Kiiči Mijazawa
Kiiči Mijazawa | |
---|---|
Stranická příslušnost | |
Členství | Liberálně demokratická strana |
Narození | 8. října 1919 Tokio |
Úmrtí | 28. června 2007 (ve věku 87 let) Džingúmae |
Choť | Yōko Miyazawa (1943–2007) |
Rodiče | Jutaka Mijazawa |
Děti | Keiko Miyazawa Lafleur |
Příbuzní | Hiroši Mijazawa (sourozenec) Heikichi Ogawa (dědeček) Ippei Ogawa (strýc) Heiji Ogawa (strýc) Masahiko Saitō (bratranec) Kunihiko Saitō (bratranec) Hajime Ogawa (bratranec) Christopher J. LaFleur (snacha a zeť) Sarah Miyazawa LaFleur a Emma Miyazawa (vnoučata) |
Alma mater | Graduate Schools for Law and Politics and Faculty of Law, University of Tokyo University of Tsukuba elementary school Musashi Senior High School Musashi Junior & Senior High School |
Profese | politik |
Ocenění | Řád vycházejícího slunce |
Podpis | |
Commons | Kiichi Miyazawa |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kiiči Mijazawa (japonsky: 宮澤 喜一, Mijazawa Kiiči; 8. dubna 1919, Fukujama – 28. června 2007, Tokio) byl japonský politik a 78. japonský ministerský předseda v letech 1991–1993, ministr zahraničí 1974–1976.
Vzdělání a politické začátky
Mijazawa se narodil ve Fukujamě v prefektuře Hirošima. Na Tokijské císařské univerzitě vystudoval práva. Od roku 1942 pracoval pro ministerstvo financí. V roce 1953 byl zvolen do Horní komory japonského parlamentu, zde pracoval do roku 1967, kdy přešel do Dolní sněmovny.
Vrcholná politika
Mijazawa zastával řadu důležitých pozic. V roce 1970 se stal na rok ministrem pro pořádání Světové výstavy v Ósace, v letech 1974–1976 byl ministrem zahraničních věcí; v letech 1977–1978 byl generálním ředitelem Agentury pro ekonomické plánování, 1984–1986 šéfem sekretariátu vlády. V roce 1987 si ho vybral premiér Noboru Takešita jako svého ministra financí, ale o rok později musel v důsledku korupční aféry rezignovat. Stal se také členem mezinárodní Trilaterální komise, která vznikla v roce 1973 z iniciativy Davida Rockefellera, a která má přispívat k politické a ekonomické spolupráci zemí Evropy, Severní Ameriky a Pacifiku.
V úřadě premiéra
V roce 1991 byl zvolen předsedou vládnoucí liberálně demokratické strany a současně převzal 5. listopadu i úřad ministerského předsedy. Jeho vláda schválila zákon, podle něhož může Japonsko vysílat do zahraničí vojenské mírové síly, a uzavřela obchodní smlouvu s USA. Mijazawa rovněž představil vizi ekonomických reforem pro povzbuzení japonského hospodářství v 90. letech. V roce 1993 předsedal skupině zemí G8. 9. srpna 1993 rezignoval, když jeho vláda ztratila důvěru parlamentu. Tím skončilo období nepřetržité vlády liberálně demokratické strany v zemi.
Později se Mijazawa vrátil do politiky jako stínový ministr, v letech 1999–2002 byl opět ministrem financí ve vládách Keizó Obučiho a Joširó Moriho. V roce 2003 se definitivně vzdal svého parlamentního křesla a odešel na odpočinek.
Literatura
- Diderot, Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích (5. díl), Praha 1999, str. 172, ISBN 80-902555-7-4
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kiiči Mijazawa na Wikimedia Commons
- (anglicky) Zpráva New York Times o úmrtí K. Mijazawy
Premiéři Japonska od roku 1945 | ||
---|---|---|
Naruhiko Higašikuni (1945) • Kidžúró Šidehara (1945–1946) • Šigeru Jošida (1946–1947) • Tecu Katajama (1947–1948) • Hitoši Ašida (1948) • Šigeru Jošida (1948–1954) • Ičiró Hatojama (1954–1956) • Tanzan Išibaši (1956–1957) • Nobusuke Kiši (1957–1960) • Hajato Ikeda (1960–1964) • Eisaku Sató (1964–1972) • Kakuei Tanaka (1972–1974) • Takeo Miki (1974–1976) • Takeo Fukuda (1976–1978) • Masajoši Óhira (1978–1980) • Zenkó Suzuki (1980–1982) • Jasuhiro Nakasone (1982–1987) • Noboru Takešita (1987–1989) • Sósuke Uno (1989) • Tošiki Kaifu (1989–1991) • Kiiči Mijazawa (1991–1993) • Morihiro Hosokawa (1993–1994) • Cutomu Hata (1994) • Tomiiči Murajama (1994–1996) • Rjútaró Hašimoto (1996–1998) • Keizó Obuči (1998–2000) • Joširó Mori (2000–2001) • Džuničiró Koizumi (2001–2006) • Šinzó Abe (2006–2007) • Jasuo Fukuda (2007–2008) • Taró Asó (2008–2009) • Jukio Hatojama (2009–2010) • Naoto Kan (2010–2011) • Jošihiko Noda (2011–2012) • Šinzó Abe (2012–2020) • Jošihide Suga (2020–2021) • Fumio Kišida (od 2021) |