Muž, který stál v cestě

Na této stránce se právě pracuje.

Prosíme, needitujte tuto stránku, dokud je zde tato zpráva, abyste se vyhnuli editačním konfliktům. V případě potřeby vyhledejte v historii vkladatele a kontaktujte jej. Děkujeme.

---

Tato šablona je určena pro krátkodobé užití v řádu hodin. Pokud od poslední editace uplynula doba delší než 2 dny, neváhejte ji odstranit.

Muž, který stál v cestě
Země původu	Česko Česko Ukrajina Ukrajina Litva Litva
Jazyk	čeština
Délka	120 minut
Žánry	drama, historický
Scénář	Ivan Fíla
Režie	Petr Nikolaev
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Tomáš Töpfer, Zuzana Mauréry, Adrian Jastraban, Alois Švehlík, Jiří Ployhar, Dano Heriban, Přemysl Bureš
Kamera	Ramūnas Greičius
Výroba a distribuce
Premiéra	25. května 2023
Produkční společnost	Bio Illusion
Rozpočet	64 milionů Kč[1]
Muž, který stál v cestě na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muž, který stál v cestě je koprodukční česko-litevsko-ukrajinské historické filmové drama z roku 2023 režiséra Petra Nikolaeva. Film se zaměřuje na Františka Kriegela, jediného člena československé politické delegace unesené do Moskvy, který po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa odmítl podepsat Moskevský protokol.^[2] Je natočen dle stejnojmenného románu Ivana Fíly,^[3] který jej měl také původně režírovat.^[4]

Film je zasazen do období přelomového roku 1968, který se hluboce zapsal do dějin Československé republiky. Ústřední postavou je František Kriegel, předseda Národní fronty Čechů a Slováků a člen předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa, který zároveň pracuje jako přísný a zásadový primář v nemocnici.

Během Pražského jara se k moci dostala vláda vedená Alexandrem Dubčekem, která v zemi zavedla reformy s cílem vybudovat model „socialismu s lidskou tváří“ – demokratičtější a liberálnější formy socialismu, která lidem přiznávala mj. i nárok na jiný názor. Tato politika se stala trnem v oku vedení Sovětského svazu, které se obávalo odklonu Československa z tábora socialistických zemí a ztráty svého vlivu v zemi. Generální tajemník ÚV KSSS Leonid Iljič Brežněv požaduje po Dubčekovi zastavení těchto reforem, znovuzavedení cenzury a odvolání některých členů vlády, zejména Františka Kriegela. Vyhrožuje, že použije i jiné prostředky než pouze diplomatické.

Reformy také mají své odpůrce i v Komunistické straně Československa, toto protireformní křídlo zastupované zejména Vasilem Biľakem, Drahomírem Kolderem a Aloisem Indrou podepíše tzv. Zvací dopis, ve kterém žádá SSSR o rázný zásah proti hrozící kontrarevoluci. Ten se stane záminkou k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa (známé také pod názvem Operace Dunaj) 20. srpna 1968. Dochází k zadržení čelních představitelů reformistů Sovětskou armádou, Alexander Dubček, Oldřich Černík, Josef Smrkovský, František Kriegel, Josef Špaček a další jsou odvlečeni do Moskvy. Brežněv po nich požaduje podepsání tzv. Moskevského protokolu, aby před světovým společenstvím vojenská invaze nabyla zdání legitimity a prezentovala se jako "bratrská pomoc spřátelených zemí".

Aby zabránil krveprolití, odjíždí československý prezident Ludvík Svoboda do Moskvy na jednání s Leonidem Brežněvem. Bere s sebou jako člena delegace i Gustáva Husáka. Svoboda, nositel vyznamenání Hrdina Sovětského svazu, apeluje na Brežněva, aby propustil vězněné politiky. Odvolává se na vzájemné přátelství. Brežněv souhlasí s propuštěním pod podmínkou podpisu protokolu všemi zadrženými a následné demise Dubčekovy vlády. Husák vystupuje jako prostředník mezi reformisty a sovětským vedením. Stejně jako prezident Svoboda ví, že jejich manévrovací prostor ve vyjednávání je velmi omezený. Protokol postupně podepíší všichni členové vlády kromě Františka Kriegela. Ten zůstane věrný svým ideálům a přes velký nátlak a vydírání svůj podpis na dokument nepřipojí.

Po propuštění ze sovětského zajetí a návratu do Prahy národ netrpělivě očekává projev Alexandra Dubčeka. Jeho chabé naděje na možné pokračování reformního kurzu mu Kriegel rázně vyvrátí. Je mu jasné, že v zemi zakrátko zavládne tuhá diktatura prosazovaná Sověty. Zlomený Dubček nemá sílu na odpor. Kriegel je na schůzi ÚV KSČ svými kolegy obviněn z nezodpovědnosti, která mohla vést k eskalaci situace. Obvinění odmítá. Je odvolán z předsednictva ÚV KSČ a také zbaven funkce předsedy Národní fronty Čechů a Slováků, vyloučen z Komunistické strany a brzy poté zbaven funkce primáře v nemocnici. Dostane se mu však podpory v podobě děkovných dopisů od mnoha lidí. Podílel se na rozvoji stávajícího systému moci, ale věřil, že bojuje za jeho zlepšení.

Kriegel žije v ústraní, než prodělá infarkt myokardu, na jehož následky později zemře.

Po jeho smrti založila Nadace Charty 77 Cenu Františka Kriegla „za mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a občanské svobody, národní nezávislost, suverenitu a demokracii“.^[5]

První přípravy začaly v roce 2016, kdy Ivana Fílu oslovil producent Miloš Šmídmajer s nápadem natočit film o Kriegelovi. Fíla souhlasil a napsal knihu Muž, který stál v cestě. Úspěch knihy vydláždil cestu k filmové adaptaci.^[6] Fíla měl film sám režírovat, hlavní role Františka Kriegera se ujal Tomáš Töpfer.^[7] Výroba byla později kvůli konfliktům mezi Fílou a Šmídmajerem zastavena.^[1] V únoru 2020 se Šmídmajer rozhodl Fílu nahradit jiným režisérem.^[4] Natáčení bylo zahájeno v listopadu 2021 v ukrajinském Kyjevě s režisérem Petrem Nikolaevem.^[8] Mimo herecké obsazení se změnilo i koprodukční zázemí, místo původně avizované České televize práva na vysílání koupila TV Nova pro nasazení na Voyo.^[5]

Dokončení natáčení bylo oznámeno v srpnu 2022.^[9] Dne 31. března 2023 byl vydán první trailer s premiérou filmu stanovenou na 25. května 2023.^[10][11]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Man Who Stood in the Way na anglické Wikipedii.

• Muž, který stál v cestě v Internet Movie Database (anglicky)
• Muž, který stál v cestě v Česko-Slovenské filmové databázi