Tikal
Tikal | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Smluvní stát | Guatemala Guatemala |
Tikal | |
Souřadnice | 17°13′20″ s. š., 89°37′25″ z. d. |
Typ | kulturní i přírodní dědictví |
Kritérium | i, iii, iv, ix, x |
Odkaz | 64 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 1979 (3. zasedání) |
Tikal jsou nejrozlehlejší ruiny starověkého mayského města. Nacházejí se na severu Guatemaly v departementu Petén v Mezoamerice. Celá oblast byla vyhlášena jedním z 21 guatemalských národních parků a je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.
Vznik a historie
Tikal byl založen v 6. století př. n. l. a byl střediskem největšího a nejdéle trvajícího mayského státu. Vznikl v oblasti s dostatkem surovin a kvalitního materiálu, jak pro stavbu obydlí, tak i výrobu zbraní. Kolem 10. století n. l. město ze záhadných důvodů zaniklo. Důvodem mohlo být znečištění vody.[1] V době jeho slávy zde žilo více než 50 000 obyvatel. Vedly se zde obchody se vzdálenými městy jako byl například Teotihuacán. Je zde zhruba na 3000 paláců, pyramid, hřišť a dokonce i termální lázně, svědčící o originalitě, architektonických a uměleckých dovednostech jejich tvůrců.
Mayové jako první objevili čokoládu a přednosti mízy stromu chicle, předchůdkyně žvýkačky.
Pyramidy
Pyramidy v Tikalu byly dříve pokryty barevnými štuky, které znázorňovaly výjevy z náboženského života. Stély na Velkém náměstí byly dříve červené a zobrazují portréty 26 panovníků, kteří Tikalu vládli. Archeologický výzkum byl zahájen v roce 1956 a i přes to, že je doposud spousta staveb pokryta pralesem[2].
Chrám Velkého Jaguára
Chrám Velkého Jaguára (Chrám č. 1) je nejzajímavější z náboženských budov, postaven na počest 26. pána z Tikalu – Jasaw Chan Kʼawiil I., dříve známého jako Ah Cacao (682–734). Je to pyramida postavená v 8. století n. l. a vysoká 44 m. Na jejím vrcholu se nachází svatyně, která byla kdysi tvořena vyřezávaným architrávem, který zobrazoval třináct království mayského ráje. Také zde byla objevena hrobka panovníka s pohřební výbavou z nefritu, zlata a perel.
Panovníci
Pozdní předklasické období
- Yax Ehb' Xook (asi 60 př. n. l.)
- Siyaj Chan K'awil Chak Ich'aak (Bouřlivá obloha I) (asi 2. století)
- Yax Ch’aktel Xok – (asi 200 n. l.)
Brzké klasické období
- Balam Ajaw (Okrášlený jaguár) (292)
- K'inich Ehb' (kolem roku 300)
- Ix Une' B'alam (Královna Jaguár) (317)
- "Panovník leydenská destička" (320)
- K'inich Muwaan Jol (zemřel roku 359)
- Chak Toh Ich’ak I (Jaguáří tlapa) (asi 360–378)
- Nun Yax Ayin (370–411)
- Siyah Chan K'awil II (Bouřlivá obloha II) (411–456)
- K'an-Ak (??? Kanec) (458–486)
- Ma'Kin-na Chan (asi konec 5. století)
- Jasaw Chan K´awiil I. (Ah Cacao, "Král čokolády") (682–734)
Reference
Související články
Literatura
- Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích, 8. svazek, skupina autorů, vydavatel Diderot, 1999, Praha
- Světové poklady UNESCO starověké civilizace, Marco Cattaneo a Jasmina Trifoni, vydavatel Alpress, 2006, Frýdek Místek
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tikal na Wikimedia Commons
- (anglicky) Tikal National Park Archivováno 22. 4. 2021 na Wayback Machine.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |