Vladimir Beara
Vladimir Beara | |
---|---|
Beara před zápasem vybraného týmu světa proti FC Barcelona v roce 1953 | |
Narození | 2. listopadu 1928 Zelovo, Sinj |
Úmrtí | 11. srpna 2014 (ve věku 85 let) Split |
Příčina úmrtí | komplikace |
Místo pohřbení | Lovrinac Cemetery (43°30′38″ s. š., 16°29′45″ v. d.) |
Povolání | fotbalista a fotbalový trenér |
Ocenění | stříbrná medaile |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Fotbal na LOH | ||
LOH 1952 | Jugoslávie |
Vladimir Beara (* 2. listopadu 1928, Zelovo u Sinje – 11. srpna 2014 Split) byl jugoslávský fotbalový brankář. Byl známý pod přezdívkou Balerina s čeličnim šakama (Baletka s ocelovými pěstmi). Narodil se srbským rodičům Jakovovi a Mariji ve vesnici Zelovo Sutinsko nedaleko Sinje v dnešním Chorvatsku.[1][2] Měl dva bratry jménem Ljubo a Sveto.[1] Podle splitského novináře Zdravka Reiće se Beara při státních sčítáních lidu prohlašoval za Chorvata.[3]
Od roku 1947 chytal za Hajduk Split, v roce 1955 přestoupil do CZ Bělehrad. Celkově získal sedm ligových titulů. Za reprezentaci Jugoslávie odehrál 59 zápasů, na MS 1950 byl náhradníkem, ale na MS 1954 a MS 1958 odchytal všechny zápasy (v obou případech Jugoslávci postoupili do čtvrtfinále). Zúčastnil se také olympiády v Helsinkách, kde přispěl k zisku stříbrných medailí. Kariéru ukončil v německém klubu Alemannia Aachen. Po ukončení kariéry působil jako trenér, mj. vedl kamerunskou reprezentaci.
Když Lev Jašin přebíral v roce 1963 Zlatý míč, prohlásil, že to bude asi nějaký omyl, protože nejlepším brankářem na světě je přece Vladimir Beara.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Mozzart Sport. PREMOTAVANJE: Beara, grand jeté [online]. 4 November 2017 [cit. 2018-03-25]. Dostupné online. (srbsky) Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Što su nam dali Srbi i Crnogorci: od struje do Beare [online]. 27 September 2009 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. (chorvatsky) Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Zdravko Reić. Vladimir Beara se nudio Dinamu i nisu ga htjeli, Zvezda zato jest [online]. 18 August 2014 [cit. 2018-10-26]. Dostupné online. (chorvatsky) Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ http://www.theguardian.com/football/2008/aug/05/europeanfootball
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Beara na Wikimedia Commons
- http://www.reprezentacija.rs/index.php/statistika/reprezentativci/898 Archivováno 11. 3. 2016 na Wayback Machine.
- http://www.istoriafotbalului.com/tradatorii-iii-vladimir-beara/ Archivováno 17. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Vladimir Beara v databázi Olympedia (anglicky)
Medailisté – fotbal na Letních olympijských hrách 1952 | |
---|---|
Maďarsko | Gyula Grosics • Jenő Buzánszky • Mihály Lantos • József Bozsik • Gyula Lóránt • József Zakariás • Nándor Hidegkuti • Sándor Kocsis • Péter Palotás • Ferenc Puskás • Zoltán Czibor • Jenő Dalnoki • Imre Kovács • László Budai • Lajos Csordas |
Jugoslávie | Branko Stanković • Zlatko Čajkovski • Rajko Mitić • Stjepan Bobek • Bernard Vukas • Vladimir Beara • Tomislav Crnković • Ivica Horvat • Vujadin Boškov • Tihomir Ognjanov • Branko Zebec |
Švédsko | Kalle Svensson • Lennart Samuelsson • Erik Nilsson • Olle Åhlund • Bengt Gustavsson • Gösta Lindh • Sylve Bengtsson • Gösta Löfgren • Ingvar Rydell • Yngve Brodd • Gösta Sandberg • Holger Hansson |
Jugoslávská Prva liga 1950 – Hajduk Split | ||
---|---|---|
Brankář | Vladimir Beara | |
Hráči | Vojko Andrijašević • Krešimir Arapović • Miljenko Batinić • Božo Broketa • Milorad Diskić • Dragutin Drvodelić • Ervin Katnić • Ljubomir Kokeza • Stane Krstulović • Slavko Luštica • Frane Matošić • Ivo Mrčić • Ivo Radovniković • Tonči Radovniković • Vladimir Šenauer • Branko Viđak • Bernard Vukas | |
Hlavní trenér | Luka Kaliterna |