Gelato
![ikona](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Question_book-new.svg/48px-Question_book-new.svg.png)
Gelato | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Místo původu | Itálie |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/Stracciatella_gelato.jpg/220px-Stracciatella_gelato.jpg)
Gelato (plurál: gelati) je italský výraz pro zmrzlinu. Z marketingových důvodů se ho některé společnosti snaží v češtině prosadit jako výraz, který by na rozdíl od slova „zmrzlina“ označoval tradiční italskou zmrzlinu. To však není ničím podložené, neboť vedle slova gelato v italštině žádný název, který by označoval běžnou zmrzlinu, neexistuje.
Složení
Hlavními přísadami jsou mléko, smetana, různé druhy cukru a ochucovadla (například čerstvé ovoce nebo oříškové pyré).[1] Domácí gelato obvykle obsahuje 4–8 % mléčného tuku, zatímco zmrzlina ve Spojených státech obsahuje 14 %. Obsah cukru se pohybuje mezi 16–24 % u mléčného gelata – záleží na receptu a výrobci. Ve Spojených státech zmrzlina obsahuje 12–16 % cukru. U některých druhů gelata, jako například u zabaione, se jako dochucovadlo používá vaječný žloutek.
Historie
Historie gelata sahá až k mraženým dezertům podávaným ve Starověkém Římě a Egyptě, které se vyráběly ze sněhu a ledu uchovávaného v podzemí.
Později se mražené dezerty podávaly na banketech u medicejského dvora ve Florencii. Kuchař z Florencie Bernardo Buontalenti je také považován za otce moderní zmrzliny – svůj recept a mrazicí techniky představil Kateřině Medicejské. Královna Kateřina tuto novinku přenesla do Francie, kde v roce 1686 sicilský rybář Francesco Procopio dei Coltelli zdokonalil první stroj na zmrzlinu.[2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gelato na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu gelato na Wikimedia Commons