Karlova huť v Lískovci

Karlova huť byl hutní podnik založený v roce 1833 v obci Lískovec v okrese Frýdek-Místek, který se postupem doby přeměnil ve válcovnu plechů.

Historie

Karlova huť byla založena ve vesnici Lískovec u řeky Ostravice v roce 1833 Těšínskou komorou za arcivévody Karla Ludvíka.[1] Nejprve byly postaveny na pravém břehu Ostravice hamry (celkem šest), které byly poháněny šesti vodními koly.[2][3] Místo bylo nazýváno Lipina podle porostu líp.[4][5]

V roce 1836 byly postaveny čtyři zkujňovací výhně. V roce 1851 bylo vykováno 12 669 centů surového železa v sortimentu: kované, tyčové, podkovové, mřížové, rámové, nástrojové, brzdové a další. V roce 1851 byla zahájena výstavba válcovny, jejíž výroba byla nejprve změřena na výrobu kolejnic a jiných profilů z pudlovaného železa. Po dostavbě v roce 1853 byla zahájena výroba válcovaných plechů (nejprve jemné plechy, kolejnice a hrubé plechy).[2] V roce 1863 byla vodní kola zaměněna turbínami, které poháněly nově vybudovanou střední válcovnu. Ve stejném roce byl postaven buchar na výrobu plechů pro pluhy a soustruh k broušení válců. V roce 1857 výroba činila 3 600 tun kolejnic, 1 000 tun tyčového železa a 830 tun plechu.[1]

V roce 1871 byla Karlova huť napojena na Ostravsko-frýdlantskou dráhu a tím propojena se závody v Bašce. V roce 1872 byly postaveny dvě kuplovny a dvě plamencové pece na výrobu litiny. V roce 1874 byla uvedena do chodu reverzní válcovna s parním pohonem o výkonu 1000 HP a započala výstavba Bessemerovy huti[6], která byla přesunuta do Třince v roce 1877.[7] Do Třince byly v roce 1878 přestěhovány kovárny velkých výrobků a dvě kupolové pece. V Karlově huti byl postaven provoz na výrobu jemného železničního materiálu.

Válcovna plechu

V roce 1900 byl zastaven provoz v pudlovnách, jejich provoz nahradila martinská pec, která kryla celou spotřebu válcoven.[8][9]

V roce 1906 hutní a důlní majetek Těšínské komory přešel pod akciovou společnost Rakouská báňská a hutní společnost (BHS). Karlova huť byla přebudována na válcovnu plechů. V období první světové války byla Karlova huť převedena na válečnou výrobu.

V meziválečném období byla největším výrobcem jemného válcovaného plechu. V roce 1937 vyvezla 28 000 t plechu, což bylo 83 % československého exportu. V období 1957–1959 byla postavena a uvedena do provozu válcovna plechů za studena. V roce 2006 ukončila svou činnost válcovna plechů za tepla a zůstává v provozu válcování za studena.[8]

V roce 1991 byl podnik převeden na státní akciovou společnost Válcovny plechů, který byl v roce 1999 privatizován. Majoritním vlastníkem se stala akciová společnost Nová huť Ostrava, která se od roku 2007 stala součástí ocelářské skupiny ArcelorMittal a od roku 2019 skupiny LIBERTY Steel.[8][10] V roce 2018 se Válcovna plechů oddělila od skupiny ArcelorMittal a pod novým názvem GO Steel Frýdek-Místek se stala součástí polské skupiny Stalprodukt S.A. Bochnia. Výroba je zaměřena na výrobu orientovaných plechů pro elektroniku.[11]

Mostárna

Mostárna, která byla založena v roce 1867 v Ustroni, byla přenesena v roce 1881 do Lískovce. V roce 1904 byl samostatný závod sloučen s Karlovou hutí a v roce 1906 přešla pod akciovou společnost Rakouská báňská a hutní společnost. V roce 1928 se stala samostatným závodem BHS až do roku 1949.[12] Od roku 1958 se stala součásti Vítkovických železáren jako závod 65. V roce 1994 mostárna zanikla.[13]

Výrobky mostárny v Lískovci (Báňská hutní společnost): železný krov vídeňské radnice (1881), ocelová konstrukce obilního skladiště v Budapešti (1881). Mosty SDF přes Dunaj u Vídně (1872), most městské vídeňské elektrické dráhy, mosty v Haliči a Rumunsku a další.[14][12]

V umění a kultuře

O odporu dělníků Karlovy huti proti hromadnému propouštění v období velké hospodářské krize pojednává film Zocelení režiséra Martina Friče z roku 1950.

Odkazy

Reference

  1. a b LABOUTKOVÁ, Irena. Z dějin hutnictví 41. Rozpravy Národního technického muzea v Praze. 2001, roč. 216, čís. 41, s. 23–29. SYŘINKOVA, Petra. Kapitola: Nástin historie Karlovy hutě do roku 1945. ISSN 0139-9810. 
  2. a b ArcelorMittal - 65 let výročí svého založení. www.novahut.cz [online]. [cit. 2023-03-23]. Dostupné online. 
  3. ArcelorMittal Frýdek-Místek slaví 180 let své činnosti. Vyráběl nejen plechy, ale také pilníky nebo minové granáty.. www.konstrukce.cz [online]. [cit. 2023-03-23]. Dostupné online. 
  4. Kapitoly ze starších dějin Lískovce. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2023-03-23]. Dostupné online. 
  5. LAMPA, Jiří. Nejstarší historie závodu. Těšínsko. 1959, roč. 2, čís. 6 – 7, s. 3 – 6. Dostupné online. 
  6. LAMPA,... c.d., s. 4
  7. KOŘAN, Jan. České železářství v době prům. Praha: Národní technické muzeum v Praze, 1978. 
  8. a b c LIBERTY Ostrava - výročí založení Nové Huti. www.novahut.cz [online]. [cit. 2023-03-23]. Dostupné online. 
  9. KOŘAN, Jan. Vývoj výroby železa v českých zemích v údobí průmyslové revoluce. Praha: NTM v Praze, 1978. S. 220–223
  10. LIBERTY Ostrava - výročí založení Nové Huti. www.novahut.cz [online]. [cit. 2023-03-23]. Dostupné online. 
  11. 190 let výročí založení GO Steel a.s.. PR Deník. 2023-03-20. Dostupné online [cit. 2023-03-23]. 
  12. a b MOSTARNA FM. www.geocaching.com. Dostupné online [cit. 2017-12-07]. 
  13. Vítkovice - Železárny a strojírny Klementa Gottwalda (firma). Mostárna. ma.mzm.cz [online]. [cit. 2023-03-23]. Dostupné online. 
  14. Mosty, které putovaly z Ostravy do světa. Moravskoslezský deník. 2014-05-03. Dostupné online [cit. 2017-12-07]. 

Externí odkazy