Paavo Lipponen
Paavo Tapio Lipponen | |
---|---|
Předseda vlády Finska | |
Ve funkci: 13. dubna 1995 – 17. dubna 2003 | |
Prezident | Martti Ahtisaari Tarja Halonenová |
Předchůdce | Esko Aho |
Nástupce | Anneli Jäätteenmäki |
Předseda Sociálně demokratické strany Finska | |
Ve funkci: 1993 – 2005 | |
Předchůdce | Ulf Sundqvist |
Nástupce | Eero Heinäluoma |
Stranická příslušnost | |
Členství | Sociálně demokratická strana Finska |
Rodné jméno | Paavo Tapio Lipponen |
Narození | 23. dubna 1941 (83 let) Turtola, Finsko |
Choť | Päivi Lipponenová |
Rodiče | Orvo Lipponen a Hilkka Iissalo |
Alma mater | Helsinská univerzita |
Ocenění | Řád bílé hvězdy 1. třídy (1995) velkokříž Řádu bílé růže (1996) velkokříž Řádu islandského sokola (1997) Řád kříže země Panny Marie 1. třídy (2001) velkokříž Řádu prince Jindřicha (2002) … více na Wikidatech |
Commons | Paavo Lipponen |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Paavo Tapio Lipponen (23. dubna 1941, Turtola) je finský politik a bývalý premiér Finska.
Životopis
Paavo Lipponen vystudoval filozofii a literaturu na Dartmouth College v USA a po návratu do Finska v roce 1961 mezinárodní vztahy na Helsinské univerzitě. V USA poznal také Ailu-Marju Nikupeteriovou, se kterou se roku 1963 oženil a o rok později se jim narodila dcera, Paulamaria. V těchto letech pracoval jako novinář na volné noze.
V roce 1979 se stal sekretářem tehdejšího finského premiéra a pozdějšího prezidenta, Mauna Koivista. V letech 1983–1987 a 1991–2007 byl členem finského parlamentu. V roce 1993 se stal předsedou Sociálně demokratické strany Finska. O dva roky později jeho strana zvítězila ve volbách, a stal se tak premiérem Finska. Díky tvrdé fiskální politice Lipponenovy vlády se Finsko stalo členem Evropské měnové unie a v roce 1999 přijalo euro.
Během devadesátých se let se jeho manželství rozpadlo a v roce 1997 se rozvedl. O rok později se oženil podruhé, s o 26 let mladší Päivi Hertzbergovou (rozená Hiltunenová). Narodily se jim dvě dcery, Emilia (nar. 1998) a Sofia (nar. 2000).
V roce 2012 se zúčastnil prezidentských voleb ve Finsku, kde získal v prvním kole 6,7 % hlasů.[1]
Mezi jeho koníčky patří literatura, architektura a vodní pólo.
Vyznamenání
- Řád bílé hvězdy I. třídy – Estonsko, 16. května 1995[2]
- velkokříž Řádu islandského sokola – Island, 26. srpna 1997[3]
- Řád kříže země Panny Marie I. třídy – Estonsko, 16. listopadu 2001[4]
- velkokříž Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 24. října 2002[5]
- velkokříž Řádu litevského velkoknížete Gediminase – Litva, 21. dubna 2004[6]
- velkodůstojník Řádu tří hvězd – Lotyšsko, 16. října 2004 – udělila prezidentka Vaira Vīķe-Freiberga[7]
- Řád přátelství – Rusko, 24. prosince 2007 – udělil ruský prezident Vladimir Putin za velký přínos k posílení a rozvoji přátelství a spolupráce mezi národy Ruska a Finska[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.vaalikone.fi [online]. [cit. 2012-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-27.
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Falkaordan. Forseti.is [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-26.
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.
- ↑ VESTNESIS.LV. Par apbalvošanu ar Triju Zvaigžņu ordeni un… - Latvijas Vēstnesis. https://www.vestnesis.lv/ta/id/95750 [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (lotyšsky)
- ↑ Указ Президента Российской Федерации от 24.12.2007 г. № 1730. Президент России [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Paavo Lipponen na Wikimedia Commons
- Stránky Paava Lipponena
- Profil na stránkách finského parlamentu
Premiéři Finska | |||
---|---|---|---|
Pehr Evind Svinhufvud (1917–1918) • Juho Kusti Paasikivi (1918) • Lauri Ingman (1918–1919) • Kaarlo Castrén (1919) • Juho Vennola (1919–1920) • Rafael Erich (1920–1921) • Juho Vennola (1921–1922) • Aimo Cajander (1922) • Kyösti Kallio (1922–1924) • Aimo Cajander (1924) • Lauri Ingman (1924–1925) • Antti Tulenheimo (1925) • Kyösti Kallio (1925–1926) • Väinö Tanner (1926–1927) • Juho Sunila (1927–1928) • Oskari Mantere (1928–1929) • Kyösti Kallio (1929–1930) • Pehr Evind Svinhufvud (1930–1931) • Juho Sunila (1931–1932) • Toivo Mikael Kivimäki (1932–1936) • Kyösti Kallio (1936–1937) • Aimo Cajander (1937–1939) • Risto Ryti (1939–1940) • Johan Wilhelm Rangell (1941–1943) • Edwin Linkomies (1943–1944) • Antti Hackzell (1944) • Urho Castrén (1944) • Juho Kusti Paasikivi (1944–1946) • Mauno Pekkala (1946–1948) • Karl-August Fagerholm (1948–1950) • Urho Kaleva Kekkonen (1950–1953) • Sakari Tuomioja (1953–1954) • Ralf Törngren (1954) • Urho Kaleva Kekkonen (1954–1956) • Karl-August Fagerholm (1956–1957) • Vieno Johannes Sukselainen (1957) • Rainer von Fieandt (1957–1958) • Reino Kuuskoski (1958) • Karl-August Fagerholm (1958–1959) • Vieno Johannes Sukselainen (1959–1961) • Martti Miettunen (1961–1962) • Ahti Karjalainen (1962–1963) • Reino Ragnar Lehto (1963–1964) • Johannes Virolainen (1964–1966) • Rafael Paasio (1966–1968) • Mauno Koivisto (1968–1970) • Teuvo Aura (1970) • Ahti Karjalainen (1970–1971) • Teuvo Aura (1971–1972) • Rafael Paasio (1972) • Kalevi Sorsa (1972–1975) • Keijo Liinamaa (1975) • Martti Miettunen (1975–1977) • Kalevi Sorsa (1977–1979) • Mauno Koivisto (1979–1982) • Kalevi Sorsa (1982–1987) • Harri Holkeri (1987–1991) • Esko Aho (1991–1995) • Paavo Lipponen (1995–2003) • Anneli Jäätteenmäkiová (2003) • Matti Vanhanen (2003–2010) • Mari Kiviniemiová (2010–2011) • Jyrki Katainen (2011–2014) • Alexander Stubb (2014–2015) • Juha Sipilä (2015–2019) • Antti Rinne (2019) • Sanna Marinová (2019–2023) • Petteri Orpo (od 2023) |