Bernsteinův polynom

V teorii numerické matematiky je Bernsteinův polynom, nebo také polynom v Bernsteinově tvaru, polynomem, který je lineární kombinací Bernsteinových bázových polynomů.

Numericky stabilní cestou k výpočtu Bernsteinových polynomů je tzv. Algoritmus de Casteljau.

Polynomy v Bernsteinově tvaru byly poprvé použity v konstrukčním důkaze Stoneovy–Weierstrassovy aproximační věty. S rozvojem počítačové grafiky se Bernsteinovy polynomy omezené na intervalu [ 0 , 1 ] {\displaystyle [0,1]} staly důležitými ve formě Beziérových křivek.

Definice

n+1 Bernsteinových bázových polynomů stupně n {\displaystyle n} je definováno vztahem

b ν , n ( x ) = ( n ν ) x ν ( 1 x ) n ν , ν = 0 , , n . {\displaystyle b_{\nu ,n}(x)={n \choose \nu }x^{\nu }(1-x)^{n-\nu },\qquad \nu =0,\ldots ,n.}

kde ( n ν ) {\displaystyle {n \choose \nu }} je binomický koeficient.

Bernsteinovy bázové polynomy stupně n {\displaystyle n} tvoří bázi vektorového prostoru polynomů stupně n {\displaystyle n} .
Lineární kombinace Bernsteinových bázových polynomů

B ( x ) = ν = 0 n β ν b ν , n ( x ) {\displaystyle B(x)=\sum _{\nu =0}^{n}\beta _{\nu }b_{\nu ,n}(x)}

se nazývá Bernsteinův polynom, neboli polynom v Bernsteinově tvaru stupně n {\displaystyle n} . Koeficienty β ν {\displaystyle \beta _{\nu }} jsou nazývány Bernsteinovy koeficienty, nebo také Beziérovy koeficienty.

Vlastnosti

Rozklad jednotky

Báze tvořená Bernsteinovými polynomy tvoří rozklad jednotky na intervalu < 0 ; 1 > {\displaystyle <0;1>} .

i = 0 n b i , n ( x ) = 1 {\displaystyle \sum _{i=0}^{n}{b_{i,n}(x)}=1}

Symetrie

V bázi tvořené Bernsteinovými polynomy existují vždy symetrické polynomy.

b i , n ( x ) = b n i , n ( 1 x ) {\displaystyle b_{i,n}(x)=b_{n-i,n}(1-x)}

Důkaz:

b n i , n ( 1 x ) = ( n n i ) ( 1 x ) n i ( 1 ( 1 x ) ) n ( n i ) {\displaystyle b_{n-i,n}(1-x)={n \choose n-i}(1-x)^{n-i}(1-(1-x))^{n-(n-i)}}

Z vlastností kombinačních čísel vyplývá:

( n i ) = ( n n i ) {\displaystyle {n \choose i}={n \choose n-i}}

Nyní stačí upravit předchozí rovnici a získáme že:

b n i , n ( 1 x ) = ( n n i ) ( 1 x ) n i ( 1 ( 1 x ) ) n ( n i ) = ( n i ) ( 1 x ) n i ( x ) i = b i , n ( x ) {\displaystyle b_{n-i,n}(1-x)={n \choose n-i}(1-x)^{n-i}(1-(1-x))^{n-(n-i)}={n \choose i}(1-x)^{n-i}(x)^{i}=b_{i,n}(x)}

Rekurence

Bernsteinovy polynomy jsou rekurentní. To znamená že Bernsteinův polynom lze definovat použitím polynomu nižšího řádu.

b i , n ( x ) = ( 1 x ) b i , n 1 ( x ) + t b i 1 , n 1 ( x ) {\displaystyle b_{i,n}(x)=(1-x)b_{i,n-1}(x)+tb_{i-1,n-1}(x)}


Derivace

b i , n ( x ) = n ( b i 1 , n 1 ( x ) b i , n 1 ( x ) ) {\displaystyle b_{i,n}(x)'=n(b_{i-1,n-1}(x)-b{i,n-1}(x))}

Lokální maximum

Na intervalu < 0 ; 1 > {\displaystyle <0;1>} je maximum v bodě x = i n {\displaystyle x={\frac {i}{n}}} .

Důkaz: Maximum najdeme skrze derivaci:

b i , n ( x ) = ( n i ) x i 1 ( 1 x ) n i 1 [ i ( 1 x ) x ( n i ) ] {\displaystyle b_{i,n}(x)'={n \choose i}x^{i-1}(1-x)^{n-i-1}[i(1-x)-x(n-i)]}

Nyní můžeme nahlédnout, že pro body x = 0 , 1 {\displaystyle x=0,1} nezískáme nulovou derivaci. Proto zbývá pouze činitel v závorce, který můžeme položit nule.

i ( 1 x ) x ( n i ) = 0 {\displaystyle i(1-x)-x(n-i)=0}
i i x x n + i x = 0 {\displaystyle i-ix-xn+ix=0}
x n = i {\displaystyle xn=i}
x = i n {\displaystyle x={\frac {i}{n}}}

Že tento bod leží na intervalu < 0 ; 1 > {\displaystyle <0;1>} vyplývá z nerovnosti 0 i n {\displaystyle 0\leq i\leq n} .

Příklad

Prvních několik Bernsteinových bázových polynomů vypadá takto:

b 0 , 0 ( x ) = 1 {\displaystyle b_{0,0}(x)=1\,}
b 0 , 1 ( x ) = 1 x {\displaystyle b_{0,1}(x)=1-x\,}
b 1 , 1 ( x ) = x {\displaystyle b_{1,1}(x)=x\,}
b 0 , 2 ( x ) = ( 1 x ) 2 {\displaystyle b_{0,2}(x)=(1-x)^{2}\,}
b 1 , 2 ( x ) = 2 x ( 1 x ) {\displaystyle b_{1,2}(x)=2x(1-x)\,}
b 2 , 2 ( x ) = x 2   . {\displaystyle b_{2,2}(x)=x^{2}\ .}

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bernstein_polynomial na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Bernsteinův polynom na Wikimedia Commons