Věče

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Věče v Novgorodu. Kresba Andreje P. Rjabuškina z konce 19. stol.
Věče v Pskově. Ilustrace Apollinarije M. Vasněcova z roku 1909

Věče (ze staroslovanského вѣште, věšte – „rada, místo promluv“) byl v období 10.–15. století sněm svobodných mužů na staré Rusi, navazující na raně středověká předstátní rodová shromáždění. Největšího významu věče dosáhly především v severozápadní Rusi: v Novgorodské a Pskovské republice. Podobně jako např. v severských zemích (Norsko, Švédsko, Dánsko, Anglie, Man, Faerské ostrovy, Island) nebo pozdějším Švýcarsku se na takových shromážděních demokraticky řešily a rozhodovaly nejrůznější otázky politicko-hospodářsko-vojenské: zúčastnění na věči – svolávaní k poradě zvoněním zvláštního „věčevého zvonu“ (rusky вечевой колокол, věčevoj kolokol) – mohli například zvolit či svrhnout knížete, rozhodovali také s kým bojovat a s kým naopak obchodovat, o vnitřních správních otázkách, zákonech apod.

Věče byla ustanovena ve většině měst, k radě ke knížeti byli odesíláni jejich zástupci, kteří vlastně tvořili mocenskou protiváhu knížecí vládě – a záleželo na momentálních poměrech, zda dokonce věče nebyly dočasně i silnější, než sám vladař a mohly rozhodnout i o jeho svržení či povolání na trůn. (To byl třeba případ slavného Alexandra Něvského, jehož novgorodské věče nejprve vyhnalo z města, aby jej později zas povolalo zpět.)

Svou autoritu však věče postupně ztratily v důsledku vpádu Tatarů (1237–42) ve prospěch knížat, jež byla nyní podřízena Zlaté hordě, útvaru se zcela jinými státoprávními metodami a tradicemi. Ve městech, která Tatary (resp. Mongoly) přímo dobyta nebyla (Novgorod, Pskov a Vjatka) věče udrželo svou roli po nejdelší čas, až do moskevské okupace těchto měst na konci 15. a začátku 16. století. Postupné vítězství silně autokratického Moskevského velkoknížectví nad všemi zbylými nástupnickými knížectvími po Kyjevské Rusi znamenalo zánik věčí a tudíž i potlačení samosprávného prvku v ruské společnosti – což byl příkrý rozdíl oproti vývoji v západní a střední Evropě. Pro budoucí charakter ruského státu i národa to mělo dalekosáhlé důsledky.

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • IEU: V\I\VicheIT