Mongfind

Mongfind (také psaná Mongfhind, Mongfinn, Mongfhinn a Mongfionn nebo v moderní irštině Mongfhionn – což vše znamená „světlé vlasy“ nebo „bílé vlasy“) byla legendární irská královna. Pocházela prý z oblasti Munster a byla ženou legendárního vysokého krále Eochaida Mugmedóna a matkou jeho tří nejstarších synů, Briona, Aililla a Fiachraeho, předků historických dynastií Connachtů. Mongfind byla Eochaidovou první manželkou; jeho druhá manželka Cairenn byla matkou legendárního velkého krále Nialla Noígíallacha. Několik příběhů popisuje Mongfind jako Niallovu protivnici. O Mongfind se také říká, že byla sestrou Crimthanna mac Fidaiga, krále Munsteru a následujícího velkého krále Irska, kterého prý zabila jedem ve snaze prosadit ne trůn svého syna.^[1][2] Sama také vypila otrávený nápoj, aby přesvědčila Crimthanna, že je neškodný, a brzy poté zemřela v den svátku Samhain.^[2][3]

Podle Cormacova glosáře ^[4] byla Mongfind bohyní, kterou pohanští Irové uctívali v den Samhainu. Ten také nazývali Féile Moingfhinne, tj. „Svátek Mongfind“.^[2][3] Pozdější legenda, jak uvádí Patrick Weston Joyce v Sociální historii starověkého Irska, z ní dělá mohylový přízrak (banshee). Výrazné návrší zvané Cnoc Samhna („Samhainový kopec“)^[5] nebo Ard na Ríoghraidhe („Výšina králova lidu“) v hrabství Limerick je také spojován s příběhem Mongfind. „Anocht Oíche Shamhna Moingfhinne banda“ je dětská říkanka z hrabství Waterford, která se překládá jako „Dnes je předvečer Samhainu bohyně Mongfhionn“. 

Mongfind a její bratr, děti Fidacha a vnuci krále Dáire Cerbby byli podle většiny zdrojů členy rané nebo okrajové větve dynastie Eóganachtů. To je však nepravděpodobné, protože důkazy naznačují, že pokud jsou to historické postavy, patřily k odlišným skupinám spojeným s jinými královstvími, možná s dynastií Dáirinů, což zřejmě naznačuje jedna temná báseň ve staré irštině od Flanna mac Lonáina (zemřel roku 896).^[6] Ve středověké básnické sbírce Banshenchas je Mongfind nazývána “Mongfind z lidu Érnai” (Érainnové, Iverni), a má pozdějšího syna Sidacha, který se přidal ke Connachtům.^[7] O králi Dáire Cerbbovi je v rukopise Rawlinson B 502 uvedeno, že se narodil v Mag Breg (Brega) v Mide (království Meath),^[8] kde pravděpodobně v době jeho předpokládaného panování převládali Érainnové. V dochovaném korpusu textů je obtížné odlišit Dáiriny od Érainnů.

Český teolog a keltolog Martin Gruber legendární Mongfind interpretoval jako archetyp zlé královny, ženy, jež „jako archetyp čarodějné královny přežívá v pohádkách a bájích dál, dodává jim potřebnou dávku adrenalinu, vytváří zápletku – a zpravidla nakonec bídně hyne, aby se v dalším příběhu objevila znovu, jen v jiné podobě“.^[9]

Alternativní verze příběhu Mongfind a jejích synů je obsažena v jedné hagiografii v Knize z Lismore.^[10][11] Zde Mongfind je spojována s lokalitami patřícími jejím příbuzným z království Uí Fidgenti,^[11] ačkoli tu o nich není konkrétní zmínka, ani o Crimthandovi Mórovi, jejím bratru v ostatních příbězích. Uvádí se jednoduše, že byla dcerou Daireho (Cerbba?), syna Findchadova, jinak neznámého muže, a její otec podle jiných zdrojů Fidach, zde není zmíněn. Byla prý manželkou krále Ulsteru a jména jejich tří synů jsou uváděna jinak.

Mongfind také je jméno údajné piktské princezny, která se vdala za Conalla Corca a k jejím potomkům patřil Eóganacht Locha Lein z Iarmumanu a řada mocných piktských králů, např. Óengus I. Pikt. Zdá se však, že historičnost tohoto příběhu lze zamítnout jako případ náhodných vlivů na příběh spojující Crimthanna mac Fidaiga s piktským králem a otcem, zvaným Feredach.^[12]

• Best, R.I., Osborn Bergin, M.A. O'Brien and Anne O'Sullivan (eds). The Book of Leinster, formerly Lebar na Núachongbála. 6 vols. Dublin: DIAS, 1954–83. {MS folio 150b} Fland mac Lonain cecinit.
• Bhreathnach, Edel (ed.), The Kingship and Landscape of Tara. Four Courts Press for The Discovery Programme. 2005. Pages 249, 250 & Historical Early Éoganachta, Table 9, pages 356, 357.
• Byrne, Francis John, Irish Kings and High-Kings. Four Courts Press. 2nd revised edition, 2001.
• Cormac, and John O'Donovan (tr.) with Whitley Stokes (ed.), Sanas Cormaic. Cormac's Glossary. Irish Archaeological and Celtic Society. Calcutta: O.T. Cutter. 1868.
• Cross, Tom Peete and Clark Harris Slover (eds.), "The Adventures of the Sons of Eochaid Mugmedon", in Ancient Irish Tales. Henry Holt and Company. 1936. Pages 508–13.
• Dillon, Myles, The Cycles of the Kings. Oxford. 1946. (Four Courts Press. Revised edition, 1995.)
• FitzPatrick, Elizabeth, Royal Inauguration in Gaelic Ireland, c. 1100–1600: A Cultural Landscape Study. Boydell & Brewer. 2004. (pp. 131–2)
• Jaski, Bart, Early Irish Kingship and Succession. Four Courts Press. 2000.
• Joyce, Patrick Weston, A Social History of Ancient Ireland, Vol. I and A Social History of Ancient Ireland, Vol. II. Longmans, Green, and Co. 1903.
• Joynt, Maud (ed. & tr.), "Echtra Mac Echdach Mugmedóin", in Ériu 4 (1910): 91–111.
• Keating, Geoffrey, with David Comyn and Patrick S. Dinneen (trans.), The History of Ireland by Geoffrey Keating. 4 Vols. London: David Nutt for the Irish Texts Society. 1902–14.
• MacKillop, James, A Dictionary of Celtic Mythology. Oxford. 1998.
• Meyer, Kuno (ed.), "The Laud Genealogies and Tribal Histories", in Zeitschrift für Celtische Philologie 8. Halle/Saale, Max Niemeyer. 1912. Pages 291–338.
• Monaghan, Patricia, The Encyclopedia of Celtic Mythology and Folklore. New York: Facts On File. 2004.
• Ó Corráin, Donnchadh (ed.), Genealogies from Rawlinson B 502 University College, Cork: Corpus of Electronic Texts. 1997.
• O'Donovan, John (ed. and tr.), Annala Rioghachta Eireann. Annals of the Kingdom of Ireland by the Four Masters, from the Earliest Period to the Year 1616. 7 vols. Royal Irish Academy. Dublin. 1848–51. 2nd edition, 1856.
• O'Donovan, John and the Rt. Hon. Charles Owen O'Conor Don, The O'Conors of Connaught: An Historical Memoir. Dublin: Hodges, Figgis, and Co. 1891.
• O'Grady, Standish H. (ed. and tr.), "Death of Crimthann son of Fidach, and of Eochaidh Muighmedóin's three sons: Brian, Ailill, Fiachra", in Silva Gadelica Williams and Norgate. 1892. Pages 373–8. (also available here)
• O'Grady, Standish H. (ed. and tr.), "The Story of Eochaidh Muighmedóin's Sons", in Silva Gadelica Williams and Norgate. 1892. Pages 368–73.
• O'Rahilly, Thomas F., Early Irish History and Mythology. Dublin Institute for Advanced Studies. 1946.
• Sproule, David, "Politics and pure narrative in the stories about Corc of Cashel", in Ériu 36 (1985): pp. 11–28.
• Stokes, Whitley (ed. and tr.), "Aided Chrimthaind Maic Fhidaig: The Death of Crimthann mac Fidaig", in Revue Celtique 24. 1903a. Pages 172–189.
• Stokes, Whitley (ed. and tr.), "Echtra Mac nEchach Muigmedóin: The Adventures of the Sons of Eochaid Muigmedóin", in Revue Celtique 24. 1903b. Pages 190–207.
• Stokes, Whitley (ed. and tr.), Lives of Saints from the Book of Lismore. Oxford. 1890.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mongfind na anglické Wikipedii.