Chlorid neptuničitý
chlorid neptuničitý | |
---|---|
Np4+ 0 Cl− | |
Obecné | |
Systematický název | Chlorid neptuničitý |
Anglický název | Neptunium tetrachloride |
Německý název | Neptunium(IV)-chlorid |
Sumární vzorec | NpCl4 |
Vzhled | oranžovohnědé krystaly |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 15597-84-9 |
PubChem | 101946366 |
SMILES | [Cl].[Cl].[Cl].[Cl].[Np] |
InChI | InChI=1S/4ClH.Np/h4*1H;/p-4 Key: GOOCOVICTLRYDO-UHFFFAOYSA-J |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 378,86 g/mol |
Teplota tání | 538 °C |
Hustota | 4,95 g/cm3 |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | nitromethan, aceton |
Struktura | |
Krystalová struktura | tetragonální |
Hrana krystalové mřížky | a = 8,229 Å, c = 7,437 Å |
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chlorid neptuničitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem NpCl4.[1]
Příprava
Chlorid neptuničitý lze připravit reakcí nitridu neptunitého s kyselinou chlorovodíkovou:[2]
- 2 NpN + 8 HCl → N2 + 4 H2 + 2 NpCl4
Lze jej také připravit reakcí sulfidu neptunitého s kyselinou chlorovodíkovou:
- Np2S3 + 8 HCl → 2 NpCl4 + 3 H2S + H2
Poprvé byl však chlorid neptuničitý připraven reakcí tetrachlormethanu s oxidem neptuničitým nebo šťavelanem neptuničitým při teplotě 500 °C. Chlorid neptuničitý vzniká jako žlutý sublimát.[3]
- NpO2 + CCl4 → NpCl4 + CO2
Vlastnosti
Chlorid neptuničitý je radioaktivní oranžovohnědá pevná látka.[4] Krystalizuje v tetragonální soustavě s prostorovou grupou I4/amd (číslo 141) a mřížkovými parametry a = 8,229(2) Å a c = 7,437(1) Å.[5]
Chlorid neptuničitý je citlivý na vlhkost. Zahřátím na vzduchu na 750 °C vzniká oxid neptuničitý.
Chlorid neptuničitý lze redukovat na chlorid neptunitý vodíkem při teplotě 450 °C a nebo amoniakem při teplotě 350 až 1000 °C:[2]
- 6 NpCl4 + 2 NH3 → 6 NpCl3 + 6 HCl + N2
- 2 NpCl4 + H2 → 2 NpCl3 + 2HCl
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Neptunium tetrachloride na anglické Wikipedii a Neptunium(IV)-chlorid na německé Wikipedii.
- ↑ STONE, J. A.; JONES, E. R. Mössbauer Spectra and Magnetic Susceptibility of Neptunium Tetrachloride below 85°K. The Journal of Chemical Physics. 1971-02-15, roč. 54, čís. 4, s. 1713–1718. Dostupné online [cit. 2024-09-01]. ISSN 0021-9606. DOI 10.1063/1.1675076. (anglicky)
- ↑ a b SHEFT, Irving; FRIED, Sherman. New Neptunium Compounds. [s.l.]: U.S. Atomic Energy Commission, Technical Information Division 10 s. Dostupné online. S. 5. (anglicky)
- ↑ FRIED, S. The Basic Dry Chemistry of Neptunium. [s.l.]: Atomic Energy Commission 24 s. Dostupné online. S. 1. (anglicky)
- ↑ HOLLEMAN, Arnold F.; WIBERG, Egon; WIBERG, Nils. Lehrbuch der anorganischen Chemie. [s.l.]: Walter de Gruyter 2149 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-017770-1. S. 1969. (německy)
- ↑ SPIRLET, Marie-Rose; JEMINE, Xavier; GOFFART, Jean. A single-crystal X-ray structure determination of neptunium tetrachloride. Journal of Alloys and Compounds. 1995-01, roč. 216, čís. 2, s. 269–271. Dostupné online [cit. 2024-09-01]. DOI 10.1016/0925-8388(94)01264-I. (anglicky)
Chloridy s prvkem v oxidačním čísle IV. | |
---|---|
Chlorid americičitý (AmCl4) • Chlorid uhličitý neboli Tetrachlormethan (CCl4) • Chlorid ceričitý (CeCl4) • Chlorid chromičitý (CrCl4) • Chlorid germaničitý (GeCl4) • Chlorid hafničitý (HfCl4) • Chlorid iridičitý (IrCl4) • Chlorid manganičitý (MnCl4) • Chlorid molybdeničitý (MoCl4) • Chlorid neptuničitý (NpCl4) • Chlorid niobičitý (NbCl4) • Chlorid osmičitý (OsCl4) • Chlorid olovičitý (PbCl4) • Chlorid protaktiničitý (PaCl4) • Chlorid platiničitý (PtCl4) • Chlorid plutoničitý (PuCl4) • Chlorid rheničitý (ReCl4) • Chlorid rutheničitý (RuCl4) • Chlorid siřičitý (SCl4) • Chlorid seleničitý (SeCl4) • Chlorid křemičitý (SiCl4) • Chlorid cíničitý (SnCl4) • Chlorid technecičitý (TcCl4) • Chlorid telluričitý (TeCl4) • Chlorid thoričitý (ThCl4) • Chlorid tantaličitý (TaCl4) • Chlorid titaničitý (TiCl4) • Chlorid uraničitý (UCl4) • Chlorid vanadičitý (VCl4) • Chlorid wolframičitý (WCl4) • Chlorid zirkoničitý (ZrCl4) |