Východní Český hřbet

Východní Český hřbet
Kozí hřbety tvořící západní část Východního Českého hřbetu
Nejvyšší bod1555 m n. m. (Luční hora)

Nadřazená jednotkaČeský hřbet
Sousední
jednotky
Západní Český hřbet, Slezský hřbet, Růžohorská hornatina, Černohorská hornatina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PovodíÚpa, Labe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Východní Český hřbet je geomorfologický podokrsek Krkonoš. Nachází se v jejich centrální části v severní části Královéhradeckého kraje v okresu Trutnov[1].

Geomorfologie

Východní Český hřbet náleží do geomorfologického celku Krkonoš, podcelku Krkonošské hřbety a okrsku Český hřbet[2]. Od jižněji položené Černohorské hornatiny ho oddělují Modrý a Dlouhý důl, od východněji položené Růžovohorské hornatiny Obří důl, na severu hranice se Slezským hřbetem kopíruje tok Bílého Labe a prochází náhorní planinou v prostoru Úpského rašeliniště, na západě jej od Západního Českého hřbetu odděluje řeka Labe. Hřbet se táhne východo-západním směrem a náleží do něj hřeben Kozích hřbetů a masívy Luční a Studniční hory. Hřbet se nachází na území Krkonošského národního parku.

Geomorfologické členění Krkonoš 
ČESKÁ VYSOČINAKrkonošsko-jesenická subprovincieKrkonošská oblast
KRKONOŠSKÉ
HŘBETY
Slezský hřbet
Západní Slezský hřbet (Vysoké kolo, 1509 m)
Východní Slezský hřbet (Sněžka, 1603 m)
Český hřbet
Západní Český hřbet (Kotel, 1435 m)
Východní Český hřbet (Luční hora, 1555 m)
KRKONOŠSKÉ
ROZSOCHY
Vilémovská
hornatina
Kapradnická hornatina (Bílá skála, 968 m)
Rokytnická hornatina (Čertova hora, 1023 m)
Vlčí hřbet
nečlení se (Vlčí hřeben, 1140 m)
Žalský hřbet
nečlení se (Mechovinec, 1081 m)
Černohorská
hornatina
Stráženská rozsocha (Zadní Planina, 1423 m)
Černohorská rozsocha (Liščí hora, 1363 m)
Růžohorská
hornatina
Rýchory
nečlení se (Dvorský les, 1035 m)
VRCHLABSKÁ
VRCHOVINA
Janský hřbet
nečlení se (Zlatá vyhlídka S, 810 m)
Lánovská vrchovina
nečlení se (Sovinec, 765 m)
PROVINCIESubprovincieOblast / Celek / PODCELEKOkrsekPodokrsek • (vrchol)

Vrcholy

Studniční hora z jihu

Luční hora (1555 m) a Studniční hora (1555 m) ve východní části hřbetu jsou v pořadí druhou a třetí nejvyšší horou Krkonoš. Na o něco nižších Kozích hřbetech se nachází další trojice vrcholů - východní vrchol měří 1387 m, prostřední vrchol má 1318 m a západní zakončení tvoří Železný vrch (1321 m). Vrcholy mimo hlavní hřeben se na hřbetu nevyskytují, za zmínku stojí jen jihozápadní spočinek Luční hory zvaný Železná hora s kótou ve výšce 1283 m n. m.

Vodstvo

Západní část hřbetu odvodňují levé labské přítoky Bílé Labe a Svatopetrský potok. Východní část pak řeka Úpa a její pravý přítok Modrý potok. Na severovýchodním okraji se nachází rozsáhlé rašeliniště, které je společnou zdrojnicí východně vytékající Úpy a západně vytékajícího Bílého Labe.

Komunikace

Jedinou zpevněnou komunikací přecházející Východní Český hřbet je asfaltová neveřejná silnice spojující přes sedlo mezi Luční a Studniční horou Pec pod Sněžkou s Luční boudou, k jejímuž zásobování také primárně slouží. Kvalitnější lesní cesty se pak vyskytují již jen v nižších partiích Kozích hřbetů a Železné hory. Dvakrát přes hřeben přechází červeně značená turistická trasa. Přichází z Černé hory sledujíc výše zmíněnou komunikaci k Luční boudě a poté se stáčí a směřuje přes vyhlídku Krakonoš do Špindlerova Mlýna.

Stavby

Ve vrcholových partiích hřbetu se nevyskytují téměř žádné stavby. Ty, co zde jsou, jsou soustředěny do sedla mezi Luční a Studniční horou. U zde procházející komunikace stojí kamenná kaple vystavěná na památku Václava Rennera, která je dnes věnována obecně obětem hor. Ve druhé polovině třicátých let zde byla vybudována v rámci československého opevnění pětice objektů lehkého opevnění vz. 37, z nichž nejzápadnější je díky své nadmořské výšce 1527 metrů nejvýše položeným objektem opevnění v Česku. Kvůli dodávkám stavebního materiálu na výstavbu těchto a dalších již nevybudovaných objektů byla v letech 1937 a 1938 do sedla zřízena vojenská nákladní lanová dráha z Pece pod Sněžkou[3].

Reference

  1. Východní Český hřbet na Mapách.cz
  2. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  3. Radan Lášek - Opevnění z let 1936 - 1938 v Krkonoších