Hermann von Loebl
Hermann von Loebl | |
---|---|
Ministr pro haličské záležitosti | |
Ve funkci: 16. prosince 1897 – 5. března 1898 | |
Panovník | František Josef I. |
Předseda vlády | Paul Gautsch |
Předchůdce | Edward Rittner |
Nástupce | Adam Jędrzejowicz |
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny | |
Ve funkci: 17. března 1898 – 12. března 1907 | |
Panovník | František Josef I. |
Tajný rada | |
Ve funkci: 1889 – 12. března 1907 | |
Panovník | František Josef I. |
11. moravský místodržitel | |
Ve funkci: 1888 – 1893 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Bedřich Ervín z Schönbornu |
Nástupce | Alois von Spens-Booden |
Narození | 18. prosince 1835 nebo 29. prosince 1835 Drohobyč Rakouské císařství Rakouské císařství |
Úmrtí | 11. března 1907 (ve věku 71 let) nebo 12. března 1907 (ve věku 71 let) Lvov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Lyčakivský hřbitov |
Titul | 1905 baron |
Choť | Bedřiška Leśniewiczová |
Alma mater | Lvovská univerzita |
Profese | státní úředník a politik |
Ocenění | Řád železné koruny |
Commons | Hermann Loebl |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hermann svobodný pán von Loebl (29. prosince 1835 Drohobyč – 12. března 1907 Lvov) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, ministr pro haličské záležitosti v první vládě Paula Gautsche a moravský místodržící.
Biografie
Byl synem Antona Loebla, státního úředníka v Haliči. Vystudoval právo na Lvovské univerzitě a od roku 1857 pracoval ve státních službách. Svou kariéru začal jako konceptní praktikant u haličského místodržitelství ve Lvově, v Haliči poté působil u několika okresních úřadů, v roce 1871 se stal okresním hejtmanem v Czortkowě ve východní Haliči. V roce 1873 ho Agenor Gołuchowski povolal zpět do Lvova na haličské místodržitelství, kde byl referentem zemské školní rady a šéfem prezidiální kanceláře. V letech 1883–1888 byl viceprezidentem haličského místodržitelství. V letech 1888–1893 zastával post místodržitele na Moravě.[1]
Po odchodu z Brna žil několik let v soukromí, ale od roku 1896 byl členem říšského soudu ve Vídni. Vrchol jeho politické kariéry nastal za první vlády Paula Gautsche, v níž se stal ministrem pro haličské záležitosti. Funkci zastával v období 16. prosince 1897 – 5. března 1898.[2] Po pádu Gautschovy vlády odešel do soukromí a v roce 1898 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny.[1]
V roce 1887 byl povýšen do šlechtického stavu a v roce 1893 získal titul barona. Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny a Leopoldova řádu. Ve svém rodišti v Drohobyči byl jmenován čestným občanem, během svého působení na Moravě získal čestné občanství v Uherském Hradišti.
Odkazy
Literatura
- VYSKOČIL, Aleš: Slovník představitelů politické správy na Moravě v letech 1850–1918; Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha, 2011; s. 174–175 ISBN 978-80-7286-183-5
Externí odkazy
- Hermann von Loebl na webu rakouského parlamentu
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hermann von Loebl na Wikimedia Commons
Reference
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
První vláda Paula Gautsche (1897–1898) | |
---|---|
Předseda vlády Předlitavska | Paul Gautsch (30. listopadu 1897 – 5. března 1898) |
Ministři Předlitavska | Paul Gautsch (vnitro; správce) • Eugen von Böhm-Bawerk (finance) • Vinzenz Baillet von Latour (kult a vyučování) • Ignaz von Ruber (spravedlnost) • Ernest von Koerber (obchod) • Artur Bylandt-Rheidt (zemědělství) • Zeno Welsersheimb (zeměbrana) • Heinrich von Wittek (železnice) • Hermann von Loebl (haličské záležitosti) |
Společní ministři Rakousko-Uherska |
Místodržitelé Moravského markrabství (1850–1918) | |
---|---|
1. Leopold Lažanský z Bukové (1849–1860) • 2. Anton Forgách (1860) • 3. Gustav Ignác Chorinský (1860–1862) • 4. Adolf von Poche (1862–1870) • 5. Zikmund z Thun-Hohensteinu (1870–1872) • 6. Philipp Weber von Ebenhof (1872–1874) • 7. Ludwig von Possinger (1874–1880) • 8. Franz Kallina von Urbanow (1880) • 9. Karl Korb von Weidenheim (1880–1881) • 10. Bedřich Ervín z Schönbornu (1881–1888) • 11. Hermann von Loebl (1888–1893) • 12. Alois von Spens-Booden (1893–1900) • 13. Karel Emanuel ze Žerotína (1900–1906) • Hermann von Pillersdorf (1906–1907) • 14. Karl Heinold (1908–1911) • 15. Oktavian Regner von Bleyleben (1911–1915) • 16. Karl Heinold (1915–1918) | |
kurzivou a zároveň neočíslovaní – pověřeni správou úřadu |