Přestup tepla

Přestup tepla je fyzikální jev, při kterém dochází na rozhraní dvou látek s různou teplotou k přenesení tepla z jedné látky do druhé. Jedná se o zvláštní případ vedení tepla.

Součinitel přestupu tepla

Za ustáleného stavu je možné pozorovat rozdělení teplot podobně jako na obrázku, kde δ {\displaystyle \delta } je šířka stěny, t 1 {\displaystyle t_{1}} je teplota látky před stěnou a t 2 {\displaystyle t_{2}} je teplota látky za stěnou, přičemž t 1 > t 2 {\displaystyle t_{1}>t_{2}} . Na rozhraní kapaliny a pevné látky se vytváří tzv. mezní vrstva, ve které dochází k prudké změně teploty, tzv. tepelný skok.

Množství tepla, které přejde za čas τ {\displaystyle \tau } plochou S {\displaystyle S} z látky o teplotě t 1 {\displaystyle t_{1}} do stěny o teplotě t 1 {\displaystyle t_{1}^{\prime }} je možné vyjádřit tzv. Newtonovým vztahem

Q = α S τ ( t 1 t 1 ) {\displaystyle Q=\alpha S\tau (t_{1}-t_{1}^{\prime })} ,

kde konstanta úměrnosti α {\displaystyle \alpha } se nazývá koeficient (součinitel) přestupu tepla, fyzikální rozměr [W·m−2.K−1].

Pro hustotu tepelného toku platí

q = Q S τ = α ( t 1 t 1 ) {\displaystyle q={\frac {Q}{S\tau }}=\alpha (t_{1}-t_{1}^{\prime })}

Hustota tepelného toku q {\displaystyle q} [W·m−2] je tedy úměrná teplotnímu rozdílu, tak jako v případě vedení tepla.

Koeficient přestupu tepla α {\displaystyle \alpha } má při posuzovaní přestupu tepla rozhraním velkou úlohu.

Tento koeficient je závislý na celé řadě veličin, které jsou charakteristické pro danou látku a daný stav proudění. Nejde tedy o materiálovou konstantu jako např.: tepelná vodivost

Např. se ukazuje, že na součinitel přestupu tepla α {\displaystyle \alpha } má při ustáleném turbulentním proudění kapaliny dlouhou hladkou trubkou vliv průměr trubky d {\displaystyle d} , rychlost proudění kapaliny v {\displaystyle v} , tepelná vodivost kapaliny λ {\displaystyle \lambda } , měrná tepelná kapacita c {\displaystyle c} , viskozita η {\displaystyle \eta } a hustota kapaliny ρ {\displaystyle \rho } , tzn. α = f ( λ , d , v , c , η , ρ ) {\displaystyle \alpha =f(\lambda ,d,v,c,\eta ,\rho )} .

Hodnota součinitele je obvykle určována experimentálně.

Prostup tepla

Prostup tepla stěnou

Pokud prochází tepelný tok určitou překážkou, hovoří se o prostupu tepla. Prostup tepla lze považovat za posloupnost přestupů. Při ustáleném proudění rovinnou stěnou platí

q = α 1 ( t 1 t 1 ) = λ δ ( t 1 t 2 ) = α 2 ( t 2 t 2 ) {\displaystyle q=\alpha _{1}(t_{1}-t_{1}^{\prime })={\frac {\lambda }{\delta }}(t_{1}^{\prime }-t_{2}^{\prime })=\alpha _{2}(t_{2}^{\prime }-t_{2})} ,

kde λ {\displaystyle \lambda } je tepelná vodivost a δ {\displaystyle \delta } je šířka překážky..

Tyto rovnice je možné upravit do tvaru

t 1 t 1 = q α 1 {\displaystyle t_{1}-t_{1}^{\prime }={\frac {q}{\alpha _{1}}}}
t 1 t 2 = q δ λ {\displaystyle t_{1}^{\prime }-t_{2}^{\prime }={\frac {q\delta }{\lambda }}}
t 2 t 2 = q α 2 {\displaystyle t_{2}^{\prime }-t_{2}={\frac {q}{\alpha _{2}}}}

Sčítáním rovnic dostaneme:

t 1 t 2 = q ( 1 α 1 + δ λ + 1 α 2 ) = q k {\displaystyle t_{1}-t_{2}=q\left({\frac {1}{\alpha _{1}}}+{\frac {\delta }{\lambda }}+{\frac {1}{\alpha _{2}}}\right)={\frac {q}{k}}} ,

kde k {\displaystyle k} představuje koeficient (součinitel) prostupu tepla, pro nějž platí 1 k = 1 α 1 + δ λ + 1 α 2 {\displaystyle {\frac {1}{k}}={\frac {1}{\alpha _{1}}}+{\frac {\delta }{\lambda }}+{\frac {1}{\alpha _{2}}}} .