Vojtěch II. z Pernštejna
Vojtěch II. z Pernštejna | |
---|---|
Vojtěch II. z Pernštejna[1] | |
Nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství | |
Ve funkci: 1554 – 1557 | |
Panovník | Ferdinand I. Habsburský |
Předchůdce | Jan ze Žerotína |
Nástupce | Zachariáš z Hradce |
Narození | 7. října 1532 |
Úmrtí | 17. července 1561 (ve věku 28 let) nebo 1561 (ve věku 28–29 let) Plumlov Habsburská monarchie Habsburská monarchie |
Choť | (1556) Kateřina z Postupic |
Rodiče | Jan IV. z Pernštejna (1487–1548) a Hedvika ze Šelmberku |
Děti | Hedvika († po 1564) |
Příbuzní | bratr: Vratislav II. z Pernštejna (1530–1582) bratr: Jaroslav z Pernštejna (1528–1560) sestra: Markéta z Pernštejna, provd. Minsterberská (1514–1529) sestra: Johana z Pernštejna, provd. ze Žerotína (* 1516) sestra: Kateřina z Pernštejna, provd. ze Švamberka (1518–1552) sestra: Marie z Pernštejna, provd. Těšínská (1524–1566) sestra: Kateřina z Pernštejna, provd. ze Salmu (1534–1571) strýc: Vojtěch z Pernštejna (1490–1534) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vojtěch z Pernštejna (7. října 1532 – 17. července 1561 hrad Plumlov) byl moravský šlechtic pocházející z rodu pánů z Pernštejna. V letech 1554 až 1557 byl Nejvyšším zemským komorníkem na Moravě.
Jako patnáctiletý byl v dubnu 1548 přijat k pražskému dvoru arciknížete Ferdinanda Tyrolského. Na dvoře si však nerozuměl s mladším královým synem, a tak služby brzy opustil. Bydlel nejprve v Pardubicích, kde mu bratři zřídili zvláštní kancelář na obstarávání jeho agendy. Byl kritický ke svým bratřím, kteří utráceli více, než jim dovolovala jejich finanční situace.
Po dosažení plnoletosti požádal v roce 1552 o vydání zděděného majetkového podílu. Měl sice zájem o Pardubice, ale nakonec si zvolil jako sídlo Prostějov, kde měl rod Pernštejnů honosný reprezentační zámek.
Jako jediný ze synů Jana z Pernštejna zůstal při víře podobojí. Nesouhlasil však s učením jednoty bratrské a pokoušel se v Prostějově organizovat vlastní náboženskou správu[2] pod vlivem luteránů[zdroj?].
Od roku 1556 byl ženatý s Kateřinou z Postupic, která pocházela z rodu Kostků z Postupic. S ní měl pouze dceru Hedviku, která se narodila krátce po svatbě a jako dítě po roce 1564 zemřela.
Vojtěch z Pernštejna zemřel 17. července 1561 na hradě Plumlově. Neztenčený majetek zdědil jeho poslední žijící bratr Vratislav II. z Pernštejna.
Kvalitní renesanční portrét (od neznámého mistra) představuje buď Vojtěcha (viz výrazně kudrnaté vlasy na čele do špičky, zatímco oba jeho bratři mají na svých obrazech vlasy zcela rovné a na čele ustupující), nebo jeho bratra Vratislava v mládí, v žádném případě však jejich otce Jana (autorství M. Roty je hypotetické).
Odkazy
Reference
- ↑ KUBÍKOVÁ, Blanka. Portrét v renesančním malířství v českých zemích: jeho ikonografie a funkce ve šlechtické reprezentaci. Podobizna Vratislavova otce Jana IV. z Pernštejna?. Praha: Národní galerie, 2016. S. 179.
- ↑ HRDLIČKA, Josef; JUST, Jiří; ZEMEK, Petr. Evangelické církevní řády pro šlechtická panství v Čechách a na Moravě 1520-1620. Svazek VIII. České Budějovice: Filozofická fakulta Jihočeské univerzity, 2017. 497 s. (Prameny k českým dějinám 16.-18. století. Řada B = Documenta res gestas Bohemicas saeculorum XVI.-XVIII. illustrantia. Series B). ISBN 978-80-7394-679-1.
Literatura
- VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X.
- HRDLIČKA, Josef; JUST, Jiří; ZEMEK, Petr. Evangelické církevní řády pro šlechtická panství v Čechách a na Moravě 1520-1620. České Budějovice: Filozofická fakulta Jihočeské univerzity, 2017. 497 s. (Prameny k českým dějinám 16.-18. století. Řada B = Documenta res gestas Bohemicas saeculorum XVI.-XVIII. illustrantia. Series B; sv. VIII). ISBN 978-80-7394-679-1.
Externí odkazy
- Seznam prací o Vojtěchovi II. z Pernštejna v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
Pernštejnové | ||
---|---|---|
páni z Pernštejna (potomci pánů z Medlova), 1631 vymřeli po meči, 1646 po přeslici | ||
1. generace | neznámý z Medlova | |
2. generace | Gothard z Medlova († před 1208) • Etleus (Atluš) z Medlova († před 1220) | |
3. generace | Štěpán I. z Medlova († před 1235) • Jimram z Medlova († po 1225) | |
4. generace | Vojtěch z Medlova († po 1258) • Štěpán II. z Kamene a Zubří († po 1256) • Jimram I. z Medlova († po 1253) | |
5. generace | Filip I. z Pernštejna († po 1269) • Štěpán III. z Pernštejna († po 1285) • Havel z Pernštejna († po 1285) • Zdeslava z Pernštejna († po 1284) • neznámá z Medlova, provd. z Bechyně • Bedřich I. z Medlova († po 1348) • Atluš (Archleb) z Medlova († po 1294) | |
6. generace | Jimram II. z Aueršperka († před 1325) • Bohuslav z Pernštejna († po 1295) • Filip II. z Pernštejna († po 1308) • Štěpán IV. z Pernštejna († po 1294) • Vojtěch II. z Medlova († po 1318) | |
7. generace | Jeruše z Aueršperka († po 1335) • Jimram IV. z Kamene († po 1350) • Filip III. z Pernštejna († po 1326) • Adam z Pernštejna († po 1325) • Jimram III. z Pernštejna († po 1350) • Filip I. z Jakubova († před 1345) • Štěpán V. z Pernštejna († před 1345) • Eufemie (Ofka) z Medlova († po 1344) | |
8. generace | Filip IV. († po 1348) • Atluš II. († 1355) • Vojtěch III. († po 1348) • Oneš († po 1353) • Jindřich († po 1365) • Vojtěch († po 1374) • Jimram VI. († po 1390) • Vaněk († po 1385) • Štěpán IV. († po 1368) • Jimram V. († po 1383) • Bolka († po 1386) • Ofka († po 1356) • Filip II. z Jakubova a Pernštejna (zmíněn 1345–1374) • Žibřid († po 1369) • Klára († po 1378) • Kačna († po 1360) • Anežka († po 1378) | |
9. generace | Štěpán VIII. († po 1385) • Filip II. († po 1392) • Jimram mladší († po 1391) • Vznata († asi 1378) • Žibřid II. († asi 1406) • Klára († po 1384) • Machna († po 1406) • Štěpán VII. († po 1371) • Bohuslav II. (zmíněn 1360–1386) • Blanka († po 1371) • Heralt • Markéta (zmíněna 1371–1392) • Smil († po 1390) • Vilém I. (asi 1360–1422/1426) | |
10. generace | Atlus († asi 1398) • Jan Žibřid II. (zmíněn 1415–1452) • Štěpán (asi 1380–1412/1415) • Bavor (asi 1395–1427/1434) • Magdalena († po 1406) • Kateřina • Jan II. (asi 1406–1475) • Anna (asi 1408 – po 1447) | |
11. generace | Jan († po 1447) • Kateřina (asi 1437–1449) • Zikmund (asi 1437–1473) • Vilém II. (1438–1521) • Jan III. (asi 1460–1478/1480) • Vratislav I. (asi 1463–1496) • Jimram (asi 1465–1481/1482) | |
12. generace | Bohunka (před 1463 – po 1478) • Kunka (asi 1464 – po 1481) • Dorota (asi 1470 – před 1488) • Markéta "Machna" (asi 1472–1515/1520) • Bohunka (1485–1549) • Jan IV. "Bohatý" (1487–1548) • Vojtěch (1490–1534) | |
13. generace | Ludvík (po 1508–1526) • Markéta (1514 – před 1529) • Johana (1516 – po 1532) • Kateřina (1518–1552) • Bohunka (asi 1519 – po 1534) • Anna (asi 1521 – po 1540) • Marie (1524–1566) • Veronika (po 1525–1529) • Jaroslav (1528–1560) • Vratislav II. "Nádherný" (1530–1582) • Vojtěch II. (1532–1561) • Kateřina (1534–1571) | |
14. generace | Johana (1556–1631) • Hedvika (1557 – po 1564) • Alžběta "Eliška" Isabela (1557–1610) • Hedvika (1559 † mláda) • Hyppolita (1560–1564) • Jan V. (1561–1597) • Anna Marie (1562 – před 1564) • Anna (1563 – před 1564) • Františka (asi 1565–1630/1635) • Polyxena (1566–1642) • Vilém (asi 1567 – před 1572) • Václav (asi 1569 – mlád po 1572) • Elvíra (asi 1571 – po 1628) • Beatrix (asi 1572 † mlád) • Vratislav (asi 1573 † mlád) • Vojtěch (asi 1574 † mlád) • Luisa (před 1575 † mlád) • Maxmilián (1575–1593) • Eleonora (asi 1576 † mláda) • Bibiana (asi 1578/1584–1616) • František (po 1579 † mlád) | |
15. generace | Anna (asi 1590 – před 1646) • Vratislav Eusebius (1594–1631) • Frebonie Eusebie (1596–1646) • Eva (asi 1597 † mláda) | |
Sídla | Častolovice • Helfštýn • Kunětická hora • Lanškroun • Lanšperk • Litice • Mitrov • Pardubice • Pernštejn • Pernštejnský palác na Pražském hradě • Plumlov • Potštejn • Prostějov • Rychnov nad Kněžnou • Tovačov • Víckov • Židlochovice • Zubštejn | |
Pohřebiště | Pernštejnská hrobka v kostele Povýšení sv. Kříže v Doubravníku • Pernštejnská hrobka v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích • Pernštejnská hrobka v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze | |
v prvních generacích jsou příbuzenské vztahy nejisté, tučně jsou vyznačeny hlavy (senioři) rodu (od 15. století) |