Szabolcs-Szatmár-Bereg
Župa Szabolcs-Szatmár-Bereg Szabolcs-Szatmár-Bereg vármegye | |
---|---|
znak vlajka | |
Geografie | |
Hlavní město | Nyíregyháza |
Souřadnice | 48° s. š., 22°10′ v. d. |
Rozloha | 5 935,8 km² |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 529 381 (2022) |
Hustota zalidnění | 89,2 obyv./km² |
Jazyk | maďarština |
Národnostní složení | Maďaři, Romové |
Náboženství | křesťanství (kalvinisté 41 %, římští katolíci 24 %, řečtí katolíci 18 %) |
Správa regionu | |
Stát | Maďarsko Maďarsko |
Druh celku | župa |
Podřízené celky | 13 okresů |
Vznik | 16. března 1950 |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | HU-SZ |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Szabolcs-Szatmár-Bereg [sabolč satmár bereg] je župa na severovýchodě Maďarska, v nejvýchodnější části země. Hraničí na severu krátce se Slovenskem, na severovýchodě s Ukrajinou a na jihovýchodě s Rumunskem (jediná maďarská župa hraničící se třemi státy), dále na jihozápadě se župou Hajdú-Bihar a na severozápadě Borsod-Abaúj-Zemplén. Jejím hlavním a zdaleka největším městem je Nyíregyháza. Župa má rozlohu 5 936 km² a žije zde přibližně 529 tisíc[1] obyvatel.
Historie
Župa vznikla při správní reformě roku 1950 sloučením většiny Szabolčsko-užské župy se župou Szatmár-Ugocsa-Bereg a okrajovými částmi Zemplínské župy. Do roku 1991 se nazývala pouze Szabolcs-Szatmár. Z hlediska historického členění Uherska zahrnuje dnešní župa valnou většinu někdejší Szabolčské župy, město Záhony z bývalé Užské župy, jihozápad bývalé Berežské župy, západní část bývalé Satumarské župy, nepatrné okrajové části bývalé Zemplínské župy a nepatrnou nezastavěnou část bývalé Ugočské župy.
Přírodní poměry
Celé území župy se prostírá v severní části Velké uherské nížiny, je tedy převážně ploché. Ve střední části se nachází zvlněná mírně vyvýšená oblast Nyírség ("Březina"), pokrytá lehkou písčitou půdou nebo navátými písky a porostlá březovými lesy. Toto území obtéká ze tří stran (od východu na sever a pak podél severozápadní hranice) řeka Tisa, do níž se poblíž Vásárosnaménye prakticky společně vlévají Szamos, Túr a Kraszna, přitékající z Rumunska. V župě se nachází množství stepních i lužních jezírek, mrtvých meandrů a mokřin, s výskytem cenné fauny a flóry.
Doprava
Župa se nachází v nejodlehlejší části Maďarska vzhledem k metropoli Budapešť a vyspělejším částem Evropy, leží na hranici Evropské unie a ještě výrazněji i schengenského prostoru. Je sem nicméně z Budapešti dovedena dálnice M3 vedoucí kolem Nyíregyházy a Nagykálló do blízkosti Mátészalky. Severojižně ji křižuje dálková silnice č. 4 (E573) Debrecín - Nyíregyháza - Užhorod. Hlavním železničním uzlem župy je Nyíregyháza, kde se stýkají hlavní tratě z Miskolce a Debrecína (obě počínají v Budapešti), jediná trať z Maďarska na Ukrajinu přes přechod Záhony-Čop a lokální tratě, které mají druhý větší uzel ve stanici Mátészalka. Železniční spojení s Rumunskem zde existuje jen místní drahou Mátészalka - Carei, další tratě končí na státní hranici.
Správní rozdělení
Župa je rozdělena na 13 okresů. Jsou to:
Jméno okresu | Počet obcí | Obyvatel | Rozloha v km2 | |
---|---|---|---|---|
1 | Baktalórántháza | 12 | 19 521 | 254,47 |
2 | Csenger | 11 | 13 839 | 246,51 |
3 | Fehérgyarmat | 50 | 38 363 | 707,37 |
4 | Ibrány | 8 | 23 850 | 304,91 |
5 | Kemecse | 11 | 22 185 | 246,41 |
6 | Kisvárda | 23 | 57 050 | 523,09 |
7 | Mátészalka | 26 | 64 810 | 624,70 |
8 | Nagykálló | 8 | 30 430 | 377,36 |
9 | Nyírbátor | 20 | 43 557 | 695,94 |
10 | Nyíregyháza | 15 | 166 684 | 809,61 |
11 | Tiszavasvári | 6 | 27 306 | 381,61 |
12 | Vásárosnamény | 28 | 36 689 | 617,94 |
13 | Záhony | 11 | 19 369 | 145,95 |
Počet obyvatel uvedený v tabulce je k 1. lednu 2013
Odkazy
Reference
- ↑ A népesség adatai településenként. Hungarian Central Statistical Office. 26. září 2023. [cit. 2023-10-07].
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Szabolcs-Szatmár-Bereg na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Szabolcs-Szatmár-Bereg | |
---|---|
Okres Baktalórántháza (Baktalórántháza) • Okres Csenger (Csenger) • Okres Fehérgyarmat (Fehérgyarmat) • Okres Ibrány (Ibrány) • Okres Kemecse (Kemecse) • Okres Kisvárda (Kisvárda) • Okres Mátészalka (Mátészalka) • Okres Nagykálló (Nagykálló) • Okres Nyírbátor (Nyírbátor) • Okres Nyíregyháza (Nyíregyháza) • Okres Tiszavasvári (Tiszavasvári) • Okres Vásárosnamény (Vásárosnamény) • Okres Záhony (Záhony) |
Maďarsko – Magyarország – (H) | |
---|---|
Župy (Megyék) (a jejich správní centrum) | Bács-Kiskun (Kecskemét) • Baranya (Pécs) • Békés (Békéscsaba) • Borsod-Abaúj-Zemplén (Miskolc) • Csongrád-Csanád (Segedín) • Fejér (Székesfehérvár) • Győr-Moson-Sopron (Győr) • Hajdú-Bihar (Debrecín) • Heves (Eger) • Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok) • Komárom-Esztergom (Tatabánya) • Nógrád (Salgótarján) • Pest (Hlavní město Budapešť) • Somogy (Kaposvár) • Szabolcs-Szatmár-Bereg (Nyíregyháza) • Tolna (Szekszárd) • Vas (Szombathely) • Veszprém (Veszprém) • Zala (Zalaegerszeg) |
Města s župním právem (Megyei jogú város) | Békéscsaba • Debrecín • Dunaújváros • Eger • Érd • Győr • Hódmezővásárhely • Kaposvár • Kecskemét • Miskolc • Nagykanizsa • Nyíregyháza • Pécs • Salgótarján • Segedín • Szekszárd • Székesfehérvár • Szolnok • Szombathely • Šoproň • Tatabánya • Veszprém • Zalaegerszeg |
Regiony (Régiók) (český název) | Dél-Alföld (Jižní Nížina) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Nížina) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají) |
Části státu (Országrész) (český název) | Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Nížina a Sever) |