Regresivní daň

Regresivní daňový systém, označovaný také jako regresivní daň, je daňový systém, ve kterém obyvatelé s vyššími příjmy odvádí státu na dani menší procento ze svých příjmů. Například v regresivním daňovém systému může být sazba daně pro lidi s příjmem do 50 000 korun rovna 20 %, zatímco pro lidi s příjmem nad 50 000 korun může být sazba daně už jen 15 %.^[1]

Opakem regresivní daně je progresivní daň.

Jedním z měřítek, jež lze využít, je Musgrave-Thin index ${\displaystyle M}$, který využívá Giniho koeficient před zdaněním ${\displaystyle G^{a}}$ a Giniho koeficient po zdanění ${\displaystyle G^{b}}$. Index je definován jako: ${\displaystyle M={1-G^{a} \over 1-G^{b}}}$^[2]

• ${\displaystyle M>1}$ indikuje progresivní systém zdanění.
• ${\displaystyle M=1}$ indikuje úměrný systém zdanění.
• ${\displaystyle 0<M<1}$ indikuje regresivní systém zdanění.

Index M není ovlivněn pouze rozdělením daňového zatížení mezi poplatníky, ale také celkovou průměrnou daňovou sazbou. V obecnosti platí, že vyšší hodnota indexu M indikuje větší míru progresivity a naopak.

V roce 2016 byl koeficient pro Českou republiku roven 1,043, tedy míra zdanění v ČR byla mírně progresivní.^[3]

Tento článek potřebuje urgentně ověřit.

Informace v článku musí být doloženy věrohodnými zdroji. Neodstraňujte tuto šablonu, pokud text neplní minimální požadavky na článek ve Wikipedii. Jestliže si nevíte rady, navštivte prosím stránku Potřebuji pomoc.

---

Pokud nebude upraven do 14 dnů, může být článek nebo jeho příslušná část smazána v procesu odloženého smazání.
Čas označení je 3. 9. 2024 05:48:13 (CEST), tj. ke smazání může dojít 17. 9. 2024 05:48:13 (CEST).

Pro vkladatele šablony: Vyhledejte v historii článku autora tohoto textu a na jeho diskusní stránku vložte šablonu

{{subst:Urgentně ověřit autor|Regresivní daň}} --~~~~

• Hospodářský růst: Někteří ekonomové^[kdo?] tvrdí, že snížením daní lidem s vyššími příjmy dochází ke zvyšování HDP a zvýšení zaměstnanosti.^[4]
• Jednoduchost: Regresivní daňový systém je jednodušší na správu a vymáhání než progresivní. Je tomu tak proto, že regresivní daňový systém má jednotnou daňovou sazbu pro všechny úrovně příjmů, což vyžaduje méně zdrojů na zavedení a vymáhání.^[rozpor][5]
• Efektivita: Regresivní daně jsou nedistorzní^{[pozn. 1]}. Na rozdíl od progresivních daní z příjmu neodrazují lidi od práce nebo investování.^{[7][nenalezeno v uvedeném zdroji]}

• Ekonomická nerovnost: To je pravděpodobně hlavní argument proti regresivním daním. Na individuální úrovni regresivní daně neúměrně zatěžují domácnosti s nízkými příjmy, protože spotřebovávají větší část jejich disponibilního příjmu.^[5]
• Snížená produktivita pracovníků: Jednotlivci, kteří nedosáhnou na výhodnější daňové sazby mohou být odrazováni od práce nebo se mohou rozhodnout pracovat méně.^[8]

• Progresivní daň
• Lafferova křivka
• Daňová spravedlnost

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Regresivní daň na Wikimedia Commons