Vasil Stanko

Vasil Stanko
Narození17. března 1962 (62 let)
Myjava
Povolánífotograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vasil Stanko (* 17. března 1962, Myjava) je slovenský fotograf.

Život a tvorba

V letech 1977–1981 studoval na střední umělecko-průmyslové škole v Bratislavě a pak do roku 1988 fotografii u profesora Jána Šmoka na pražské Akademii múzických umění.[1] Fotografuje akty a figurální kompozice. Patří do skupiny fotografů označované jako slovenská nová vlna[2][3] spolu s Tono Stanem, Rudo Prekopem, Kamilem Vargou, Miro Švolíkem a Peterem Župníkem, kteří v první polovině 80. let bourali zaběhnutá klišé inscenované fotografie.[4]

Publikace

  • STANKO, Vasil. Ako zaobchádzať s domorodcami. Louny: Galerie Benedikta Rejta, 1991. ISBN 80-85051-01-X. 
  • STANKO, Vasil. Vasil Stanko. [s.l.]: Vasil Stanko, 2002. 
  • STANKO, Vasil. Příběhy pozpátku. Praha: Print Design & Production, 2008. ISBN 978-80-904146-0-0. 

Odkazy

Reference

  1. Informační systém abART [online]. Archiv výtvarného umění [cit. 2011-03-26]. Dostupné online. 
  2. PETRÁNSKY ML., Ľudo. "Každý sa snaží byť osobitým," hovorí o kolegoch zo slovenskej novej vlny vo fotografii Vasil Stanko [online]. Sme.sk, 1998-11-10 [cit. 2011-03-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. OUJEZDSKÝ, Karel. Vasil Stanko: Příběhy pozpátku [online]. Český rozhlas, 2008-06-12 [cit. 2011-03-26]. Dostupné online. 
  4. Zbyněk Illek, katalog k výstavě Rudo Prekop, Zátiší 1989–2006.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Vasil Stanko na Wikimedia Commons
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vasil Stanko
  • Galerie 4
  • Osobní stránky Rudo Prekopa a Vasila Stanka
  • Český rozhlas – Vasil Stanko: Příběhy pozpátku
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech