Zuni (raketa)

Zuni FFAR
Raketa Zuni vystavená ve Steven F. Udvar-Hazy Center
Typ	letecká neřízená raketa
Místo původu	USA
Historie služby
Ve službě	1957–dosud
Používána	Ozbrojené síly Spojených států amerických Francouzské letectvo Ukrajinské letectvo
Války	válka ve Vietnamu rusko-ukrajinská válka
Historie výroby
Navrženo	1950
Výrobce	China Lake
Výroba	1955–dosud
Základní údaje
Hmotnost	48,5 kg[1]
Délka	2 790 mm[1]
Ráže	127 mm
Princip střelby	raketový motor na tuhé palivo
Rychlost	400 m/s[1]
Účinný dostřel	8 km[1]

Zuni Folding-Fin Aircraft Rocket (Zuni FFAR, ~ raketa s výklopnými stabilizátory „Zuni“), častěji známá pouze jako Zuni,^{[p. 1]} je neřízená raketa vzduch-země ráže 127 mm (5 palců) používaná od roku 1957 americkými ozbrojenými silami jako nástupce rakety HVAR. Může být vybavena různými hlavicemi, včetně nesoucích metalizované antiradarové rušicí pásky (chaff).^{[p. 2]} Raketa Zuni může být nesena na různých typech závěsníků, ale nejčastěji je odpalována z čtyřnásobné raketnice LAU-10. Současná verze, Mk.71, má ráži 130 mm (5,12 palce).^{[p. 3]}

V době války ve Vietnamu během náletu na severovietnamské letiště Kép nedaleko Hanoje 1. května 1967 ostřeloval Lt.Cdr. T. R. „Ted“ Swartz z perutě VA-76, operující z paluby USS Bon Homme Richard, raketami Zuni letadla na zemi, když mu jeho číslo oznámilo, že se za ocasem jeho stroje Douglas A-4C Skyhawk (BuNo 148609) nachází MiG-17. Swartzovi se podařilo dostat do polohy za MiGem, načež vypálil zbývající rakety Zuni, kterými vietnamský letoun srazil k zemi. Swartz, za akci později vyznamenaný medailí Silver Star, tak dosáhl jediného sestřelu MiGu neřízenými raketami za celou vietnamskou válku a jediného sestřelu na Skyhawku ve službách ozbrojených sil Spojených států.^[3]

Dne 29. července 1967 způsobil náhodný odpal rakety Mk.32 Zuni katastrofální požár na letadlové lodi USS Forrestal, v jehož důsledku zemřelo 134 námořníků.^[2][4][5] Jedním z přeživších byl pozdější politik John McCain, který z hořícího letadla unikl skokem přes rozlité palivo. O dva roky později požár na USS Enterprise, také způsobený závadou rakety Zuni, vedl ke smrti 27 osob.^[5]

V současné době je tato raketa užívána například na letounech A-10 Thunderbolt II a F/A-18 Hornet. Společnost MBDA vyvinula také laserově naváděnou verzi.

Během ruské invaze na Ukrajinu byly na začátku roku 2023 rakety Zuni dodány z USA leteckým silám Ukrajiny, které je integrovaly do výzbroje bitevních letounů sovětského původu Suchoj Su-25.^[6][7]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Zuni (roquette) na francouzské Wikipedii a Zuni Folding-Fin Aircraft Rocket na polské Wikipedii.

• POPELÍNSKÝ, Lubomír; KODEŠ, Vladimír, 1997. Střelecká a raketová výzbroj letadel. 1. vyd. Praha: Naše vojsko. 288 s. ISBN 80-206-0531-2. Kapitola 4.3.1 Neřízené rakety, s. 229. 

• HVAR
• Hydra 70

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zuni na Wikimedia Commons
• Zuni na www.valka.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.