Franz Alexander
Franz Alexander | |
---|---|
Narození | 22. ledna 1891 Budapešť |
Úmrtí | 8. března 1964 (ve věku 73 let) Palm Springs |
Povolání | vysokoškolský učitel, psychiatr a psychoanalytik |
Zaměstnavatel | Chicagská univerzita |
Rodiče | Bernhard Alexander |
Příbuzní | Alfréd Rényi (synovec)[1] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Franz Alexander (původním jménem Alexander Ferenc Gábor) (22. ledna 1891 – 8. března 1964) byl maďarsko-americký psychoanalytik, který se věnoval především otázkám psychosomatiky a psychoanalytické kriminologie. Svými názory značně ovlivnil Erika Eriksona a Heinze Kohuta.
Narodil se v Budapešti, ale studoval v Berlíně, kde také potkal psychoanalytika Karla Abrahama, u něhož podstoupil výcvik. Později sám analyzoval například Freudova syna Olivera. Roku 1930 byl pozván jako profesor na Univerzitu v Chicagu a v USA již zůstal.
Zajímala ho otázka delikvence a kriminality, v této souvislosti hovořil o takzvaném "úplatném Superegu" zločinců.
Spolu s Freudem a Ferenczim rovněž definoval pojmy autoplastická adaptace (pacient se spíše přizpůsobuje prostředí) a aloplastická adaptace (pacient se spíše snaží měnit prostředí).
Ve čtyřicátých letech se věnoval především otázkám psychosomatiky a rozvíjel Ferencziho koncept "korektivní emocinální zkušenosti". Jím se Ferenczi (a s ním i Alexander) vzdálil psychoanalýze. Sám Alexander za to byl kritizován, mimo jiné Edwardem Gloverem a Jacquesem Lacanem. Až v šedesátých letech 20. století se k Alexanderovým myšlenkám vrátil Heinz Kohut a selfpsychologové.
Bibliografie
- 1931 The Criminal, the judge and the public: A psychological analysis
- 1960 The Western mind in transition : an eyewitness story
- 1968 The history of psychiatry; An evaluation of psychiatric thought and practice from prehistoric times to the present
- 1969 Roots of crime: psychoanalytic studies
- 1980 Psychoanalytic therapy. Principles and application
- 1984 The medical value of psychoanalysis
- 1987 Psychosomatic Medicine: Its Principles and Applications
Reference
- ↑ Dostupné online.
Literatura
- MOBERLY, E. R.: The Psychology of Self and Other, London, Tavistock Publications 1985
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Franz Alexander na Wikimedia Commons
Psychoanalýza | ||
---|---|---|
Hlavní osobnosti | ||
Další osobnosti | Karl Abraham • Ernest Jones • Otto Rank • Sándor Ferenczi • Theodor Reik • Helene Deutschová • Wilhelm Reich • Edith Jacobsonová • Herbert Marcuse • Erich Fromm • Hans Loewald • Erik Erikson • Slavoj Žižek • Harry Stack Sullivan • Julia Kristevová • Ronald David Laing • Roy Schafer • Heinz Hartmann • Bruno Bettelheim • Janine Chasseguet-Smirgelová • Judith Butlerová • Nancy Chodorowová • Michael Balint • Harry Guntrip • Joseph Sandler • Otto Kernberg • Ronald Fairbairn • John Bowlby • Clara Thompsonová • Edgar Levenson • Daniel Stern • Stephen Mitchell • René Spitz • Wilfred Bion • André Green • Heinz Kohut | |
Ovlivněni psychoanalýzou | ||
Koncepty a pojmy | Nevědomí • Předvědomí • Libido • Ego, superego a id • Freudovské přeřeknutí • Oidipovský komplex • Vytěsnění • Narcismus • Volné asociace • Psychoanalytické směry • Pud života a pud smrti • Zrcadlová fáze • Přenos • Archetyp • Bytostné Já • Projektivní identifikace • Attachment (citová vazba) |