Norma (matematika)

Norma je pozitivně homogenní, subaditivní a pozitivně definitní funkce, která každému nenulovému vektoru z nějakého vektorového prostoru přiřazuje reálné číslo (tzv. délku nebo velikost), nulový vektor jako jediný má délku 0. Podobná je seminorma, u které se však nepožaduje pozitivní definitnost, takže se připouští, aby i nenulovým vektorům byla přiřazena nulová délka.

Definice

Nechť V je vektorový prostor nad nějakým podtělesem F tělesa komplexních čísel a p je reálná funkce definovaná na V. Funkce p je seminorma na V, jestliže je

  • pozitivně homogenní: p(a v) = |a| p(v), pro aF a vV;
  • subaditivní: p(u + v) ≤ p(u) + p(v), pro u, vV.

Z předpokladu pozitivní homogenity plyne, že p(0) = 0 a následně ze subaditivity p(v) ≥ 0, pro všechna vV.

Norma je seminorma p, která je navíc pozitivně definitní:

  • p(v) = 0 právě tehdy, když v = 0.

Pro normu se namísto p(v) zpravidla používá označení ||v||.

Příklady

Eukleidovská norma

Na prostoru R n {\displaystyle \mathbb {R} ^{n}} lze definovat tzv. eukleidovskou normu vektoru x = (x1, x2, ..., xn) jako

x := x 1 2 + + x n 2 . {\displaystyle \|\mathbf {x} \|:={\sqrt {x_{1}^{2}+\cdots +x_{n}^{2}}}.}

Tato norma udává vzdálenost bodu x od počátku (což je důsledek Pythagorovy věty).

p-norma

Nechť p ≥ 1 je reálné číslo.

x p := ( i = 1 n | x i | p ) 1 p . {\displaystyle \|{\textbf {x}}\|_{p}:=\left(\sum _{i=1}^{n}|x_{i}|^{p}\right)^{\frac {1}{p}}.}

Eukleidovská norma je speciálním případem této normy (pro p = 2).

Maximová norma

x := max ( | x 1 | , , | x n | ) . {\displaystyle \|{\textbf {x}}\|_{\infty }:=\max \left(|x_{1}|,\ldots ,|x_{n}|\right).}

Norma na prostoru se skalárním součinem

Skalární součin indukuje přirozeným způsobem normu

x := ( x , x ) . {\displaystyle \|x\|:={\sqrt {(x,x)}}.}

Pro normu indukovanou skalárním součinem platí Cauchyho–Schwarzova nerovnost

| ( x , y ) | x y . {\displaystyle |(x,y)|\leq \|x\|\,\|y\|.}

Vlastnosti

Ilustrace jednotkových kružnic v různých normách.

Tvar jednotkové kružnice (množiny vektorů velikosti 1) se liší v různých normách (viz ilustraci).

Normy ||•||α and ||•||β na vektorovém prostoru V se nazývají ekvivalentní, jestliže existují kladná reálná čísla C a D taková, že

C x α x β D x α {\displaystyle C\|x\|_{\alpha }\leq \|x\|_{\beta }\leq D\|x\|_{\alpha }}

pro všechna xV. Na vektorovém prostoru konečné dimenze jsou všechny normy ekvivalentní. Například normy ||•||1, ||•||2 a ||•|| jsou ekvivalentní na prostoru R n {\displaystyle \mathbb {R} ^{n}} :

x 2 x 1 n x 2 , {\displaystyle \|x\|_{2}\leq \|x\|_{1}\leq {\sqrt {n}}\|x\|_{2},}
x x 2 n x , {\displaystyle \|x\|_{\infty }\leq \|x\|_{2}\leq {\sqrt {n}}\|x\|_{\infty },}
x x 1 n x . {\displaystyle \|x\|_{\infty }\leq \|x\|_{1}\leq n\|x\|_{\infty }.}

Ekvivalentní normy indukují tutéž topologii. Jsou-li dány dvě ekvivalentní normy na jednom prostoru, pak je spojitost funkcí i konvergence posloupností z tohoto prostoru v obou normách stejná.

Konvexní, vyvážené, pohlcující množiny

Seminormy jsou úzce spjaty s konvexními, vyváženými, pohlcujícími množinami. Nechť p je seminorma na vektorovém prostoru V, pak pro libovolný skalár α jsou množiny {x : p(x) < α} a {x : p(x) ≤ α} konvexní, vyvážené a pohlcující.

Obráceně, ke každé konvexní, vyvážené, pohlcující podmnožině C prostoru V existuje seminorma μC známá jako Minkowského funkcionál množiny C, definovaná

μ C ( x ) := inf { α : α > 0 , x α C } . {\displaystyle \mu _{C}(x):=\inf\{\alpha :\alpha >0,x\in \alpha C\}.}

Pro tuto seminormu platí

{ x : μ C ( x ) < 1 } C { x : μ C ( x ) 1 } . {\displaystyle \{x:\mu _{C}(x)<1\}\subseteq C\subseteq \{x:\mu _{C}(x)\leq 1\}.}

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu norma na Wikimedia Commons