Fluorid sodný
Fluorid sodný | |
---|---|
Struktura krystalové mřížky fluoridu sodného | |
Obecné | |
Systematický název | fluorid sodný |
Ostatní názvy | Florocid |
Latinský název | Natrii fluoridum Natrium fluoratum |
Anglický název | Sodium fluoride |
Německý název | Natriumfluorid |
Sumární vzorec | NaF |
Vzhled | bílý prášek nebo krystalky |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7681-49-4 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 231-667-8 |
Indexové číslo | 009-004-00-7 |
PubChem | 5235 |
UN kód | 1690 |
Číslo RTECS | WB0350000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 41,988 713 g/mol |
Teplota tání | 993 °C |
Teplota varu | 1 695 °C |
Hustota | 2,790 g/cm3 (25 °C) 2,558 g/cm3 (41 °C) |
Dynamický viskozitní koeficient | 1,85 cP (1 015 °C) 1,41 cP (1 110 °C) 1,14 cP (1 200 °C) |
Index lomu | nD = 1,336 (20 °C) |
Rozpustnost ve vodě | 3,66 g/100 g (0 °C) 4,05 g/100 g (20 °C) 4,54 g/100 g (50 °C) 4,67 g/100 g (60 °C) 4,90 g/100 g (80 °C) 5,07 g/100 g (100 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | methanol 0,413 g/100 g (20 °C) ethanol 0,095 g/100 g (20 °C) fluorovodík |
Povrchové napětí | 185 mN/m (1 000 °C) 181 mN/m (1 050 °C) 179 mN/m (1 080 °C) |
Struktura | |
Krystalová struktura | krychlová |
Hrana krystalové mřížky | a=462,0 pm |
Dipólový moment | 27,2×10−30 Cm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −569,6 kJ/mol |
Entalpie tání ΔHt | 766 J/g |
Entalpie varu ΔHv | 4 980 J/g |
Entalpie rozpouštění ΔHrozp | 31 J/g (18 °C) |
Standardní molární entropie S° | 51,3 JK−1mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −539,3 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 1,115 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
GHS06 GHS07 Nebezpečí[1] | |
H-věty | H301 H319 H315 EUH032 |
R-věty | R25 R32 R36/38 |
S-věty | (S1/2) S22 S36 S45 |
NFPA 704 | 0 3 0 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fluorid sodný je anorganická sloučenina se vzorcem NaF. Tato bezbarvá tuhá látka slouží jako zdroj fluoridového iontu pro různá použití. Fluorid sodný je levnější a méně hygroskopický než příbuzná sůl fluorid draselný.
Struktura, vlastnosti, výskyt
Fluorid sodný je iontová sloučenina, při rozpouštění disociuje na Na+ a F−. Krystalizuje v krychlové soustavě (jako chlorid sodný), kde jak Na+, tak F− zaujímají pozice v osmistěnu.[2][3]
Minerální forma NaF, villiaumit, je poměrně vzácná. Je známa z vyvřelé horniny nefelínového syenitu.[4]
Výroba
NaF se připravuje neutralizací kyseliny fluorovodíkové nebo hexafluorokřemičité (H2SiF6), vedlejších produktů při výrobě superfosfátového hnojiva. Mezi neutralizační činidla patří hydroxid a uhličitan sodný. Někdy se pro vysrážení NaF používají alkoholy:
- HF + NaOH → NaF + H2O
Z roztoků obsahujících HF se fluorid sodný sráží jako bifluoridová sůl NaHF2. Při zahřívání se pak uvolňuje HF a zbývá NaF.
- HF + NaF ⇌ NaHF2
Ve zprávě z roku 1986 se světová roční spotřeba NaF odhaduje na několik milionů tun.[5]
Použití
Fluoridové soli se používají k posilování zubů tvorbou fluorapatitu, přirozené složky zubní skloviny. Přestože se k fluoridaci vody za tímto účelem používá i fluorid sodný, ve Spojených státech amerických je častější použití kyseliny hexafluorokřemičité (H2SiF6) a její soli hexafluorkřemičitanu sodného (Na2SiF6).[6] Zubní pasty často obsahují fluorid sodný jako složku proti zubnímu kazu.[7]
Fluorid sodný se používá také jako čisticí činidlo.[5] Široká škála speciálních chemických aplikací je v syntéze a extraktivní metalurgii. Fluorid je výchozí látkou pro syntézu fluorovaných uhlovodíků. Mezi reprezentativní substráty patří elektrofilní chloridy včetně acylchloridů, chloridy síry a fosforu.[8] Stejně jako další fluoridy, nachází fluorid sodný použití při desilylaci v organické syntéze.
V lékařských zobrazovacích metodách se fluorid sodný značkovaný fluorem-18 používá pro pozitronovou emisní tomografii (PET). V porovnání s běžnou kostní scintigrafií nabízí PET vyšší citlivost a prostorové rozlišení. Nevýhodou je, že fluorid sodný značkovaný fluorem 18 je méně dostupný než běžná radiofarmaka značkovaná techneciem-99m.
Fluorid sodný se používá ke konzervaci vzorků tkáně v biochemii a lékařských testech, protože fluoridový iont zastavuje glykolýzu inhibicí enzymu enolázy. Fluorid sodný se často používá společně s kyselinou jodoctovou, která inhibuje enzym aldolázu. Využívá se i v pufru RIPA jako inhibitor fosfatázy, společně s Na3VO4.
Bezpečnost
Fluorid sodný je klasifikován jako toxický jak při vdechování (prachu nebo aerosolů), tak při požití.[9] Při velkých dávkách postihuje srdce a oběhový systém, smrtelná dávka pro 70kg člověka se odhaduje na 5 až 10 g.[5]
Při vyšších dávkách používaných k léčbě osteoporózy může fluorid sodný způsobovat bolest v nohou a neúplné stresové zlomeniny. Také dráždí žaludek, někdy tak silně, že může způsobit vředy. Pomalu se rozpouštějící a potahované verze tablet fluoridu sodného nemají tak významné žaludeční vedlejší účinky, slabší a méně časté jsou i komplikace v kostech.[10] Při nízkých dávkách používaných k fluoridaci vody je jediným jednoznačným vedlejším účinkem zubní fluoróza, která může změnit vzhled zubů u dětí během vývoje chrupu. Většinou jsou tyto účinky slabé a není pravděpodobné, že by měly skutečné dopady na vzhled zubů nebo na zdraví.[11]
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium fluoride na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Sodium fluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WELLS, A.F. Structural Inorganic Chemistry. [s.l.]: Clarendon Press, 1984. Dostupné online. ISBN 0-19-855370-6.
- ↑ Toxicological profile for fluorides, hydrogen fluoride, and fluorine. [s.l.]: Agency for Toxic Substances and Disease Registry (ATDSR), September 2003. Dostupné online. Kapitola Chemical and physical information, s. 187. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Mineral Handbook [PDF]. Mineral Data Publishing, 2005. Dostupné online.
- ↑ a b c AIGUEPERSE, Jean, Paul Mollard, Didier Devilliers, Marius Chemla, Robert Faron, Renée Romano, Jean Pierre Cuer. Encyclopedia of Industrial Chemistry. Weinheim: Wiley-VCH, 2005. DOI 10.1002/14356007.a11_307. Kapitola Fluorine Compounds, Inorganic. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Division of Oral Health, National Center for Prevention Services, CDC. Fluoridation census 1992. cdc.gov. 1993. Dostupné online [PDF, cit. 2008-12-29]. Je zde použita šablona
{{Cite paper}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Sodium fluoride, Molecule of the week [online]. American Chemical Society, 2008-02-19 [cit. 2008-11-01]. Dostupné online.
- ↑ HALPERN, D.F. Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2001. DOI 10.1002/047084289X.rs071. Kapitola Sodium Fluoride. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ http://www.jtbaker.com/msds/englishhtml/S3722.htm Archivováno 7. 1. 2010 na Wayback Machine. NaF MSDS
- ↑ Murray TM, Ste-Marie LG. Prevention and management of osteoporosis: consensus statements from the Scientific Advisory Board of the Osteoporosis Society of Canada. 7. Fluoride therapy for osteoporosis. CMAJ. 1996, roč. 155, čís. 7, s. 949–54. PMID 8837545.
- ↑ National Health and Medical Research Council (Australia). A systematic review of the efficacy and safety of fluoridation. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-14. ISBN 1864964154. Summary: Yeung CA. A systematic review of the efficacy and safety of fluoridation. Evid Based Dent. 2008, roč. 9, čís. 2, s. 39–43. DOI 10.1038/sj.ebd.6400578. PMID 18584000.
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu fluorid sodný na Wikimedia Commons
Fluoridy s prvkem v oxidačním čísle I. | |
---|---|
Fluorid stříbrný (AgF) • Fluorid hlinný (AlF) • Fluorid astatný (AtF) • Fluorid zlatný (AuF) • Fluorid borný (BF) • Fluorid bromný (BrF) • Fluorid vápenný (CaF) • Fluorid chlorný (ClF) • Fluorid cesný (CsF) • Fluorid měďný (CuF) • Fluorid francný (FrF) • Fluorovodík (HF) • Fluorid rtuťný (Hg2F2) • Fluorid jodný (IF) • Fluorid indný (InF) • Fluorid draselný (KF) • Fluorid lithný (LiF) • Fluorid sodný (NaF) • Fluorid rubidný (RbF) • Fluorid sirný (S2F2) • Fluorid selenný (SeF) • Fluorid strontný (SrF) • Fluorid thorný (ThF) • Fluorid thallný (TlF) | |
Anorganické soli sodné | |
---|---|
Halogenidy a pseudohalogenidy | |
Soli kyslíkatých kyselin (neuvedeny soli | Chlornan sodný (NaOCl) • Chloritan sodný (NaClO2) • Chlorečnan sodný (NaClO3) • Chloristan sodný (NaClO4) • Bromnan sodný (NaOBr) • Bromitan sodný (NaBrO2) • Bromičnan sodný (NaBrO3) • Jodičnan sodný (NaIO3) Jodistan sodný (NaIO4) • Siřičitan sodný (Na2SO3) • Hydrogensiřičitan sodný (NaHSO3) • Disiřičitan sodný (Na2S2O5) • Dithioničitan sodný (Na2S2O4) • Dithionan sodný (Na2S2O6) • Síran sodný (Na2SO4) • Hydrogensíran sodný (NaHSO4) • Disíran sodný (Na2S2O7) • Peroxosíran sodný (Na2SO5) • Peroxodisíran sodný (Na2S2O8) • Seleničitan sodný (Na2SeO3) • Selenan sodný (Na2SeO4) • Telluričitan sodný (Na2TeO3) • Metatelluran sodný (Na2TeO4) • Pentahydrogenorthotelluran sodný (NaH5TeO6) • Cis-dusnan sodný (Na2N2O2) • Trans-dusnan sodný (Na2N2O2) • Peroxodusnan sodný (NaONNOONa; Na2N2O3) • Dusitan sodný (NaNO2) • Dusičnan sodný (NaNO3) • Orthodusičnan sodný (Na3NO4) • Peroxodusitan sodný (NaOONO) • Fosfornan sodný (NaPO2H2) • Dihydrogenfosforitan sodný (NaH2PO3) • Hydrogenfosforitan sodný (Na2HPO3) • Dihydrogenfosforečnan sodný (NaH2PO4) • Hydrogenfosforečnan sodný (Na2HPO4) • Fosforečnan sodný (Na3PO4) • Dihydrogendifosforečnan disodný (Na2H2P2O7) • Hydrogendifosforečnan trisodný (Na3HP2O7) • Difosforečnan sodný (Na4P2O7) • Trifosforečnan sodný (Na5P3O10) • Metafosforečnan sodný (NaPO3) • Cyklotrifosforečnan sodný (Na3P3O9) • Cyklohexafosforečnan sodný (Na6P6O18) • Arsenitan sodný (NaAsO2) • Hydrogenarseničnan sodný (Na2HAsO4) • Arseničnan sodný (Na3AsO4) • Tetrahydrogenantimonitan sodný (NaSb (OH)4) • Antimonitan sodný (NaSbO2) • Bismutičnan sodný (NaBiO3) • Uhličitan sodný (Na2CO3) • Hydrogenuhličitan sodný (NaHCO3) • Šťavelan sodný (Na2(CO2)2) • Hydrogenšťavelan sodný (NaH(CO2)2) • Orthokřemičitan sodný (Na4SiO4) • Metakřemičitan sodný (~Na2SiO3~) • Dikřemičitan sodný (Na2Si2O5) • Trikřemičitan sodný (Na2Si3O7) • Cínatan sodný (Na2SnO2) • Cíničitan sodný (Na2SnO3) • Metaboritan sodný (NaBO2) • Tetraboritan sodný (Na2[B4O5(OH)4]•8H2O) • Oktaboritan sodný (Na2B8O13•4H2O) • Perboritan sodný (Na2H4B2O8) • Hlinitan sodný (Na3AlO3) • Tetrahydroxidozinečnatan sodný (Na2Zn(OH)4) • Zinečnatan sodný (Na2ZnO2) • Rtuťnatan sodný (Na2HgO2) • Železičitan sodný (Na2FeO3) • Železan sodný (Na2FeO4) • Manganitan sodný (~NaMnO2~) • Manganečnan sodný (Na3MnO4) • Manganan sodný (Na2MnO4) • Manganistan sodný (NaMnO4) • Technecistan sodný (NaTcO4) • Rhenistan sodný (NaReO4) • Chromitan sodný (Na3[Cr(OH)6]) • Chroman sodný (Na2CrO4) • Dichroman sodný (Na2Cr2O7) • Molybdenan sodný (Na2MoO4) • Wolframan sodný (Na2WO4) • Metavanadičnan sodný (NaVO3) • Orthovanadičnan sodný (Na3VO4) • Trititaničitan sodný (Na2Ti3O7) • Zirkoničitan sodný (Na2ZrO3) • Diuranan sodný (Na2U2O7) |
Soli tvořené záměnou vodíku ze sloučenin typu prvekx – vodíky | Hydrid sodný (NaH) • Hydroxid sodný (NaOH) • Oxid sodný (Na2O) • Peroxid sodný (Na2O2) • Superoxid sodný (NaO2) • Hydrogensulfid sodný (NaSH) • Sulfid sodný (Na2S) • Polysulfid sodný (Na2Sn) • Selenid sodný (Na2Se) • Tellurid sodný (Na2Te) • Polonid sodný (Na2Po) • Amid sodný (NaNH2) • Imid sodný (Na2NH) • Nitrid sodný (Na3N) • Azid sodný (NaN3) • Fosfid sodný (Na3P) • Dihydrogenarsenid sodný (NaAsH2) • Tetrahydridoboritan sodný (NaBH4) • Tetrahydridohlinitan sodný (NaAlH4) |
Jiné |