Robert Kaliňák

JUDr. Robert Kaliňák
Robert Kaliňák (2023)
19. ministr obrany SR
Úřadující
Ve funkci od: 25. října 2023
Prezidentka	Zuzana Čaputová
Předseda vlády	Robert Fico
Předchůdce	Martin Sklenár
9. a 11. ministr vnitra SR
Ve funkci: 4. července 2006 – 8. července 2010
Prezident	Ivan Gašparovič
Předseda vlády	Robert Fico
Předchůdce	Martin Pado
Nástupce	Daniel Lipšic
Ve funkci: 4. dubna 2012 – 22. března 2018
Prezident	Ivan Gašparovič Andrej Kiska
Předseda vlády	Robert Fico
Předchůdce	Daniel Lipšic
Nástupce	Tomáš Drucker
Stranická příslušnost
Členství	SMER-SD
Narození	11. května 1971 (53 let) Bratislava Československo Československo
Choť	Zuzana Konečná
Děti	2
Příbuzní	Erik Kaliňák (synovec)[1]
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě
Profese	politik
Commons	Robert Kaliňák
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Kaliňák (* 11. května 1971 Bratislava) je slovenský právník a politik, od října 2023 ministr obrany SR ve čtvrté vládě Roberta Fica^[2] a bývalý ministr vnitra SR, kterým byl v letech 2006–2010 a pak 2012–2018.

Robert Kaliňák se narodil v Bratislavě v roce 1971, jeho otec pracoval jako strojní důstojník na slovenských námořních lodích, matka pocházela z bulharské menšiny žijící na Ukrajině. Má staršího bratra Milana.^[3] V letech 1992–1995 působil jako asistent v komerčně-právní kanceláři. V roce 1995 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Po ukončení studií působil do roku 1999 v advokátní kanceláři Majeríkova and Partners na pozici koncipienta. Následně až do roku 2002 pracoval v advokátní kanceláři Majeríková-Kaliňák-Koštial-Turčan.

Je jedním ze zakládajících členů strany SMER – sociálna demokracia a od jejího vzniku v roce 1999 je jedním z jejích čelných představitelů. Působil ve funkci místopředsedy strany a dodnes patří k nejbližším spolupracovníkům předsedy strany a dlouholetého slovenského premiéra Roberta Fica.

V parlamentních volbách v roce 2002 byl zvolen za poslance NR SR, opětovně byl zvolen ve volbách v letech 2006 a 2010. Ve volebním období 2002–2006 byl předsedou Výboru NR SR pro obranu a bezpečnost, předsedou Zvláštního kontrolního výboru NR SR na kontrolu činnosti NBÚ, členem Výboru NR SR na kontrolu použití informačně-technických prostředků a Stálé delegace NR SR při Parlamentním shromáždění NATO.

V krajských volbách v roce 2005 byl zvolen do zastupitelstva Bratislavského kraje za koalici HZD, SF a SMER-SD. V roce 2006 se mandátu vzdal.

Kaliňák zastával funkci ministra vnitra v prvních třech vládách Roberta Fica, v Ficově první vládě v období od 4. července 2006 do 8. července 2010 a opětovně byl jmenován ministrem vnitra v druhé (4. dubna 2012 až 23. března 2016) a třetí vládě (od 23. března 2016). Po vraždě Jána Kuciaka a vzniklém společenském tlaku však oznámil 12. března 2018 svou rezignaci.^[4][5] Následně 15. března 2018 premiér Robert Fico podal demisi svoji, a tedy i celé vlády. Kaliňákovo působení ve vládě skončilo 22. března 2018, kdy prezident Kiska jmenoval novou vládu Petra Pellegriniho.^[6] Kaliňák je druhým ministrem kabinetu premiéra Roberta Fica, který po dvojnásobné vraždě oznámil rezignaci.^[5]

V říjnu 2023 se stal ministrem obrany ve čtvrté vládě Roberta Fica.^[7]

Kaliňákovo působení ve funkci ministra vnitra bylo silně kontroverzní a během této doby byl aktérem přibližně deseti velkých kauz,^[8][9] z nichž k největším patří aféra Kovošrot, střelba na auto se studenty v roce 2013 a propojení na možného daňového podvodníka Ladislava Bašternáka.^[10]

V červnu 2016 přinesla slovenská média zprávu, že na soukromé účty Roberta Kaliňáka a exministra financí a dopravy Jána Počiatka přišly v letech 2014 až 2016 statisíce eur od firem kontroverzního podnikatele s nemovitostmi Ladislava Bašternáka.^[11] Ten je podezřelý z toho, že jeho firma BL-202 za koupi bytů v komplexu Bonaparte (ve kterém bydlí i premiér Robert Fico) uvedla finanční správě přemrštěnou sumu 12 miliónů eur v hotovosti, aby nezákonně získala nárok na nadměrný odpočet DPH ve výši 2 miliónů eur.^[12]

Prokurátor dohlížející na vyšetřování obchodních aktivit Kaliňáka a Bašternáka Vasiľ Špirko byl policií obviněn z údajných zneužití pravomocí a spis mu byl odebrán.^[13] Opozice se v reakci pokusila Kaliňáka i Fica několikrát odvolat, nicméně bez úspěchu.^[14] Touto kauzou se stal Kaliňák na dlouhou dobu symbolem korupce na Slovensku. Bašternák byl za výše uvedenou kauzu v roce 2019 odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který si odpykává. Část jeho majetku byla zabavena. V roce 2021 se Bašternák přiznal, že výše uvedené byty zakoupil od kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera.^[15]

V dubnu 2022 slovenská policie Kaliňáka zadržela a s dalšími osobami obvinila ze založení zločinecké skupiny a ohrožení daňového tajemství v rámci kauzy Očistec. Spolu s ním byl obviněn také Kaliňákův stranický kolega, Slovenský premiér Robert Fico.^[16][17] Skupinu měl vést slovenský kontroverzní podnikatel Norbert Bödör a bývalý slovenský policejní prezident Tibor Gašpar. Fico s Kaliňákem měli skupinu politicky krýt a využívat proti politickým oponentům, mj. proti tehdejšímu prezidentovi Andreji Kiskovi.^[18]

S manželkou Zuzanou, která dříve pracovala v slovenské zpravodajské službě SIS, má syny Jakuba a Andreje.^[3][19]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Kaliňák na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Kaliňák na Wikimedia Commons