Kalmycký chanát
Kalmycký chanát Хальмг хана улс
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
Hlavní město | sídlo chána Ajuky (1697–1724) | ||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||
Národnostní složení | |||||||||||
Jazyky | kalmyčtina, ruština | ||||||||||
Náboženství | tibetský buddhismus (školy Gelugpa, Karma Kagjü) | ||||||||||
Státní útvar | |||||||||||
Státní zřízení | |||||||||||
Vznik | |||||||||||
Zánik | 1771 – anexe Ruským impériem | ||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||
|
Kalmycký chanát (kalmycky Хальмг хана улс) byl nezávislý státní útvar Ojratů (Kalmyků) na březích Kaspického moře v oblasti eurasijské stepi (pomezí Evropy a Asie) rozprostírající se na území dnešní Kalmycké republiky a přilehlých oblastí na severním Kavkaze včetně měst Stavropol a Astrachaň.
Chanát založený kočovnými kmeny Ojratů, kteří byli vyznavači buddhismu a sami se později nazvali jako Kalmykové, vedl časté války se sousedními muslimskými chanáty a po boku carského Ruska se zapojil i do několika vojenských tažení v Evropě proti Krymským Tatarům, Osmanské říši, Švédsku či sousedním muslimským tatarským a horským kmenům na severním Kavkaze.
Navzdory spojenectví byl Kalmycký chanát v roce 1771 anektován Ruskem, které tak získalo zpět území, které v 17. století obsadili kočovní Ojrati vyhnaní z Číny. V roce 1771 se kvůli sporům s carem proto část Kalmyků vrátila do Číny a zbytek obyvatel byl přesídlen na Ural nebo násilně začleněn pod Astrachaňskou gubernii.
Galerie
- státní pečeť kalmyckého chána
- darovaný prapor kalmyckému chánovi od carevny Alžběty I.
- Kalmycký exodus do Číny
- Kalmycká nevolnice v západních šatech, Ivan Argunov, 1767
- porcelánová figurka Kalmyka z 18. století
Reference
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |