Seznam čestných občanů města Hradce Králové
Seznam čestných občanů města Hradce Králové je chronologický seznam osobností, které obdržely titul Čestné občanství města Hradce Králové.[1]
V roce 1948 ztratilo své čestné občanství po změně režimu celkem 11 osob. V roce 1990 došlo po další změně režimu k dalším rozsáhlým revizím seznamu. V rámci zkoumaných 37 osob bylo 11 osobám čestné občanství navráceno, dalším 11 bylo zachováno a 15 osobám bylo zrušeno.[2] Rada Městského národního výboru na zasedání dne 25. října 1990 zrušila jednomyslně čestné občanství těmto lidem: Zdeněk Fierlinger, Klement Gottwald, Viliam Široký, Václav Nosek, Václav Kopecký, Jozef Šoltész, J. V. Stalin, Antonín Novotný, Antonín Zápotocký, A. Belestocký. Naopak ponecháno bylo J. Davidovi, Janu Masarykovi, Bohumilu Laušmanovi, britskému politikovi Clementu Attleemu, americkému prezidentovi F. D. Rooseveltovi, sovětskému maršálovi A. I. Jeremenkovi a I. N. Kuroščepovovi. Z devíti dalších sporných případů byli na seznamu zachováni generál a prezident Ludvík Svoboda, italský politik Giovanni Sisto, československý politik Vladimír Clementis a kosmonaut Vladimír Remek. Odebráni ze seznamu byli českoslovenští komunističtí politici Zdeněk Nejedlý, Vavro Šrobár a Július Ďuriš, Valerij Dementěv, jenž údajně odminoval katedrálu sv. Ducha, a sovětský kosmonaut Alexej Alexandrovič Gubarev.[3]
Státní okresní archiv radním města Hradce Králové v roce 2011 doporučil, aby zastupitelé znovu rozhodli o zrušení čestného občanství 15 osobám, které o ně měly přijít v roce 1990. Jednalo se o tyto osoby: sovětský diktátor J. V. Stalin, českoslovenští prezidenti Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a Antonín Novotný, sovětský voják Valerij Dementěv, jenž údajně odminoval katedrálu sv. Ducha, sovětský maršál A. I. Jeremenko[4] nebo československý ministr školství a kulturní ideolog Gottwaldovy éry komunismu Zdeněk Nejedlý.[5] Nakonec bylo potvrzeno, že zrušení z roku 1990 bylo platné, což se ve výsledku týkalo 14 jmen.[4]
Jméno | Udělení | Povolání, popis zásluh |
---|---|---|
Klicpera, Václav KlimentVáclav Kliment Klicpera (1792–1859) | říjen 1833 | dramatik, v Hradci Králové žil takřka 30 let, vedl gymnázium |
Lüssner, MoricMoric Lüssner (1813–1891) | 16. května 1855 | vlastenec, státní úředník, regionální místopisec, vlastivědný pracovník, archeolog, v letech 1850–1854 komisař hejtmanství v Hradci Králové[6] |
Eiselt, Jan NepomukJan Nepomuk Eiselt (1807–1886) | 14. ledna 1861 | lékař, „městský fyzik“; za vlídnost a ochotu k nemocným všeho stavu, zvláště pak chudým a za zásluhy o dějepisné památky našeho města[2] |
rytíř ze Schmerlingů, AntonínAntonín rytíř ze Schmerlingů (?–?) | 9. března 1861 | císařský tajný rada, ministr; za pilnou péči, kterou měl a za vznik a rozkvět ústavy[2] |
Forgách, AntonAnton Forgách (1819–1885) | 9. března 1861 | místodržitel v Království Českém; za laskavost a vzornou spravedlnost, kterou projevoval ke každé osobě i každému stavu a k oběma národnostem[2] |
Palacký, FrantišekFrantišek Palacký (1798–1876) | 16. dubna 1861 | historiograf Království Českého; za zásluhy o vzkříšení a nový rozkvět národa českého a literatury jeho a za sepsání jeho slavných dějin[2] |
Rieger, František LadislavFrantišek Ladislav Rieger (1818–1903) | 16. dubna 1861 | zemský poslanec, doktor práv; za zásluhy o život a nový rozkvět českého národu a literatury jeho[2] |
Belcredi, RichardRichard Belcredi (1823–1902) | 30. ledna 1866 | c.k. státní ministr, ministerský předseda Rakouska a český místodržící; za zásluhy o úpravu státoprávních otázek[2] |
Rais, Jan NepomukJan Nepomuk Rais (1803–1885) | 27. března 1877 | děkan kapituly katedrály sv. Ducha; za 37leté působení ve městě zdejším[2] |
Collino, KarelKarel Collino (1818–1892) | 4. prosince 1885 | purkmistr města Hradce Králové; za dlouholeté působení v městské radě[2] |
Prašinger, EduardEduard Prašinger (1826–1895) | 15. října 1891 | kapitulní děkan, generální vikář; za 25 let v městském zastupitelstvu a 40 let kněžského a 25 let kanovnického jubilea[2] |
Hais, Josef Jan EvangelistaJosef Jan Evangelista Hais (1829–1892) | 31. října 1891 | královéhradecký biskup; za zásluhy o město a obecné dobro a 40 let kněžského jubilea[2] |
Červený, Václav FrantišekVáclav František Červený (1819–1896) | 22. dubna 1892 | továrník, výrobce hudebních nástrojů, člen zastupitelstva; za zásluhy v městském zastupitelstvu a 50. jubileu činnosti továrnické[2] |
Tomek, Václav VladivojVáclav Vladivoj Tomek (1818–1905) | 18. prosince 1892 | univerzitní profesor, rodák z Hradce Králové; za vynikající práce o českých dějinách, při příležitosti jeho instalace prvním rektorem české university 19. 12. 1882[2] |
Harrach, JanJan Harrach (1828–1909) | 15. května 1897 | c.k. komoří, tajný rada; za zásluhy o uskutečnění asanačního zákona pro město Hradec Králové[2] |
Sláma, FrantišekFrantišek Sláma (1850–1917) | 15. května 1897 | říšský a zemský poslanec; za zásluhy o uskutečnění asanačního zákona pro město Hradec Králové[2] |
Adámek, KarelKarel Adámek (1840–1918) | 25. února 1908 | spisovatel, národopisec, politik, přísedící zemského výboru; zasloužil se o stavbu městského muzea opatřením podpor ze zemských prostředků[2] |
Teubner, KarelKarel Teubner (?–?) | 25. února 1908 | velkostatkář ve Vídni, rodák z Hradce Králové, založil nadaci pro královéhradecké chudé a studující[2] |
Doubrava, JosefJosef Doubrava (1852–1921) | 14. července 1916 | královéhradecký biskup |
Jirásek, AloisAlois Jirásek (1851–1930) | 18. dubna 1918 | spisovatel[7] |
Garrigue Masaryk, TomášTomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) | 29. října 1918 | první československý prezident; jako osvoboditel a zakladatel československého státu[2] |
Kramář, KarelKarel Kramář (1860–1937) | 29. října 1918 | první předseda vlády Československa; za zásluhy o dosažení samostatnosti československého státu[2] |
Staněk, FrantišekFrantišek Staněk (1867–1936) | 29. října 1918 | ministr veřejných prací ve vládě Karla Kramáře |
Klofáč, VáclavVáclav Klofáč (1868–1942) | 29. října 1918 | novinář, politik, ministr národní obrany ve vládě Karla Kramáře; za zásluhy o dosažení samostatnosti československého státu[2] |
Habrman, GustavGustav Habrman (1864–1932) | 29. října 1918 | ministr školství a národní osvěty ve vládě Karla Kramáře; za zásluhy o dosažení samostatnosti československého státu[2] |
Ulrich, FrantišekFrantišek Ulrich (1859–1939) | 25. listopadu 1921 | dlouholetý starosta města (1859–1929), advokát, poslanec |
Léger, LouisLouis Léger (1843–1923) | 5. ledna 1923 | francouzský spisovatel a slavista |
Herrmann, IgnátIgnát Herrmann (1854–1935) | 24. ledna 1923 | spisovatel, humorista, redaktor, dětství prožil v Hradci Králové, do města se vracel[8] |
Foch, FerdinandFerdinand Foch (1851–1929) | 16. května 1923 | francouzský důstojník, maršál, hrdina první světové války |
Černý, AdolfAdolf Černý (1864–1952) | 18. srpna 1924 | učitel, diplomat, slavista, rodák z Hradce Králové |
Batěk, LeopoldLeopold Batěk (1856–1936) | 13. června 1927 | lékař v Hradci Králové, náměstek starosty Františka Ulricha, městský rada pro zdravotnictví, divadlo a kulturu; za zásluhy o rozkvět města[2] |
Beneš, EdvardEdvard Beneš (1884–1948) | 9. února 1946 (poprvé 27. října 1937) | prezident republiky; jako spolutvůrce obnovené československé samostatnosti[2] |
Svoboda, LudvíkLudvík Svoboda (1895–1979) | 9. února 1946[9] | ministr národní obrany, později prezident republiky |
David, JosefJosef David (1884–1968) | 29. listopadu 1946 | předseda Národního shromáždění (1946–1948) |
Šrámek, JanJan Šrámek (1870–1956) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | náměstek předsedy vlády, předseda londýnské exilové vlády |
Ursíny, JánJán Ursíny (1896–1972) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | náměstek předsedy vlády (místopředseda vlády) |
Masaryk, JanJan Masaryk (1886–1948) | 29. listopadu 1946 | ministr zahraničních věcí |
Ripka, HubertHubert Ripka (1895–1958) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | politik, novinář, ministr zahraničního obchodu (1945–1948) |
Stránský, JaroslavJaroslav Stránský (1884–1973) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | ministr školství a osvěty |
Laušman, BohumilBohumil Laušman (1903–1963) | 29. listopadu 1946 | ministr průmyslu |
Pietor, IvanIvan Pietor (1904–1977) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | ministr dopravy |
Hasal, AntonínAntonín Hasal (1893–1960) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | přednosta vojenské kanceláře presidenta |
Hála, FrantišekFrantišek Hála (1893–1952) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | kněz, politik, blízký spolupracovník Jana Šrámka, ministr pošt (1945–1948), v únoru 1948 podal spolu s ostatními demokratickými ministry demisi. |
Procházka, AdolfAdolf Procházka (1900–1970) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | právník, politik, ministr zdravotnictví; v únoru 1948 podal spolu s ostatními demokratickými ministry demisi. |
Majer, VáclavVáclav Majer (1904–1972) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | ministr výživy, v únoru 1948 podal spolu s ostatními demokratickými ministry demisi. |
Clementis, VladoVlado Clementis (1902–1952) | 29. listopadu 1946 | státní tajemník na ministerstva zahraničních věcí |
Ferjenčík, MikulášMikuláš Ferjenčík (1904–1988) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | státní tajemník na ministerstvu národní obrany |
Lichner, JánJán Lichner (1897–1979) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | státní tajemník na ministerstvu zahraničního obchodu |
Attlee, ClementClement Attlee (1883–1967) | 21. června 1947 | předseda vlády Velké Británie (1945–1951) |
Roosevelt, Franklin DelanoFranklin Delano Roosevelt (1882–1945) | 21. června 1947 (in memoriam) | president USA (1933–1945) |
Sisto, GiovanniGiovanni Sisto (1916–1994) | 28. srpna 1964 | president provincie Alessandria, Itálie, regionu se stejnojmenným partnerským městem Hradce Králové[10] |
Remek, VladimírVladimír Remek (* 1948 ) | 5. ledna 1979 | československý kosmonaut |
Mládek, ZdeněkZdeněk Mládek (?–?) | 9. října 1990 | podnikatel |
Fischl, ViktorViktor Fischl (1912–2006) | 24. června 1992 | spisovatel, izraelský diplomat, rodák z Hradce Králové |
Fingerland, AntonínAntonín Fingerland (1900–1999) | 10. prosince 1996 | přednosta patologické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové |
Snítil, VáclavVáclav Snítil (1928–2015) | 24. února 1998 | houslový virtuóz |
Procházka, JaroslavJaroslav Procházka (1913–2003) | 17. prosince 2002 | chirurg, přednosta chirurgie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové |
Otčenášek, KarelKarel Otčenášek (1920–2011) | 22. února 2005 | biskup královéhradecký |
Pilař, VladimírVladimír Pilař (1926–2008) | 28. března 2006 | houslař, rodák z Hradce Králové |
Emr, JaromírJaromír Emr (1918–2013) | 29. ledna 2008 | ortoped |
Duka, DominikDominik Duka (* 1943) | 27. dubna 2010 | biskup královéhradecký, arcibiskup pražský, rodák z Hradce Králové |
Hejda, ZbyněkZbyněk Hejda (1930–2013) | 31. května 2011 | básník, signatář Charty 77, rodák z Hradce Králové[5] |
Wonka, PavelPavel Wonka (1953–1988) | 27. září 2011 (in memoriam) | disident, poslední oběť komunistického režimu, zemřel v roce 1988 ve věznici v Hradci Králové[11] |
Červená, SoňaSoňa Červená (1925–2023) | 28. února 2012 | operní pěvkyně a herečka; první žena, jíž bylo uděleno čestné občanství v Hradci Králové[12] |
Hilmar, JiříJiří Hilmar (* 1937) | 26. března 2013[13] | sochař, malíř a grafik, rodák z Hradce Králové |
Preclík, VladimírVladimír Preclík (1929–2008) | 29. března 2017 (in memoriam) | český sochař, malíř, řezbář a spisovatel, vysokoškolský pedagog, předseda uměleckého spolku Mánes, rodák z Hradce Králové, návrhy na udělení neschváleny v letech 1999 a 2005[14][15] |
Čapek, KarelKarel Čapek (1890–1938) | 30. dubna 2019 (in memoriam)[16] | spisovatel, novinář a dramatik; v Hradci Králové strávil čtyři roky (1901–1905), které ovlivnily jeho postoje i tvorbu. Studoval C. k. vyšší gymnázium, bydlel na Malém náměstí s babičkou[16] |
Odkazy
Reference
- ↑ Čestní občané města. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w ZIMMERMANN, P. Kniha se jmény slovutných mužů. Pochodeň [online]. 1990-11-03 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Opravený seznam. Pochodeň [online]. 1990-10-26 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Hradec Králové zrevidoval seznam svých čestných občanů. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ a b RAMBOUSKOVÁ, Michaela. Hradec proškrtá seznam čestných občanů, zůstal v něm Masaryk i Stalin. iDNES.cz [online]. 2011-05-12 [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Listář východočeský. Vlastivědný sborník východočeský [online]. 1934 [cit. 2023-12-19]. Dostupné online.
- ↑ HRADEC KRÁLOVÉ [online]. [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ MALINA, Jiří. Podle koho se jmenují. Puls zpravodaj MěstNV Hradec Králové [online]. 1987 [cit. 2023-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Čestná občanství :: Ludvik-svoboda. www.ludviksvoboda.cz [online]. 2020-09-20 [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ HAVLÍK, R. Osm set let Alessandrie. Zpravodaj Městského národního výboru v Hradci Králové [online]. 1968 [cit. 2023-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Pavel Wonka se posmrtně stane čestným občanem Hradce Králové. iROZHLAS [online]. 2011-09-28 [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Soňa Červená se stala první čestnou občankou Hradce Králové | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2012-03-28 [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Hilmar je dalším čestným občanem města. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ HRADECKRALOVE.CZ. Zastupitelé po tahanicích čestné občanství pro sochaře Preclík nepodpořili | Hradec Králové.cz. zpravy.hradeckralove.cz [online]. [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ REDAKCE. Sochař Vladimír Preclík in memoriam čestným občanem Hradce Králové. Hradecký deník. 2017-03-29. Dostupné online [cit. 2023-12-21].
- ↑ a b Dalším čestným občanem Hradce Králové je Karel Čapek. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam čestných občanů města Hradce Králové na Wikimedia Commons