Mazák

Národní přírodní rezervace Mazák
IUCN kategorie Ia (Přísná přírodní rezervace)
NPR Mazák ze svahu Lysé hory
Základní informace
Vyhlášení	31. prosince 1933
Vyhlásil	Ministerstvo školství a národní osvěty
Nadm. výška	740–1020 m n. m.
Rozloha	92,56 ha[1][2]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Frýdek-Místek
Umístění	Ostravice
Souřadnice	49°32′39,84″ s. š., 18°26′31,92″ v. d.
Mazák
Další informace
Kód	238
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Mazák je národní přírodní rezervace v okrese Frýdek-Místek. Nachází se na velmi prudkých západních svazích pod vrcholem Lysé hory (1323 m n. m.), nejvyššího vrcholu tohoto pohoří, mezi rozsochami Lukšince a Kobylanky v nadmořské výšce 715–1315 m n. m., v centru Lysohorské hornatiny v Moravskoslezských Beskydech. NPR Mazák představuje významné území se zachovanými beskydskými jedlobukovými pralesy a klimaxovými smrčinami.^[3] Na území rezervace je vázána celá řada rostlinných a živočišných druhů, jejichž biotopem je právě horský les při jeho horní hranici (kosodřevina na vrcholu Lysé hory byla uměle vysázena).^[3] Dominantní dřevinou rezervace je buk lesní, ve vyšších polohách smrk.

Rezervace byla vyhlášena v roce 1926 a na současnou rozlohu, která činí 92,91 ha, byla rozšířena v roce 2000.^[3]

Geologie a pedologie

NPR Mazák patří stejně jako převážná část Beskyd do slezské příkrovové jednotky godulského vývoje, která se nasunula na příkrov podslezské jednotky. Geologický podklad je tvořen hrubě rytmickým flyšem a glaukonitickými pískovci.^[3] Náleží k centrální části vývoje středního oddílu godulských vrstev. Na západních svazích Lysé hory je odkryto frýdecké souvrství slezské jednotky. Prudké svahy v oblasti zdrojnic potoka Mazáku jsou rozřezány stržemi o značném spádu. Části svahů jsou pak překryty balvanitým pláštěm, místy s kamennými moři. Vrcholové oblasti nad 1000 m n. m. charakterizuje asociace horských podzolů s vysokým podílem hrubé frakce. Na ostatní ploše převažují hnědé lesní půdy, v celém profilu písčitohlinité až kamenité, dobře provzdušněné, v zářezech potoků vystupují skalky karpatského flyše.^[3]

Historie

Území NPR Mazák patřilo od roku 1653 až do roku 1918 vládnoucímu rodu Habsburků. Posledním majitelem byl arcivévoda Bedřich Rakousko-Těšínský.^[3] Habsburkové s ohledem na svou zálibu v chovu tetřevů, přistupovali v místech výskytu tokanišť k budování loveckých chat a k ochraně porostů. Po vzniku samostatnosti v roce 1918 byl však velkostatek Frýdek konfiskován ve prospěch Československého státu a postupně i zde docházelo k přeměně původních pralesů na hospodářské porosty smrku ztepilého s převážně alpským původem. Nejvyšší polohy však byly i do té doby minimálně ovlivňovány úmyslnou těžbou, k rozsáhlejší přeměně došlo pouze ve východní části při hřebeni.^[3]

K výraznému poškození lesních porostů na masívu Lysé hory došlo až po dramatickém klimatickém zlomu v roce 1979, kdy v noci z 31. prosince 1978 na 1. ledna 1979 poklesla teplota vzduchu o 28,3 ºC. V pásmu 700–900 m n. m. byly rozsáhle poškozeny smrkové a bukové porosty. Vážné oslabení jejich zdravotního stavu mělo za následek prosýchání některých lesních porostů smrku.^[3]

Flóra

Potenciální vegetaci v území představují bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum), smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum), v nejvyšších polohách třtinové smrčiny (Calamagrostio villosae-Piceetum) a papratkové smrčiny (Athyrio alpestris-Piceetum).^[3]

Hlavním motivem ochrany jsou přirozená a přírodě blízká lesní společenstva, charakteristická přirozenými procesy nepřetržitého vývoje původních populací lesních dřevin s výskytem ohrožených druhů živočichů a rostlin vázaných na toto ojedinělé prostředí a dále zachování porostů pralesovitého charakteru blízkých přirozené druhové skladbě.^[3]

Do nadmořské výšky 800 m převažuje v dřevinné skladbě buk lesní, směrem k vrcholu stoupá zastoupení smrku ztepilého, který se stává s rostoucí nadmořskou výškou dominantním. Vtroušenými dřevinami jsou jedle bělokorá, javor klen a jasan ztepilý, v nejvyšších polohách jeřáb ptačí. V dolní části spadá území geobotanicky do květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion, které přecházejí v horské acidofilní bučiny (smrkové bučiny) asociace Calamagrostio villosae-Fagetum. Malou plochu kolem vrcholu Lysé hory pokrývají horské papratkové (klimaxové) smrčiny Athyrio alpestris-Piceetum.^[3]

Vysoký podíl souší a padlých kmenů je v NPR Mazák nezbytnou podmínkou pro přirozenou obnovu lesních porostů.^[3] V prvním desetiletí 21. století v prosvětlených částech dochází ke spontánnímu šíření jeřábu ptačího, začíná odrůstat zmlazení smrku ztepilého a v nižších polohách i listnatých dřevin a jedle bělokoré.^[3]

Fauna

Z fauny se v rezervaci vyskytuji mimo jiné mlok skvrnitý, rys ostrovid, puštík bělavý, datlík tříprstý, tetřev hlušec či čáp černý.

Během malakologických průzkumů bylo v rezervaci od roku 1950 do roku 2012 zaznamenáno celkem 54 druhů měkkýšů (plžů).^[3]

Reference

Tento článek obsahuje CC-BY-3.0 text z reference^[3]

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mazák na Wikimedia Commons