Vidin
Vidin Видин | |
---|---|
![]() Středověká pevnost Baba Vida ve Vidinu | |
![]() znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 43°59′ s. š., 22°52′ v. d. |
Nadmořská výška | 34 m n. m. |
Stát | Bulharsko![]() |
Oblast | Vidinská |
Obština | Vidin |
![]() ![]() Vidin | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 45 416 ([1]) |
Etnické složení | Bulhaři |
Náboženské složení | pravoslaví |
Správa | |
Telefonní předvolba | 094 |
PSČ | 3700 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vidin (bulharsky Видин) je přístavní město na jižním břehu řeky Dunaj, které leží na severozápadě Bulharska v Dolnodunajské nížině nedaleko hranic se Srbskem a Rumunskem. Je správním střediskem stejnojmenné oblasti a obštiny a žije přibližně přibližně 44 tisíc[2] obyvatel.
Ve městě je také první přístav na bulharské části Dunaje. Jde o obchodní i zemědělské centrum; jeho okolí je díky ideálním podmínkám známě pěstováním a produkcí vína. Poblíž města vede silničně-železniční most přes Dunaj.
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/Bulgaria1344-1396-es.svg/290px-Bulgaria1344-1396-es.svg.png)
Obec založili ve starověku patrně Keltové a nazývali ji Dunonia. Na stejném místě postavili později Římané pevnostní město Bononia, které patřilo mezi významná města provincie Moesie Superior, pokrývající území dnešního severozápadního Bulharska a východního Srbska. Město si díky své strategické poloze udrželo význam. Bulhaři ho nazývali Bdin , kdežto Anna Komnenovna ho zhruba ve stejné době zmiňovala jako Vidynē (Βιδύνη). Během druhé bulharské říše svěřil car Ivan Alexandr vládu Vidinského despotátu svému synovi z prvního manželství s Theodorou Valašskou Ivanovi Sracimirovi a korunoval ho králem, čímž z říše vydělil Vidinské carství.
Poté, co byla bulharská říše v roce 1396 dobyta osmanskými Turky, stal se Vidin důležitým administrativním a ekonomickým centrem Osmanské říše ležícím v její nárazníkové zóně. V roce 1444 ho dobyl Vladislav Varnenčík, nicméně ne natrvalo. Během osmansko-habsburských válek byl v 17. a 18. století opakovaně dobyt Habsburky. V tureckých berních soupisech je uváděn pod různými názvy, zprvu jako Bodin, později Bedin . Podle soupisů z poloviny 18. století se z Vidinu vyvážely ve značném množství kůže (kočka divoká, medvěd hnědý, jezevec, vydra, liška, jelen obecný, vlk, divoký králík a dokonce i rys). Dochovaly se i údaje o vyvezených 452 sudech s rybím kaviárem.[3][4] V roce 1738 bylo ve Vidinu obyvatelstvo převážně turecké.[5] Během rusko-turecké války povstali na jeře 1773 místní obyvatelé proti turecké nadvládě a pokusili se dobýt město. To se jim nepodařilo a z turecké strany následovaly represe, takže mnoho Bulharů uprchlo za Dunaj. V letech 1798 až 1807 zde prakticky nezávisle vládl Osman Pazvantoğlu. V roce 1806 dal v kostele sv. Petky uvěznit několik set laiků a kněží z Vidinu a okolí v čele s biskupem Kallinikosem a před oltářem je nechal povraždit.[6] Město bylo centrem povstání v roce 1850. V roce 1866 byly zbudovány strategické silnice na Sofii a na Lom, v důsledku čehož začal postupný úpadek vidinského přístavu.
Město se stalo součástí Bulharského knížectví po rusko-turecké válce v roce 1878 a následně se začalo významně měnit. Mezi obyvatelstvem získali naprostou většinu Bulhaři. V roce 1885 se během srbsko-bulharské války město úspěšně odolalo útokům srbské armády. Na počátku 20. století bylo město známo svou pokračující podporou Demokratické strany.[7] Během kolektivizace v letech 1950–52 bylo komunistickým režimem z města násilně vysídleno 57 rodin (173 osob).[8] Na druhé straně byla zahájena koncentrace průmyslu, především potravinářského a dále textilního. Později byla založeny i strojírenské podniky orientované svojí produkcí (95 %) na vývoz do Sovětského svazu. V 70. a 80. letech XX století město rychle rostlo díky novému chemickému závodu Vidachim, továrně na pneumatiky Vida a dalších. Po roce 1990 a přechodu na tržní ekonomiku v Bulharsku průmyslové podniky ve městě rychle upadly a zkolabovaly pod vlivem faktorů, jako je politický a ekonomický vliv, korupce ve státní a místní správě, privatizace podniků s jasnou neschopností přežít v nových podmínkách.
Obyvatelstvo
Ve městě žije 45 416 obyvatel a je zde trvale hlášeno 55 556 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[9][p 1]
Galerie
Partnerská města
Calafat, Rumunsko
Debar, Severní Makedonie
Deggendorf, Německo
Demre, Turecko
General Mariano Alvarez, Filipíny
Hódmezővásárhely, Maďarsko
Lecco, Itálie
Rovno, Řecko
Ulm, Německo
West Carrollton, Ohio, USA
Zaječar, Srbsko
Odkazy
Poznámky
- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference
- ↑ a b Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.12.2022 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2022-12-15 [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Dostupné online.
- ↑ PETROV, Petăr H. Търговски връзки между Видинския край и Дубровник през XVIII век. [s.l.]: [s.n.], 1981. (bulharsky)
- ↑ БОЕВ, Златозар. Дивечът във Видинско през XVIII век. Лов и риболов. 1994, čís. 11–12, s. 43. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ MICHEL, Léo. La Bulgarie et son peuple sous la domination ottomane; tels que les ont vus les voyageurs anglo-saxons (1586-1878), découverte d'une nationalité. [s.l.]: Наука и изкуство, 1949. 319 s. (francouzsky)
- ↑ Град Видин - СВЕТИ МЕСТА. svetimesta.com [online]. [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ MILJUKOV, Pavel. Живата истина (Студии за България). [s.l.]: Изток-Запад, 2015. 292 s. ISBN 9786191521623. S. 162. (bulharsky)
- ↑ GRUEV, Michail. Преорани слогове: колективизация и социална промяна в Българския северозапад, 40-те - 50-те години на XX век. [s.l.]: Cиела, 2009. 362 s. ISBN 978-954-28-0450-5. S. 206. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2022-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vidin na Wikimedia Commons
- Informační portál
Bulharsko – България (Bălgarija) – (BG) | |
---|---|
Oblasti a jejich správní centra | |
Blagoevgradská oblast (Blagoevgrad) • Burgaská oblast (Burgas) • Dobričská oblast (Dobrič) • Gabrovská oblast (Gabrovo) • Chaskovská oblast (Chaskovo) • Jambolská oblast (Jambol) • Kardžalijská oblast (Kardžali) • Kjustendilská oblast (Kjustendil) • Lovečská oblast (Loveč) • Montanská oblast (Montana) • Pazardžická oblast (Pazardžik) • Pernická oblast (Pernik) • Plevenská oblast (Pleven) • Plovdivská oblast (Plovdiv) • Razgradská oblast (Razgrad) • Rusenská oblast (Ruse) • Silisterská oblast (Silistra) • Slivenská oblast (Sliven) • Smoljanská oblast (Smoljan) • Sofijská oblast (Sofie) • Oblast Sofie (Sofie) • Starozagorská oblast (Stara Zagora) • Šumenská oblast (Šumen) • Targovišťská oblast (Tărgovište) • Varenská oblast (Varna) • Velikotarnovská oblast (Veliko Tarnovo) • Vidinská oblast (Vidin) • Vracká oblast (Vraca) |