Krkonošské hřbety

Krkonošské hřbety

Nejvyšší bod	1603 m n. m. (Sněžka)

Nadřazená jednotka	Krkonoše
Sousední jednotky	Janovické rudohoří, Jizerské hory, Krkonošské rozsochy
Podřazené jednotky	Český hřbet, Slezský hřbet

Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko Polsko Polsko
Povodí	Labe, Odra
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IVA-7A
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krkonošské hřbety jsou geomorfologický podcelek Krkonoš. Jedná se o nejvyšší část pohoří lemující česko - polskou státní hranici. Na území České republiky leží částečně území Libereckého a částečně na území Královéhradeckého kraje. Nejvyšším vrcholem je Sněžka (1603 m), která je zároveň nejvyšším vrcholem celého pohoří.

Geomorfologie

Krkonošské hřbety náleží do geomorfologického celku Krkonoš ^[1]. Severní svahy spadají do polského Janovického rudohoří, na západě je od Jizerských hor odděluje Novosvětský průsmyk. Skládá se z okrsků Slezský hřbet a Český hřbet, což je dvojice hlavních krkonošských rovnoběžně vedoucích hřbetů. Z jižního svahu Českého hřbetu a ve východní části i Slezského hřbetu vybíhají četné rozsochy, které společně tvoří přiléhající sousední podcelek Krkonošské rozsochy. Specifickým místem patřícím do Krkonošských hřbetů je Harrachovská kotlina, která je geomorfologickou částí v západním zakončení Slezského hřbetu.

Geomorfologické členění Krkonoš
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast
KRKONOŠSKÉ HŘBETY	Slezský hřbet	Západní Slezský hřbet (Vysoké kolo, 1509 m) Východní Slezský hřbet (Sněžka, 1603 m)
KRKONOŠSKÉ HŘBETY	Český hřbet	Západní Český hřbet (Kotel, 1435 m) Východní Český hřbet (Luční hora, 1555 m)
KRKONOŠSKÉ ROZSOCHY	Vilémovská hornatina	Kapradnická hornatina (Bílá skála, 968 m) Rokytnická hornatina (Čertova hora, 1023 m)
	Vlčí hřbet	nečlení se (Vlčí hřeben, 1140 m)
	Žalský hřbet	nečlení se (Mechovinec, 1081 m)
	Černohorská hornatina	Stráženská rozsocha (Zadní Planina, 1423 m) Černohorská rozsocha (Liščí hora, 1363 m)
	Růžohorská hornatina	Růžohorská rozsocha (Růžová hora, 1396 m) Maloúpská rozsocha (Lysečinská hora, 1190 m)
	Rýchory	nečlení se (Dvorský les, 1035 m)
VRCHLABSKÁ VRCHOVINA	Janský hřbet	nečlení se (Zlatá vyhlídka S, 810 m)
VRCHLABSKÁ VRCHOVINA	Lánovská vrchovina	nečlení se (Sovinec, 765 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)

Vrcholy

V Krkonošských hřbetech se kromě Zadní Planiny vyskytují veškeré krkonošské vrcholy vyšší 1400 metrů. Drtivá většina vrcholů je soustředěna do os obou hřbetů, bočních vrcholů je minimum, některé již geomorfologicky patří do Krkonošských rozsoch. Slezský hřbet je vymezen na západě Mrtvým vrchem a na východě Čelem. Český hřbet je vymezen na západě Ptačincem a na východě Studniční horou.

Vodstvo

Slezský hřbet tvoří hlavní evropské rozvodí Severního a Baltského moře. Severní svahy spadají do povodí Odry, jižní do povodí Labe. Do jeho povodí spadá kompletně i Český hřbet. V prostoru Krkonošských hřbetů pramení významnější toky Labe, Bílé Labe, Úpa, Malá Úpa a Mumlava.

Stavby

Jediným významnějším sídlem, jehož souvislá zástavba z větší části leží v prostoru Krkonošských hřbetů, je Harrachov, významněji sem zasahuje ještě Špindlerův Mlýn. Jinak se zde vyskytují luční enklávy s roztroušenou zástavbou, ve vrcholových partiích pak izolované horské boudy. Kromě nich se lze na hřebenech potkat i s nedokončeným opevněním budovaným před druhou světovou válkou proti nacistickému Německu.