Chronologie dějin starověkého Říma

Toto je chronologie událostí z dějin starověkého Říma počínající založením města až do vpádu Langobardů do Itálie.

• 753 – Legendární datum založení města Říma Romulem a Remem

• 659 – Zničení města Alba Longa
• 616 – Počátek vlády Etrusků v Římě

• 578-534 – Vláda krále Servia Tullia
• 509 – Vyhnání Tarquinia Superba, zrod římské republiky

• 496 – Řím poráží Latiny v bitvě u jezera Regillus
• 458 – Diktátor Lucius Qunctius Cincinnatus vítězí nad Aequy v bitvě u hory Algidus
• 450 – Decemvirové vydávají zákon dvanácti desek

• 396 – Římané vedení konzulem Marcem Furiem Camillem po desetiletém obléhání dobývají a ničí etruské město Veje
• 387 – Galové poráží římské vojsko v bitvě u řeky Allie; vydrancování Říma Galy
• 375-371 – Období anarchie, nejsou zvoleni žádní magistráti
• 366 – Zvolen první plebejský konzul Lucius Sextius Sextinus
• 343-341 – První samnitská válka
• 340-338 – Druhá latinská válka
• 326-304 – Druhá samnitská válka
• 321 – Římané poraženi Samnity v Kaudijské soutěsce
• 312 – Appius Claudius Caecus cenzorem, stavba via Appia
• 305 – Bitva u Boviana: Římané porážejí Samnity, tím končí samnitský odpor
• 304 – Po skončení druhé samnitské války zakládají Římané mnoho nových kolonií a získávají kontrolu nad většinou střední a jižní Itálie

• 298-290 – Třetí samnitská válka
• 295 – Bitva u Sentina, vítězství Římanů nad koalicí Samnitů a Galů
• 283 – Římané porážejí Etrusky a Galy v bitvě u Vadimonského jezera
• 280 – Pyrrhos se vyloďuje se svou armádou v Itálii a poráží Římany v bitvě u Herakleie
• 279 – Pyrrhos vítězí nad Římany v bitvě u Auscula
• 275 – Římané vítězí nad Pyrrhem v bitvě u Beneventa
• 264-241 – První punská válka proti Kartágu
• 241 – Římané vítězí nad Kartaginci v námořní bitvě u Aegatských ostrovů, Sicílie se stává římskou provincií
• 238 – Řím získává Sardinii a Korsiku
• 224 – galské vojsko poraženo v bitvě u Telamonu při pokusu o vpád do Etrurie
• 222 – Římané porážejí Galy a zřizují provincii Předalpskou Galii
• 218-201 – Druhá punská válka
• 218 – Hannibal překračuje Alpy a vítězí nad Římany v bitvách u Ticina a Trebie
• 217 – Kartaginci porážejí Římany v bitvě u Trasimenského jezera
• 216 – Hannibal uštědřuje Římanům drtivou porážku v bitvě u Kann
• 214-205 – První makedonská válka, Filip V. vítězí nad Římany
• 213-211 – Obléhání Syrakus, v roce 211 př. n. l. Římané město dobývají
• 207 – Římané vítězí v bitvě nad Metaurem nad Hanibalovým bratrem Hasdrubalem
• 206 – Bitva u Ilipy: Kartaginci ztrácejí svá území v Hispánii ve prospěch Římanů
• 204-202 – Scipio Africanus podniká invazi do Afriky, Hannibal je povolán zpět, avšak je poražen v bitvě u Zamy v roce 202 př. n. l.
• 200-196 – Druhá makedonská válka

• 197 – Filip V. poražen Římany v bitvě u Kynoskefal
• 192-189 – Syrská válka proti Antiochovi III.
• 190 – Bitva u Magnésie: Římané porážejí Antiocha III.
• 171-167 – Třetí makedonská válka
• 168 – Perseus je poražen Římany v bitvě u Pydny
• 154-133 – Hispánská válka
• 149-146 – Třetí punská válka
• 149-148 – Čtvrtá makedonská válka
• 146 – Římané ničí současně Kartágo a Korint, Makedonie a Afrika se stávají římskými provinciemi
• 133 – Poslední pergamský král Attalos III. zanechává svoji zem Římanům, zřízena provincie Asie
• 133 – Tiberius Gracchus se stává tribunem lidu, při pokusu prosadit pozemkovou reformu je zavražděn
• 123-122 – Gaius Gracchus se stává tribunem lidu, pokračuje v díle svého bratra, také on však umírá násilnou smrtí
• 121 – V jižní Galii zřízena provincie Gallia Narbonensis
• 113-101 – Vpád Kimbrů a Teutonů
• 112-105 – Válka s numidským králem Jugurthou
• 105 – Bitva u Arausia: Kimbrové porážejí a masakrují římské vojsko
• 102 – Konzul Gaius Marius poráží Teutony v bitvě u Aqua Sextiae
• 101 – Římané vítězí nad Kimbry v bitvě u Vercell

• 90-88 – Spojenecká válka
• 88 – Sulla, vůdce strany optimátů, dobývá Řím, začátek občanských válek
• 88-84 – První mithridatická válka
• 82 – Sulla se z východu vrací do Říma a masakruje máriovce (populáry)
• 82-72 – Sertorius, poslední máriovský vojevůdce, vede odboj v Hispánii
• 74-63 – Třetí mithridatická válka
• 73-71 – Spartakovo povstání
• 63 – Po vítězství nad Mithridatem reorganizuje Pompeius východ: vznik provincie Sýrie
• 63 – Během Ciceronova konzulátu dochází ke Catilinově spiknutí
• 60 – Pompeius, Crassus a Caesar uzavírají triumvirát
• 59 – Caesar konzulem
• 58-51 – Caesar dobývá Galii (galské války)
• 53 – Crassus zabit Parthy v bitvě u Karrh
• 49-45 – Caesar překračuje Rubikon a začíná tak válku s Pompeiem
• 48 – Caesar vítězí v bitvě u Farsalu, Pompeius zavražděn v Egyptě
• 44 – Caesar se stává doživotním diktátorem, 15. března je však v senátu zavražděn
• 43 – Znovu propuká občanská válka, Octavianus, Marcus Antonius a Lepidus uzavírají druhý triumvirát
• 42 – Triumvirové porážejí Bruta a Cassia v bitvě u Filipp
• 36 – Octavianus vítězí nad Sextem Pompeiem, Lepidovo vojsko přechází k Octaviovi
• 31 – V námořní bitvě u Actia Octavianus poráží Marca Antonia a egyptskou královnu Kleopatru
• 30 – Marcus Antonius a Kleopatra páchají sebevraždu, Egypt se stává římskou provincií
• 27 – Definitivní zánik republiky, Octavianus (Augustus) se stává principem

• 27 př. n. l.-14 n. l. – Augustus císařem
• 16-7 – Hranice impéria posunuty k Rýnu a Dunaji, začátek tažení do Germánie

• 9 – Bitva v Teutoburském lese, Germáni masakrují tři římské legie
• 14-37 – Tiberius císařem
• 14-15 – Germanicova tažení proti Germánům
• 37-41 – Caligula císařem
• 41-54 – Claudius císařem
• 43 – Římská invaze do Británie
• 54-68 – Nero císařem
• 60-61 – Boudicca královna kmene Icenů vede v Británii povstání proti Římanům
• 64 – Velký požár Říma ničí dvě třetiny města, Nero nařizuje pronásledování křesťanů
• 66-70 – První židovská válka
• 68-69 – „Rok čtyř císařů“ po zavraždění Galby, nastupuje na trůn Otho a později Vitellius, kterého nakonec poráží Vespasianus a zahajuje tak vládu dynastie Flaviovců
• 69-79 – Vespasianus císařem
• 79-81 – Titus císařem
• 79 – Erupce Vesuvu ničí Pompeje a Herculaneum
• 81-96 – Domitianus císařem
• 85 – Dácký král Decebalus vpadá do římské provincie Moesie
• 96-98 – Nerva císařem, začátek období adoptivních císařů
• 98-117 – Traianus císařem

• 101-106 – Dácké války: poté, co Římané dobývají Sarmisegetusu, páchá Decebalus sebevraždu, Dácie se stává římskou provincií
• 113-117 – Traianovo úspěšné tažení proti Parthům
• 117-138 – Hadrianus císařem
• 122 – Stavba Hadrianova valu
• 131-135 – Povstání Šimona Bar Kochby: druhá židovská válka
• 138-161 – Antoninus Pius císařem
• 161-180 – Marcus Aurelius císařem
• 166-172 – Markomanské války, Markomani a jiné germánské a sarmatské kmeny překračují Dunaj a útočí na římské balkánské provincie
• 177-180 – Tažení Marca Aurelia proti Markomanům
• 180-192 – Commodus císařem
• 192-193 – Po zavraždění tyrana Commoda propuká v říši chaos, vlády se ujímá Pertinax, dunajské legie provolají Septimia Severa, proti němu se však postaví nejprve Pescennius Niger a následně Clodius Albinus
• 193-211 – Septimius Severus císařem

• 208-211 – Septimiova tažení na severu Británie – Kaledonské války
• 211-217 – Caracalla císařem
• 212 – Constitutio Antoniniana, římské občanství je uděleno všem obyvatelům říše
• 217-218 – Macrinus císařem
• 218-222 – Elagabalus císařem
• 222-235 – Alexander Severus císařem
• 231-233 – Tažení proti Sásánovcům
• 235-284 – Krize třetího století – po násilné smrti Alexandra Severa upadá říše do vnitřních zmatků, období vlády vojenských císařů
• 235-238 – Maximinus Thrax císařem
• 244-249 – Philippus Arabs císařem
• 249-251 – Decius císařem
• 251 – Decius poražen a zabit Knivou, králem Gótů
• 253-260 – Valerianus a jeho syn Gallienus 253-268 vládnou říši
• 257 – Frankové vpadají do Galie a Hispánie, Alamani napadají Itálii, ale jsou poraženi u Milána
• 258 – Gótové útočí na města v Malé Asie
• 260 – Valerianus je zajat Peršany v Edesse
• 260-274 – Galské císařství: Postumus se prohlašuje císařem v Galii, od říše odpadá také Hispánie a Británie
• 268-270 – Claudius II. císařem
• 269 – Palmýřané vedení královnou Zenobií okupují Sýrii a Egypt, Claudius poráží Góty v bitvě u Naissu
• 270-275 – Aurelianus císařem
• 272 – Provincie Dácie je opuštěna
• 272-273 – Aurelianus poráží Zenobii a obsazuje Palmýru, po následném povstání je město srovnáno se zemí
• 274 – Aurelianus poráží Tetrica a připojuje k říši odpadlé západní provincie
• 276-282 – Probus císařem
• 284-305 – Diocletianus císařem
• 285 – Diocletianus povyšuje Maximiana (285-305) na císaře a svěřuje mu západní polovinu říše
• 293 – Dioclatianus a Maximianus určují Constantia Chlora a Galeria za své spolucísaře v hodnosti caesarů

• 303 – Diocletianus nařizuje pronásledování křesťanů
• 305 – Diocletianus a Maximianus abdikují, Constantius a Galerius se stávají císaři
• 306-337 – Konstantin Veliký se stává císařem poté, co jeho otec Constantius umírá v Eburacu
• 312 – Konstantin poráží a zabijí Maxentia v bitvě u Milvijského mostu
• 313 – Konstantin vydává Milánský edikt, legalizace křesťanství
• 318 – Exkomunikace mnicha Areia z církve
• 324 – Konstantin poráží Licinia a stává se jediným vládcem celé říše
• 325 – Ekumenický koncil ve městě Nikaia
• 330 – Konstantin přesouvá své sídlo do Konstantinopole
• 337 – Konstantin umírá v Nikomedii, jako synové Constantinus II. (337-340), Constantius II. (337-361) a Constans (337-350) si rozdělují vládu nad říší
• 340 – Constantinus II. vpadá do Itálie. U Aquileie je však poražen a zabit Constantem
• 350-353 – Magnentius si uzurpuje moc na západě, Constans je chycen na útěku a zavražděn
• 353 – Constantius poráží Magnentia a stává se jediným vládcem říše
• 355 – Constantius ustavuje svého bratrance Juliana caesarem v Galii
• 357 – Julianus poráží Franky v bitvě u Argentorata (dnešní Štrasburk)
• 360 – Constantius bojující na východě s Peršany žádá Juliana, aby mu na poslal část svých legií, vojáci se ale vzbouří a provolají Juliana augustem
• 361 – Constantius umírá přirozenou smrtí a jmenuje Juliana (361-363) svým nástupcem
• 363 – Julianus umírá během svého tažení do Persie
• 363-364 – Jovianus císařem
• 364-375 – Valentinianus I. se stává císařem a prohlašuje svého bratra Valenta za svého spolucísaře 364-378
• 376 – Gótové jsou vytlačeni Huny ze svých sídlišť a se svolením římské vlády překračují Dunaj, brzy se však vzbouří
• 378 – Bitva u Adrianopole, Valens je poražen a zabit Góty, římská armáda rozdrcena
• 378-395 – Theodosius I. císařem
• 382 – Gótové jsou usazeni v Moesii jako federáti
• 395 – Theodosius umírá a zanechává říši svým dvěma synům, Arcadiovi na východě 395-408 a Honoriovi na západě 395-423, impérium je tak definitivně rozděleno

• 406 – Vandalové, Alani a Svébové překračují zamrzlý Rýn a pronikají do Galie a později do Hispánie
• 410 – Řím je dobyt a vydrancován Vizigóty pod vedením náčelníka Alaricha
• 418 – Vizigóti jsou usazeni v Akvitánii
• 425-455 – Valentinianus III. císařem
• 439 – Vandalové dobývají Kartágo a zakládají říši v severní Africe
• 440 – Attila se stává králem Hunů
• 451 – Římský vojevůdce Aetius poráží Attilu v bitvě na Katalaunských polích
• 455 – Řím je vydrancován Vandaly
• 468 – Východořímský císař Leon I. organizuje neúspěšnou výpravu proti Vandalům do severní Afriky
• 476 – Poslední západořímský císař Romulus Augustus je velitelem vojska Odoakerem donucen abdikovat
• 493 – Ostrogóti dobývají Itálii

• 527-565 – Justinián I. císařem
• 533 – Východořímský vojevůdce Belisar poráží Vandaly a vyvrací jejich říši v severní Africe
• 535 – Belisar podniká invazi do Itálie
• 552 – Narses poráží Ostrogóty v bitvě u Busta Gallorum, Itálie je získána zpět pro říši
• 568 – Langobardi vpadají do Itálie a dobývají na Byzantincích většinu země

• Starověký Řím

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chronologie dějin starověkého Říma na Wikimedia Commons