Sophie Elkanová

Sophie Elkanová
Rodné jméno	Sophie Salomon
Narození	3. ledna 1853 Göteborg Švédsko-norská unie Švédsko-norská unie
Úmrtí	5. dubna 1921 (ve věku 68 let) Göteborg Švédsko Švédsko
Místo pohřbení	Gamla begravningsplatsen, Göteborg
Pseudonym	Rust Roest
Povolání	spisovatelka
Národnost	švédská
Témata	volební právo žen ve Švédsku
Významná díla	John Hall
Manžel(ka)	Nathan Elkan
Rodiče	Alexander Salomon, Henriette Abrahamson
Příbuzní	Otto Salomon – bratr
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sophie Elkanová rozená Salomonová (3. ledna 1853 Göteborg – 5. dubna 1921 Göteborg) byla švédská spisovatelka a překladatelka.

Narodila se v rodině obchodníka Alexandra Salomona (1800–1880) a Henrietty Abrahamsonové (1820–1907): její rodiče se přistěhovali do Švédska z Německa. Měla bratra Ottu (1849–1907) a sestru Elisu Skjöldebrand (1860–1950). Byla vychována ve šťastném domově a silně ovlivněna intelektuální matkou. V roce 1872 se provdala za svého bratrance, prodejce hudebních knih Nathana Elkana (1834–1879), se kterým měla dceru Kerstin (1877–1879). Její manželství bylo šťastné a smrt jejího manžela a dcery v prosinci 1879 v Nice na tuberkulózu způsobilo, že se Sophie po zbytek života oblékala do černého.

Jako vdova začala překládat, vydávat seriály a články a v roce 1889 debutovala jako spisovatelka. Její první román John Hall – en historia från det gamla Göteborg měl okamžitý úspěch. Jako spisovatelka ve svých románech hodně zúročila svůj vlastní život a zkušenosti.

Sophie byla popisována jako egocentrická a nervózní, ale také jako pohostinná a okouzlující. V roce 1894 se seznámila se Selmou Lagerlöfovou, která, jak je patrné z jejich korespondence, do ní byla zamilovaná. Obě ženy navštívily Itálii v roce 1895 a cestovaly spolu do Egypta, Palestiny, Itálie, Francie, Belgie a Holandska v roce 1899. Selma Lagerlöfová zdědila po smrti Sophie její osobní majetek, který použila k přeměně pokoje ve svém domě Mårbacka na muzeum Elkan, známé jako Elkanrummet.

Vztah mezi Selmou Lagerlöfovou, Valborgou Olanderovou a Sophií Elkanovou byl zobrazen v Selmě, televizním seriálu napsaném Åsou Lantzovou v roce 2008, s Helenou Bergströmovou jako Selmou Lagerlöfovou, Ingelou Olssonovou jako Valborgou Olanderovou a Alexandrou Rapaportovou jako Sophií Elkanovou.

• Dur och moll: skizzer och berättelser. Visby: Gotlands Allehandas tr. 1889
• Med sordin: skisser och novelletter. Visby. 1891
• Rika flickor: berättelse. Stockholm: Fr. Skoglund i distr. 1893
• Säfve, Kurt & C:o: nutidsberättelse. Stockholm: Skoglund (distr.) 1894
• Skiftande stämningar: ett novellhäfte. Visby. 1896
• John Hall: en historia från det gamla Göteborg. Stockholm: Bonnier. 1899
• Drömmen om österlandet. Nordiskt familjebibliotek. Stockholm: Bonnier. 1901
• Konungen: en sannsaga. Stockholm: Bonnier. 1904
• Konungen i landsflykt: en sannsaga. Stockholm: Bonnier. 1906
• Från östan och västan: en novellbok. Stockholm: Bonnier. 1908
• Anckarström: en historia från idyllens och revolutionernas tidehvarf. Stockholm: Bonnier. 1910

• I fågelperspektiv: valda noveller ur äldre samlingar. Stockholm: Bonnier. 1901
• Historiska romaner. Stockholm: Bonnier. 1917–1929 – 3 volymer

• Svědectví paní Ulfsparreové – přeložil Hanuš Hackenschmied; in: 1000... nejkrásnějších novel č. 75. Praha: J. R. Vilímek, 1914

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sophie Elkan na anglické Wikipedii a Sophie_Elkan na švédské Wikipedii.

• Sophie Elkan i Nordisk familjebok (andra upplagan, 1907)
• Erdmann, Nils August Bondeson; Ola Hansson; Sophie Elkan; Axel Lundegård; Daniel Fallström. Sveriges national-litteratur, 1500–1900 – utgifvet af Henrik Schück och Ruben G:son Berg, 20. Albert Bonniers, 1912
• Svenskt författarlexikon: biobibliografisk handbok till Sveriges moderna litteratur. [1, 1900–1940]. Stockholm: Rabén & Sjögren. 1942. sid. 183–184
• Aberstén-Schiratzki, Ragna (1942). Selma Lagerlöf och Sophie Elkan: randanmärkningar till Elin Wägners Lagerlöfmonografi. Stockholm
• Oterdahl, Jeanna (1950). [Sophie Elkan]. Stockholm
• Salomon, Otto (1989). ”Selma Lagerlöf och Sophie Elkan”. Nordisk judaistik 10 (1989): 2,: sid. 113–120. 0348-1646
• Heggestad, Eva (1991). Fången och fri: 1880-talets svenska kvinnliga författare om hemmet, yrkeslivet och konstnärskapet. Uppsala: Avd. för litteratursociologi vid Litteraturvetenskapliga institutionen
• Du lär mig att bli fri: Selma Lagerlöf skriver till Sophie Elkan. Stockholm: Bonnier i samarbete med Selma Lagerlöf-sällskapet. 1992. Utgivare: Ying Toijer-Nilsson
• Samuelsson, Jenny (1996). Skisser och berättelser: om kvinnoproblematiken i noveller ur Elin Ameens, Mathilda Roos' och Sophie Elkans 1880-talsproduktion. Göteborg: Univ., Litteraturvetenskapliga inst
• Desmidt, Isabelle (1997). Bilden av Nils Holgerssons underbara resa genom Sverige i ett urval av Selma Lagerlöfs brev till Sophie Elkan. Studia Germanica Gandensia, 0081-6442; [N.S.], 41. Gent: Rijksuniv. te Gent
• Toijer-Nilsson, Ying (1997). ”Den nya vännen”. Selma Lagerlöf och kärleken / redaktör: Karl Erik Lagerlöf (Hedemora: Gidlund, 1997): sid. 9–15
• Ulvros, Eva Helen (2001). Sophie Elkan: hennes liv och vänskapen med Selma Lagerlöf. Lund: Historiska Media
• Stenberg, Lisbeth (2008). ”Selma Lagerlöfs sista texter: fragment till en biografi över Sophie Elkan”. Lambda nordica 2008 (13):3,: sid. 28–45. 1100-2573
• Wedel, Kristian (2010). ”Selmas sorgklädda särbo”. Historiska nyheter: Göteborg i händelsernas centrum / (2010): sid. 118–124
• Hjalmarsson Engelke, Marie (2014). Jag har en plats: Sophie Elkans liv genom brev till Selma Lagerlöf 1893–1900. Göteborg: A-Script
• Bodin, Helena (2015). ”Sophie Elkan's ambigous dream of the Orient: on cultural identity and the national literary canon”. Rethinking national literatures and the literary canon in Scandinavia /: sid. 78–103
• Carlsson, Lena (2017). Frihetslif!: Selma Lagerlöf och Sophie Elkan: "två ensamma fruntimmer" på resa med kamera. Karlstad: Votum
• Hundrade och en Göteborgskvinnor / Lisbeth Larsson (red). Arkiv i väst, 0283-4855; 22. Göteborg: Riksarkivet, Landsarkivet i Göteborg. 2018. sid. 87–89
• Ulvros, Eva Helen (2018): Sophie Elkan i Svenskt kvinnobiografiskt lexikon

• Hjalmarsson Engelke, Marie (2022). Skriv så ofta du kan. En biografi över Sophie Elkans liv och författarskap. A-script förlag

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sophie Elkanová na Wikimedia Commons