Jaroslav Hlava
Prof. MUDr. Jaroslav Hlava | |
---|---|
Jaroslav Hlava | |
Narození | 7. května 1855 Dolní Kralovice Rakouské císařství Rakouské císařství |
Úmrtí | 31. října 1924 (ve věku 69 let) Praha Československo Československo |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Povolání | lékař, pedagog, patolog, anatom, učitel a politik |
Zaměstnavatel | Univerzita Karlova |
Funkce | rektor Univerzity Karlovy (1906–1907) člen Panské sněmovny (1907–1918) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Hlava (7. května 1855, Dolní Kralovice[1] – 31. října 1924, Praha[2]) byl český patologický anatom.
Život, odborná činnost
Narodil se v Dolních Kralovicích (původní zástavba byla v letech 1968–1975 zbourána z důvodu výstavby vodní nádrže Švihov). V roce 1879 promoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1883 byl jmenován suplujícím, o rok později mimořádným, a v roce 1887 řádným profesorem patologické anatomie. Byl prorektorem všeobecné nemocnice a ředitelem Českého patologicko-anatomického ústavu. Byl průkopníkem české bakteriologie a patologické anatomie. Zabýval se etiologií infekčních onemocnění a onkologií.
Založil a nechal postavit při univerzitě patologicko-anatomický ústav. Stavba tohoto ústavu začala v roce 1908, dokončena byla v roce 1921 a otevřena pod názvem Hlavův ústav (dnešní Ústav patologie 1. LF UK a VFN). V roce 1921 byl patologický ústav české univerzity přemístěn do prostor v nové budově na Albertově.[3] Byl nazván po svém zakladateli, prof. Hlavovi jako „Ústav Hlavův“.[4]
Čtyřikrát zastával funkci děkana lékařské fakulty a v akademickém roce 1906–1907 byl rektorem Univerzity Karlovy.
Je autorem díla z roku 1887 O úplavici – předběžné sdělení, o kterém se původně z důvodu špatného překladu soudilo, že jeho autorem je lékař jménem O. Uplavici.
V patologickém ústavu na Albertově byl umístěn již v roce 1898 portrét profesora Hlavy, který vytvořil malíř mánesovské generace Josef Schusser. Na portrétu je profesor zobrazen se zkumavkou v ruce na pozadí své knihovny.[5]
Byl označován za nestora českých lékařů. Až do své smrti byl předsedou státní zdravotní rady.[6] Zemřel roku 1924 v Praze, tělo bylo zpopelněno v krematoriu na Olšanských hřbitovech.
Kulturní zapojení
V roce 1898 byl profesor Hlava v souvislosti s organizací výstavy architektury a inženýrství v Praze, kde byla připravována i nová divadelní scéna (později nazvaná Uranie) zvolen předsedou výboru pro vytvoření „druhého českého divadla“.[7]
Byl spoluzakladatelem Společnosti Národního divadla, místopředsedou jejího správního výboru a v letech 1910–1920 zastával funkci předsedy Společnosti ND.[8]
Citát
„ | Měl jsem málokoho tolik rád jako tohoto harmonického člověka a navzájem snad málokdo v životě měl tak rád i mne...Šťastná pohoda srdce i ducha byla jistě nejvlastnějším znakem jeho bytosti; tou vítězil a okouzloval, kdekoliv se objevil. Veliký, tvůrčí vědec měl rád plnost života i nejkrásnější jeho výkvět, umění, ve všech jeho podobách. Umění měl opravdu rád a nesháněl ho jako pouhou modu nebo odpočinek po práci; chutnalo mu, žil je, chápal je – a rozuměl mu. | “ |
— Jaroslav Kvapil [5] |
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Dolní Kralovice
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých POD Z6 • 1923-1935, s. 16. Dostupné online.
- ↑ Biografie na stránkách Zdravoveda.cz. www.zdravcentra.cz [online]. [cit. 2009-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-31.
- ↑ Nový pathologický ústav české university na Albertově. Světozor. 27.4.1921, roč. 1920-1921 (21.), čís. 15, s. 11. Dostupné online.
- ↑ a b Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 498
- ↑ Zemřel profesor dr. Jaroslav Hlava. Světozor. 20.11.1924, roč. 1924-1925 (25.), čís. 5, s. 111. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 163
- ↑ Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 317, 500
- Biografie na stránkách NLK
Literatura
- František Černý: Hana Kvapilová, Orbis, Praha, 1960, str. 352, obr. 34
- Rudolf Deyl: Vojan zblízka, Orbis, Praha, 1953, str. 123, 347
- Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 91, 371
- Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 163–4, 244–5, 263–4, 317, 490, 491, 498–500
Související články
- O. Uplavici
- Hlavův ústav
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Hlava na Wikimedia Commons
- Autor Jaroslav Hlava ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Hlava
- Digitalizovaná díla Jaroslava Hlavy v Národní digitální knihovně.
- Ústav patologie 1. LF UK a VFN
Rektoři Univerzity Karlovy | |
---|---|
1882–1920 (česká Karlo-Ferdinandova univerzita) | 1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý |
od 1920 (Univerzita Karlova) | 1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková |
Seznam rektorů Univerzity Karlovy |