýrství, 1921
- Stavitelství vodní III., Encyklopedie vodárenství a stokování měst, Praha : Spolek posluchuchačů inženýrství, 1920
- Náčrt programu vodního hospodářství v Král. českém, Praha : Antonín Klír, 1916 - přednáška ve Spolku architektů a inženýrů dne 28. dubna 1916
- Stavby komise pro kanalisování řek Vltavy a Labe v Čechách, Praha : Antonín Klír, 1908, vyšlo též německy pod názvem Die Bauten der Kommission für die Kanalisierung des Moldau- und Elbeflusses in Böhmen
- Hradlový jez na Labi u Štětí, Praha : Antonín Klír, 1907
- Stavba vodních cest, Praha : Spolek posluchuchačů inženýrství, 1907
- Význam nádrží vodních pro úpravu řek, Praha : vlastní náklad, 1904 – zvláštní otisk článku z časopisu Technický obzor
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
Literatura
- ZACH, Tomáš. Prof. Ing. Dr. Antonín Klír - český technik - profesor vodního stavitelství ČVUT. Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka. 2004, čís. 16, s. 45–63.
- SMETANA, Jan. Antonín Klír. Praha: Česká akademie věd a umění, 1949.
- heslo Klír Antonín. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930–1934. ISBN 80-7185-057-8. Svazek III / 1. S. 559.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Klír na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Klír
Rektoři ČVUT | |
---|---|
Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018– | |
České vysoké učení technické v Praze |