Franziska Diana Sternbergová

Franziska Diana Sternbergová
Majitelka statku a zámku Častolovice
Ve funkci: 1992 – 30. července 2024
Předchůdce	znárodnění komunisty, předtím Leopold Sternberg
Majitelka zámku Zásmuky
Ve funkci: 1992 – 2011
Předchůdce	znárodnění komunisty, předtím Leopold Sternberg
Nástupce	Alexandra Hardeggová
Narození	22. února 1936 Vídeň Rakousko Rakousko
Úmrtí	30. července 2024 (ve věku 88 let) Vídeň Rakousko Rakousko
Choť	(1957) Henry Ogden Phipps (1931–1962)
Rodiče	Leopold Stanislav ze Sternbergu a Cecílie Reventlow-Criminil
Děti	Alexandra (* 1959)
Profese	návrhářka interiérů
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Franziska Diana Sternbergová Phipps (22. února 1936 Vídeň^[1] – 30. července 2024 Vídeň,^[2] na parte v češtině i němčině je uvedeno datum úmrtí 31. července 2024^[3]) pocházela ze šlechtického rodu Sternbergů (Šternberků). Během exilu v zahraničí působila jako bytová architektka. V roce 1992 získala zpět na základě restitučních nároků zámek v Častolovicích, kde pak žila, do roku 2011 byla také majitelkou zámku v Zásmukách. Spolu s Olgou Havlovou se podílela na založení Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a na jeho aktivitách.^[4][5]

Narodila se ve Vídni jako jediná dcera hraběte Leopolda Sternberga (21. 5. 1896 Častolovice – 1. 11. 1957 Kingston, Jamajka) a jeho manželky Cecilie, rozené hraběnky Reventlow-Criminil (14. 9. 1908 Clevemede – 1. 11. 1983 Londýn).^[1] Rodiče se vzali ve Vídni 11. ledna 1928.^[1] Matka napsala knihu Cesta: paměti české aristokratky.

V dětství vyrůstala v Praze a léta trávila na rodovém sídle Šternberků v Častolovicích. V roce 1941 byla Němci na zámek uvalena vnucená správa a rodina žila na stálo v nájemním bytě v Praze. Diana chodila do církevní školy k voršilkám ve Voršilské ulici.^[6][7] Po válce žila znovu na zámku až do roku 1948, kdy byla i s matkou a otcem nucena zámek opustit.

Část života prožila v emigraci ve Spojených státech amerických a na Jamajce. Na střední školu chodila v New Yorku.^[7] Ve Washingtonu chodila na kurz sekretářky a současně pracovala v bance.^[7] Cestovala po Evropě, navštívila Paříž, Rakousko a Itálii.^[7] Ve Francii studovala šest měsíců malířství.^[8] Dne 23. 4. 1957 se v Kingstonu^[9] na Jamajce provdala za Henryho Ogdena Phippse (25. 6. 1931 New York – 11. 4. 1962),^[1] kterého poznala během svého pobytu v Paříži.^[10] Po svatbě bydleli dva roky v Paříži a poté v New Yorku.^[9] Její manžel, dědic jedné z nejbohatších amerických rodin, zemřel po pěti letech manželství v roce 1962 v New Yorku, zabilo ho užívání drog.^{[pozn. 1]} Měli spolu jednu dceru Alexandru.

V roce 1964, dva roky po smrti manžela, se natrvalo uchýlila do Londýna.^[11] Přestěhovala se za ní i matka Cecilie.^[12] Pracovala jako bytová designerka, napsala knihu o zařizování interiérů s názvem Affordable Splendor (Dostupná nádhera). V Londýně si koupila dům.^[13] Do Československa se podívala v roce 1988, cestovala s Karlem Schwarzenbergem a setkala se s Václavem Havlem.^[14] S Havlem, kterého propustili z vězení, se setkala ještě na Hrádečku v červnu 1989.^[15]

Po Sametové revoluci se z iniciativy Olgy Havlové více než rok věnovala úpravám bytových prostor na Pražském hradě a na zámku v Lánech.^[15][16] Dva roky také bydlela na Pražském hradě, poté si koupila, přestavěla a zařídila domek na pražském Břevnově.^[17] V roce 1992 jí byly v restituci navráceny zámky v Častolovicích a v Zásmukách.^[18][19] K tomu patří 2500 hektarů lesa.^[20] Zámek Zásmuky vlastní Sternbergové od roku 1637, v době komunistické totality v něm sídlilo vojsko, v roce 1982 vyhořel a dále chátral. Po restituci rodového majetku žila na zámku v Častolovicích, jehož část zpřístupnila veřejnosti.

Diana ovládala češtinu, kterou ovšem téměř v cizině zapomněla a musela ji oprášit,^[13] francouzštinu, angličtinu a němčinu.^[21]

Jediná dcera Alexandra Phipps-Sternberg (* 1959 Palm Beach) se v roce 1980 v Londýně provdala poprvé za Bertholda von Seilern und Aspang (* 1955), manželé se však v roce 1994 rozvedli. Z manželství se narodily tři děti:^[22]

• 1. Cecilia (* 1987)
• 2. Maximilian (* 1988)
• 3. Henry (* 1990).

V září 1996 se Alexandra na zámku v Častolovicích provdala podruhé za Maximiliana von Bulgarini a von Hardegg (* 1966).^[22] Z tohoto vztahu se narodil syn. Alexandra v současnosti žije se svojí rodinou v Rakousku.

Toto schéma představuje příbuzenské vztahy Diany Franzisky, Zdeňka Sternberga a Jana Boska Sternberga,^[23][24] kteří jsou zvýrazněni červeně. Všichni pocházeli z Leopoldovy větve konopišťských Sternbergů. Modře jsou vyznačeni přímí mužští předkové. Zeleně je vyznačen Josef Leopold (Leopold I.; asi 1770–1858), společný předek všech tří a vnuk zakladatele Leopoldovy větve. Oranžově je navíc vyznačena současná hlava rodu. Římské číslice představují pořadí manželky nebo manžela, pokud se některý příslušník oženil nebo příslušnice vdala více než jednou. Vzhledem k účelu se nejedná o kompletní rodokmen.

• VOTÝPKA, Vladimír. Křižovatky české aristokracie. Praha – Litomyšl: Paseka, 2014. 280 s. ISBN 978-80-7432-441-3. Kapitola Zámecké sídlo, s. 249–277. 

• Rodokmen Šternberků na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Sternbergové, Modrá krev, Česká televize