Karel Viškovský
JUDr. Karel Viškovský | |
---|---|
Čs. ministr spravedlnosti | |
Ve funkci: 9. prosince 1925 – 18. března 1926 | |
Předchůdce | Josef Dolanský |
Nástupce | Jiří Haussmann |
Čs. ministr národní obrany | |
Ve funkci: 20. února 1929 – 29. září 1932 | |
Předchůdce | František Udržal |
Nástupce | Bohumír Bradáč |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1902 – 1913 | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1911 – 1918 | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1925 – 1932 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | mladočeši agrární strana |
Narození | 8. července 1868 Sušice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 20. listopadu 1932 (ve věku 64 let) Praha Československo Československo |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Profese | spisovatel, novinář a politik |
Commons | Karel Viškovský |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Viškovský (8. července 1868 Sušice[1] – 20. listopadu 1932 Praha[2]) byl český a československý politik, poslanec Českého zemského sněmu, rakouské Říšské rady a československého Národního shromáždění a meziválečný ministr spravedlnosti a obrany za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).
Biografie
V roce 1891 dokončil právnické studium v Praze a poté krátce praktikoval u krajského soudu v Plzni, posléze působil v plzeňské Obchodní a živnostenské komoře. Od roku 1894 úředníkem české sekce Zemědělské rady Království českého, kde mimo jiné redigoval i její tiskový orgán Zemědělské listy. Od přelomu století se angažoval v Národní straně svobodomyslné (tzv. mladočeši), zejm. v jejím elitním spolku Klub Národní strany svobodomyslné. Byl rovněž spoluzakladatelem tzv. mladé generace Národní strany svobodomyslné. V letech 1902–1907 byl mladočeským poslancem Českého zemského sněmu,[3] kam kandidoval v doplňovacích volbách konaných 28. dubna 1902 v kurii městské, obvod Strakonice, Sušice, Vodňany (poté co zemřel poslanec Vilém Kurz starší.[4] Byl tehdy kandidátem mladočeské strany.[5] V mladočeské straně patřil k uznávaným odborníkům na národohospodářské a zejména zemědělské otázky, redigoval prestižní mladočeskou Českou revue. Spolu s poslanci F. Udržalem a F. Niklfeldem patřil k posledním zástupcům venkovských obcí, kteří působili v mladočeských barvách a nikoliv v České agrární straně. V letech 1906 až 1907 se ovšem dostával do rozporů s vedením mladočeské strany ohledně politiky vůči konkurenčním agrárníkům; přesto byl ještě v roce 1907 zvolen za člena užšího výkonného (akčního) výboru mladočeské strany. V řádných zemských volbách v únoru 1908 kandidoval opět do Českého zemského sněmu, tentokrát ovšem za venkovský volební obvod Tábor, Mladá Vožice, Soběslav, Veselí,[6] a také nikoliv již za mladočechy, nýbrž za agrárníky.[7] Poslancem agrární strany na zemském sněmu pak byl od roku 1908 do roku 1913; v letech 1911 až 1918 byl rovněž agrárnickým poslancem říšské rady ve Vídni (za český volební okres č. 66). Zasedal i v tzv. rakousko-uherských delegacích.[8]
V rámci agrární strany patřil mezi představitele mladé generace soustředěné okolo osoby Antonína Švehly.[9] V roce 1909 byl proto také poprvé zvolen do výkonného výboru agrární strany. V ní se jako jeden z mála právnicky vzdělaných intelektuálů mezi agrárníky těšil velkému respektu. Přispíval rovněž do agrárnického deníku Venkov.
Na konci 1. světové války se postavil proti pokračujícímu vývozu potravin z českých zemí a 28. října 1918 zabral jménem nové československé moci Válečný obilní ústav.[3]
V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. Znovu se v parlamentu objevil až po parlamentních volbách v roce 1925. Mandát obhájil ve parlamentních volbách v roce 1929.[10]
Zastával četné další politické funkce. Dne 11. června 1919 se stal prezidentem Státního pozemkového úřadu a v této funkci působil do r. 1926. V letech 1925–1926 byl ministrem spravedlnosti v druhé vládě Antonína Švehly a v letech 1929–1932 ministrem národní obrany v první vládě Františka Udržala a druhé vládě Františka Udržala.[3] I během První republiky byl politicky blízký Antonínu Švehlovi, s kterým sdílel koncepci agrární strany jako centristické politické síly.[11]
Dílo
Rekvisice obilí dle zákona o válečných úkonech (1915). Dostupné online
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětější Trojice v Podskalí, sign. TRP Z14, s. 174
- ↑ a b c kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 578–579.
- ↑ Národní listy 27. 4. 1902, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7339335
- ↑ Štítný, 2. 5. 1902, s. 4.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/003schuz/s003005.htm
- ↑ Národní politika 21. 2. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7195927&picp=&it=0&s=djvu
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 431.
- ↑ Karel Viškovský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 579.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Viškovský na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Viškovský
- www.libri.cz Archivováno 22. 6. 2020 na Wayback Machine.
Druhá vláda Antonína Švehly | ||||
---|---|---|---|---|
Ministerský předseda | Antonín Švehla (jmenován 9. prosince 1925, RSZML) | |||
Členové v den jmenování vlády 9. prosince 1925 | Otakar Srdínko (školství a národní osvěta, RSZML) • Karel Viškovský (spravedlnost, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Edvard Beneš (zahraničí, ČSNS) • Jiří Stříbrný (národní obrana, ČSNS) • Alois Tučný (veřejné zdravotnictví a tělesná výchova, ČSNS) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Lev Winter (sociální péče a správce unifikací, ČSDSD) • Jan Šrámek (pošty a telegrafy, ČSL) • Josef Dolanský (pro zásobování lidu, ČSL) • František Nosek (vnitro, ČSL) • Jan Dvořáček (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Rudolf Mlčoch (průmysl, obchod a živnosti, ČŽOSS) • Karel Engliš (finance, nestraník) • Jozef Kállay (pro správu Slovenska, obchod a živnosti, nestraník) | |||
Členové jmenovaní později |
|
První vláda Františka Udržala | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ministerský předseda | František Udržal (jmenován 1. února 1929, RSZML) | ||||||||||||
Členové v den jmenování vlády 1. února 1929 | František Udržal (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (školství a národní osvěta, RSZML) • Otakar Srdínko (zemědělství, RSZML) • Jan Šrámek (sociální péče, ČSL) • František Nosek (pošty a telegrafy, ČSL) • Jozef Tiso (veřejné zdraví a tělesná výchova, HSĽS)¹ • Marek Gažík (unifikace, HSĽS) • Ladislav Novák (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Robert Mayr-Harting (spravedlnost, DCSV) • Franz Spina (veřejné práce, BdL) • Josef Václav Najman (železnice, ČŽOSS) • Edvard Beneš (zahraničí, nestraník) • Jan Černý (vnitro a správce pro zásobování lidu, nestraník) • Bohumil Vlasák (finance, nestraník) | ||||||||||||
Členové jmenovaní později |
| ||||||||||||
¹8. října 1929 opustila HSĽS vládu na protest proti uvěznění Vojtecha Tuky. |
Druhá vláda Františka Udržala | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Ministerský předseda | František Udržal (jmenován 7. prosince 1929, RSZML) | ||||||
Členové v den jmenování vlády 7. prosince 1929 | Juraj Slávik (vnitro, RSZML) • Karel Viškovský (národní obrana, RSZML) • Bohumír Bradáč (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Alfréd Meissner (spravedlnost, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (pro zásobování lidu, ČSDSD) • Edvard Beneš (zahraničních věcí, ČsNS) • Emil Franke (pošty a telegrafy, ČsNS) • Karel Engliš (finance, ČsND) • Josef Matoušek (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Jan Dostálek (veřejné práce, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Rudolf Mlčoch (železnice, ČŽOSS) • Ludwig Czech (sociální péče, DSAP) • Franz Spina (veřejného zdravotnictví a tělesná výchova, BdL) | ||||||
Členové jmenovaní později |
|
Ministři spravedlnosti Československa | |
---|---|
Ministři spravedlnosti první československé republiky (1918–1938) | František Soukup • František Veselý • Alfréd Meissner • Augustin Popelka • Josef Dolanský • Karel Viškovský • Jiří Haussmann • Robert Mayr-Harting • Alfréd Meissner • Ivan Dérer • Vladimír Fajnor • Ladislav Karel Feierabend |
Za protektorátu (1939–1945) | |
V letech (1945–1968) |