Stefano Travaglia
Stefano Travaglia | |
---|---|
Stefano Travaglia ve Wimbledonu 2018 | |
Přezdívka | Steto[1] |
Stát | Itálie Itálie |
Datum narození | 18. prosince 1991 (32 let)[2] |
Místo narození | Ascoli Piceno, Itálie[2] |
Bydliště | Foligno, Itálie[2] |
Výška | 185 cm[2] |
Hmotnost | 80 kg[2] |
Profesionál od | 2008[2] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 2 189 744 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 27–46 |
Tituly | 0 ATP, 4 challengery, 19 ITF |
Nejvyšší umístění | 60. místo (8. února 2021) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2019) |
French Open | 3. kolo (2020) |
Wimbledon | 1. kolo (2017, 2018, 2021) |
US Open | 2. kolo (2017) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 5–11 |
Tituly | 0 ATP, 1 challenger, 9 ITF |
Nejvyšší umístění | 231. místo (26. července 2021) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2021) |
French Open | 1. kolo (2020, 2021) |
Wimbledon | 2. kolo (2021) |
US Open | 1. kolo (2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231122a22. listopadu 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stefano Travaglia (* 18. prosince 1991 Ascoli Piceno) je italský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvacet čtyři titulů ve dvouhře a deset ve čtyřhře.[3]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2021 na 60. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2021 na 231. místě. Trénují ho Simone Vagnozzi a Davide Cassinello.[1][2]
V italském daviscupovém týmu debutoval v roce 2020 cagliarským kvalifikačním kolem proti Jižní Koreji, v němž vyhrál dvouhru nad Čung Jun-songem. Italové zvítězili 4:0 na zápasy. Do listopadu 2021 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkáni s bilancí 1–0 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]
Tenisová kariéra
V rámci událostí okruhu ITF debutoval v červnu 2007. Na turnaji v italském Teramu, dotovaném 10 tisící dolary, na úvod podlehl krajanu Andreovi Aloisimu.[3] Během listopadu 2010 získal premiérový titul v této úrovni tenisu, když ve finále chilské události v Rancague přehrál Chilana Cristóbala Saavedru Corvalána. V létě 2011 spadl doma ze schodů a propadl skleněným oknem. Poškodil si tepnu v zápěstí a utržil poranění předloktí. Dva dny poté podstoupil operaci. Na okruh se vrátil po jednoleté absenci v srpnu 2012 s horší citlivostí v pravé ruce.[1] První singlovou trofej na challengerech vybojoval na ostravském Prosperita Open 2017. Po semifinálovém vítězství nad Adamem Pavláskem, přehrál v závěrečném duelu krajana Marca Cecchinata.[5][3]
Na okruhu ATP Tour debutoval římským mastersem Internazionali BNL d'Italia 2014. Organizátoři mu udělili divokou kartu do kvalifikace. V ní vyřadil Španěla Alberta Montañése i Slovince Blaže Rolu.V úvodním kole římské dvouhry podlehl Italu Simonemu Bolellimu až v tiebreaku rozhodující sady.[5] Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Wimbledonu 2017 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejíž závěrečné fázi přehrál v pěti setech Kanaďana Petera Polanského. V úvodním wimbledonském kole však nenašel recept na ruského kvalifikanta Andreje Rubljova, opět až po pětisetové bitvě. Třetí grandslamové kolo si poprvé zahrál na French Open 2020 po výhře nad Japoncem Keiem Nišikorim. Dosáhl tak první kariérní výhry v pěti sadách a ukončil 9zápasovou Nišikoriho neporazitelnost v těchto utkáních.[1] Následně hladce podlehl pozdějšímu šampionu Rafaelu Nadalovi.[5]
Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil ve 29 letech na Great Ocean Road Open 2021 v Melbourne Parku, turnaji dodatečně zařazeném v důsledku koronavirové pandemie. Ve finále jej zdolal třicátý šestý hráč světa a o deset let mladší krajan Jannik Sinner. Jednalo se o první ryze italské finále na túře ATP od roku 1988, kdy ve Florencii zvítězil Narducci nad Panattou.[6][7] Navazující Australian Open 2021 opustil v prvním kole po vyřazení od Američana Francese Tiafoea.
Finále na okruhu ATP Tour
|
Dvouhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | únor 2021 | Melbourne, Austrálie | tvrdý | Jannik Sinner | 6–7(4–7), 4–6 |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Legenda |
---|
Challengery (5 D; 1 Č) |
ITF (19 D; 9 Č) |
Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | 20101101alistopadu 2010 | Rancagua, Chile | antuka | Cristóbal Saavedra Corvalán | 6–4, 6–1 |
2. | 20110401adubna 2011 | Viña del Mar, Chile | antuka | Guillermo Rivera Aránguiz | 6–2, 6–4 |
3. | 20110601ačervna 2011 | Bergamo, Itálie | antuka | Christian Lindell | 6–2, 6–2 |
4. | 20121001aříjna 2012 | Santiago, Chile | antuka | Gonzalo Lama | 6–3, 6–2 |
5. | 20140201aúnora 2014 | Šarm aš-Šajch, Egypt | antuka | Jason Kubler | 6–0, 6–0 |
6. | 20140201aúnora 2014 | Šarm aš-Šajch, Egypt | antuka | José Pereira | 6–2, 6–4 |
7. | 20140401adubna 2014 | Santa Margherita di Pula, Itálie | antuka | Oriol Roca Batalla | 7–6(7–4), 6–3 |
8. | 20140601ačervna 2014 | Busto Arsizio, Itálie | antuka | Roberto Marcora | 6–2, 4–6, 6–4 |
9. | 20140901azáří 2014 | Kartágo, Tunisko | antuka | Maxime Hamou | 6–4, 4–6, 6–3 |
10. | 20150901azáří 2015 | Santa Margherita di Pula, Itálie | antuka | Filippo Leonardi | 7–5, 6–2 |
11. | 20151101alistopadu 2015 | Casablanca, Maroko | antuka | Maxime Chazal | 6–4, 6–4 |
12. | 20151101alistopadu 2015 | Casablanca, Maroko | antuka | André Gaspar Murta | 6–4, 6–3 |
13. | 20160901azáří 2016 | Reggio Emilia, Itálie | antuka | Matteo Berrettini | bez boje |
14. | 20160901azáří 2016 | Santa Margherita di Pula, Itálie | antuka | Nicola Ghedin | 6–2, 6–3 |
15. | 20161001aříjna 2016 | Santa Margherita di Pula, Itálie | antuka | Daniel Altmaier | 6–4, 2–6, 6–1 |
16. | 20161101alistopadu 2016 | Santa Margherita di Pula, Itálie | antuka | Salvatore Caruso | 4–6, 6–2, 6–3 |
17. | 20170201aúnora 2017 | Peguera, Španělsko | antuka | Pedro Martínez | 7–5, 6–1 |
18. | 20170201aúnora 2017 | Hammámet, Tunisko | antuka | Tomislav Brkić | 6–7(7–9), 6–3, 6–3 |
19. | 20170401adubna 2017 | Madrid, Španělsko | antuka | Yannick Maden | 6–1, 6–2 |
1. | 20170501akvětna 2017 | Ostrava, Česko | antuka | Marco Cecchinato | 6–2, 3–6, 6–4 |
2. | 20180301abřezna 2018 | Marbella, Španělsko | antuka | Guido Andreozzi | 6–3, 6–3 |
3. | 20190401adubna 2019 | Francavilla, Itálie | antuka | Oscar Otte | 6–3, 6–7(3–7), 6–3 |
4. | 20190801asrpna 2019 | Sopoty, Polsko | antuka | Filip Horanský | 6–4, 2–6, 6–2 |
5. | říjen 2021 | Sibiu, Rumunsko | antuka | Thanasi Kokkinakis | 7–6(7–4), 6–2 |
Čtyřhra (10 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 20110401adubna 2011 | Viña del Mar, Chile | antuka | Renzo Olivo | Guillermo Rivera Aránguiz Cristóbal Saavedra Corvalán | 5–7, 6–3, [10–1] |
2. | 20130801asrpna 2013 | Este, Itálie | antuka | Mate Delić | Jorge Aguilar Guillermo Hormazábal | 6–0, 6–1 |
3. | 20130901azáří 2013 | Neuquén, Argentina | antuka | Facundo Mena | Juan Manuel Benítez Chavarriaga Juan Pablo Ficovich | 6–7(5–7), 6–1, [10–8] |
4. | 20140201aúnora 2014 | Šarm aš-Šajch, Egypt | antuka | José Pereira | Miljan Zekić Arsenije Zlatanović | 2–6, 6–3, [10–8] |
5. | 20140401adubna 2014 | Santa Margherita di Pula, Itálie | antuka | Francesco Borgo | Oriol Roca Batalla David Vega Hernández | 6–4, 7–6(7–5) |
6. | 20140701ačervence 2014 | Modena, Itálie | antuka | Pietro Rondoni | Omar Giacalone Gianluca Naso | 6–2, 6–4 |
7. | 20140901azáří 2014 | Kartágo, Tunisko | antuka | Claudio Grassi | Sander Gillé Alexandros Jakupovic | 6–2, 6–3 |
1. | 20140901azáří 2014 | Meknes, Maroko | antuka | Hans Podlipnik-Castillo | Gerard Granollers Pujol Jordi Samper Montaña | 6–2, 6–7(4–7), [10–7] |
8. | 20151001aříjna 2015 | Santa Margherita di Pula, Itálie | antuka | Francesco Borgo | Erik Crepaldi Daniele Pepe | 6–2, 7–6(7–3) |
9. | 20170101aledna 2017 | Manacor, Španělsko | antuka | Filippo Leonardi | Andrei Ștefan Apostol Bogdan Borza | 6–3, 6–2 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stefano Travaglia na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Stefano Travaglia | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g Stefano Travaglia na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20210518a18. května 2021
- ↑ a b c Stefano Travaglia na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210518a18. května 2021
- ↑ Stefano Travaglia na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20210518a18. května 2021
- ↑ a b c Stefano Travaglia | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Sinner v prvním italském finále na ATP po 33 letech zdolal Travagliu a po Sofii ovládl i generálku v Melbourne [online]. TenisPortal.cz [cit. 2021-02-07]. Dostupné online.
- ↑ #NextGenATP Sinner Extends Streak, Wins Great Ocean Road Open Title [online]. ATP Tour, Inc., 2021-02-07 [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stefano Travaglia na Wikimedia Commons
- Stefano Travaglia na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Stefano Travaglia na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Stefano Travaglia na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Stefano Travaglia na X (dříve Twitteru)
- Stefano Travaglia na Instagramu