Zadunají
Dunántúl (česky Zadunají) také Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko), je maďarská oblast na západ od Dunaje a podle dělení NUTS:HU jedna z maďarských tzv. částí státu.
Vymezení oblasti
Dunántúl se rozprostírá v západní části Maďarska. Ze severu a východu je ohraničena Dunajem, z jihu Drávou a ze západu státní hranicí s Rakouskem. Zabírá tedy veškeré území na západ od Dunaje. Tedy i část Közép-Magyarország a hlavního města Budapešti.
NUTS:HU
První stupeň dělení dle NUTS:HU vymezuje oblast Dunántúl na následující regiony a župy:
Regiony | Župy | Města s župním právem |
---|---|---|
Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) | Fejér | Dunaújváros, Székesfehérvár |
Komárom-Esztergom | Tatabánya | |
Veszprém | Veszprém | |
Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají) | Győr-Moson-Sopron | Győr, Sopron |
Vas | Szombathely | |
Zala | Nagykanizsa, Zalaegerszeg | |
Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) | Baranya | Pécs |
Somogy | Kaposvár | |
Tolna | Szekszárd |
Tedy podle dělení NUTS nepatří do Dunántúl západní část župy Pest a hlavního města Budapešti. A menší celky z župy Bács-Kiskun.
Geografie
Povrch oblasti je velice různorodý, na západě a u Balatonu jsou mírná pohoří dosahující výšky až 800 m n. m., na severu a jihu je rovina. V samém srdci oblasti leží jezero Balaton.
Jezera
- Blatenské jezero (Balaton)
- Velencei-tó
- Neziderské jezero (Fertő-tó)
Řeky
Cestovní ruch
Spolu s Budapeští patří Dunántúl (především Közép-Dunántúl), kde leží jezero Balaton, k nejnavštěvovanějším místům Maďarska.
Významná města
Národní parky
- Balaton-felvidéki Nemzeti Park
- Duna–Ipoly Nemzeti Park
- Duna-Dráva Nemzeti Park
- Fertő-Hanság Nemzeti Park
- Őrségi Nemzeti Park
Historie
Oblast Dunántúl byla osídlena již v době kamenné. V pozdějších dobách tu pobývali Keltové, krátce před začátkem našeho letopočtu území obsadili Římané a vytvořili tu svou provincii Panonii. Římské legie zde stavěly města, silnice a vojenské tábory. Zbytky těchto staveb jsou patrné v celé oblasti. V 9. století část území patřila k Velkomoravské říši, po příchodu Maďarů se zde usadil kmen vedený rodem Arpádovců, který si postupně podmanil celou oblast. Proto se také Dunántúl stal kolébkou Uherského státu.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ TOMÁŠEK, Radim. Maďarsko (průvodce Olympia). Praha: Nakladatelství Olympia, 1988. Kapitola Zadunají, s. 127–204.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dunántúl na maďarské Wikipedii.
Související články
Maďarsko – Magyarország – (H) | |
---|---|
Župy (Megyék) (a jejich správní centrum) | Bács-Kiskun (Kecskemét) • Baranya (Pécs) • Békés (Békéscsaba) • Borsod-Abaúj-Zemplén (Miskolc) • Csongrád-Csanád (Segedín) • Fejér (Székesfehérvár) • Győr-Moson-Sopron (Győr) • Hajdú-Bihar (Debrecín) • Heves (Eger) • Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok) • Komárom-Esztergom (Tatabánya) • Nógrád (Salgótarján) • Pest (Hlavní město Budapešť) • Somogy (Kaposvár) • Szabolcs-Szatmár-Bereg (Nyíregyháza) • Tolna (Szekszárd) • Vas (Szombathely) • Veszprém (Veszprém) • Zala (Zalaegerszeg) |
Města s župním právem (Megyei jogú város) | Békéscsaba • Debrecín • Dunaújváros • Eger • Érd • Győr • Hódmezővásárhely • Kaposvár • Kecskemét • Miskolc • Nagykanizsa • Nyíregyháza • Pécs • Salgótarján • Segedín • Szekszárd • Székesfehérvár • Szolnok • Szombathely • Šoproň • Tatabánya • Veszprém • Zalaegerszeg |
Regiony (Régiók) (český název) | Dél-Alföld (Jižní Nížina) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Nížina) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají) |
Části státu (Országrész) (český název) | Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Nížina a Sever) |