Aragonská koruna
Koruna aragonská Corona d'Aragón (an) Corona d'Aragó (ca) Corona Aragonum (la) Corona de Aragón (es)
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Hlavní město | pohyblivé a neurčité, de facto: Zaragoza (korunovační město) Monzón (parlament 13.–16. stol.) Barcelona (sídlo rady 13.–16. stol.) Valencie (počátek 15. století) Neapol (15.–16. stol.) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Počet obyvatel | 120 000 (v roce 1300) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jazyky | úřední: katalánština, aragonština, latina, ostatní: okcitánština, sardinština, korsičtina, neapolština, sicilština, kastilština, baskičtina, řečtina, maltština, andaluská arabština, mozarabština | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Náboženství | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Státní zřízení | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vznik | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zánik | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aragonská koruna (katalánsky Corona d'Aragó, aragonsky Corona d'Aragón, kastilsky Corona de Aragón) je souhrnné pojmenování pro všechna historická území, která byla podřízena svrchovanosti aragonského krále mezi roky 1164 a 1707.
Seznam zemí koruny
- Aragonie
- Mallorka (od 1231)
- Sardinie (1324–1720)
- Neapolsko (1442–1714)
- Sicílie (1282–1713)
- Valencie (od 1238)
- Korsika (pouze titulárně
a v unii se Sardinií do roku 1714)
- Athénské vévodství (od 1381)
- Neopatria (1381–1390)
- Katalánsko
(dříve Barcelonské hrabství) - Andorra (od 1396)
- Barcelonské hrabství
- Provensálsko (od 1162)
- Gévaudan (1166–1307)
Historie
Jádrem Aragonské koruny byla personální unie Aragonského království a Barcelonského hrabství, jíž roku 1137 dalo základ manželství královny Petronily Aragonské a hraběte Ramona IV. Barcelonského. S nástupem jejich syna Alfonse II. na trůn roku 1162 (bylo mu tehdy 5 let, takže nominálně vládl spolu s matkou-regentkou a když ta o dva roky později abdikovala, vykonávala za něj vládu regentská rada) nastoupila na aragonský trůn barcelonská dynastie.
Později, jako výsledek reconquisty nových území i sňatkové politiky, se unie království aragonského a hrabství barcelonského rozrostla o valencijské, mallorské a neapolské království, ostrovy Sicílie, Sardinie a Korsika, vévodství aténské a neopatrijské.
Svatbou Katolických Veličenstev Isabely Kastilské a Ferdinanda II. Aragonského byl zahájen proces spojení se zeměmi Kastilské koruny, čímž vzniklo sjednocené Španělské království jako centralistický stát. Španělští králové užívali titulů „aragonský král“ a „kastilský král“ až do roku 1707, kdy Filip V. Španělský většinu práv a titulů eliminoval. Země Aragonské koruny se rozprostíraly na území moderních států Španělsko, Andorra, Francie, Itálie, Malta a Řecko.
Státní symbolika
- znak:
-
- od Alfonse II. k Petrovi II.
- od Petra II. k Petrovi IV.
-
- diagonální varianta
- vlajky Aragonské krouny:
- raná královská standarta
- prapor Jakuba I. při dobývání Valencie
- královská standarta ve středověku
- heraldická vlajka koruny se znakem Sicilského království
- královská standarta
- vlajky zemí koruny:
-
-
-
- Sardinské království pod nadvládou Aragonu
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Aragonská koruna na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |